Jan Šedivý strávil přes osmnáct let prací pro IBM nebo Google. Posledních deset let předává zkušenosti se strojovým zpracováním přirozené řeči studentům na pražském ČVUT. Pod jeho vedením vznikl i cenami ověnčený studentský projekt – konverzační program jménem Alquist. Ten je na rozdíl od známých aplikací na mobilech schopen vést normální, několik minut trvající konverzaci s člověkem.
Nápad založit slovník neologismů dostal Martin Kavka v roce 2008, kdy v tramvaji zachytil z rozhovoru dvou dívek slovo sračkogán (výraz má hned tři významy). Začal podobná slova sbírat a o rok později spustil projekt Čeština 2.0. Nyní je v jeho databázi, která je dostupná na webu cestina20.cz, přes 21 tisíc novotvarů. A vedle toho vydal bestseller Hacknutá čeština, který ze sebraných slov vychází.
Během několika let dokázala vybudovat v zapadlém Šluknově Charitu, kterou navštěvuje téměř 300 dětí. Její rodiče byli vysídlení sudetští Němci, ona ještě před patnácti lety pracovala v Mnichově, ale do vlasti jejích předků ji to táhlo. Společně se svými českými kolegy, například Kamilou Svobodovou, nyní pomáhá dětem i dospělým. Koncem června za to Eva Habelová získala vyznamenání od německého spolkového prezidenta.
Za snímek kočího odhánějícího žebrající děti dostal v roce 1972 medaili v prestižní soutěži World Press Photo. Přestože podobným oceněním se může pochlubit jen několik českých fotografů, o Bedřichu Kockovi v knihách mnoho zmínek nenajdete. Nyní čtyřiadevadesátiletý muž pořídil i další slavné fotky – je též autorem naivních maleb, maluje třeba české prezidenty.
Je to příběh ilustrující, jak může totalitní režim semlít lidské osudy. Karel Hájek se ze skromných poměrů vypracoval za první republiky až na pozici slavného fotoreportéra. Jenže do jeho kariéry zasáhl komunismus. Státní bezpečnost mu nejdříve zabavila archiv, později se Hájek objevuje v dokumentech tajné policie jako její spolupracovník, který měl v rozsáhlé špionážní operaci přesvědčit zaměstnance Svobodné Evropy, aby přešel na druhou stranu.
Kdysi se ta obec jmenovala Spansdorf, ne Lipová jako dnes. Obývali ji Němci. V rámci svých studií jsem narazil na fotografie z roku 1915, které ji dům po domu dokumentovaly. Se spolužáky jsme se rozhodli, že vesnici Lipovou kousek od Ústí nad Labem znovu vyfotíme. A loni, po sto letech, jsem přidal další snímky.
