Kompostování a třídění bioodpadu je na vzestupu, a to i ve městech. Tuny slupek, trávy nebo listí, které se dřív házely do popelnic na směsný odpad, už tak nemusejí končit na skládkách. Naopak, lidé z nich získají úrodný materiál pro zahradu či vnitroblok. I při kompostování je však potřeba dodržovat pravidla, říká expertka Kristýna Mrkvičková z projektu Kokoza.
Když měla malé děti, vadilo jí, jak je neustále obklopená zmatkem a nepořádkem. Pustila se proto do úklidu. Dnes má její instagramový účet s názvem Úklid pro klid skoro 300 tisíc sledujících a Kateřina Brožová vlastní firmu na čistící prostředky na přírodní bázi. Používá ocet, sodu či kyselinu citronovou a říká, že chemie by ji udusila.
Školní jídelny jsou věčné téma. Na jejich kvalitu si stěžuje spousta rodičů, jen zlomek z nich je ale ochotný se zapojit a zkusit iniciovat změnu. Už roky se debatuje o zastaralé vyhlášce i podfinancování celého odvětví, ale žádná z vlád zatím problém nevyřešila. Je potřeba opravdu systémová změna, tvrdí Karolina Kallmünzerová, manažerka projektu Skutečně zdravá škola. Aby už symbolem školního jídla nebylo UHO, tedy univerzální hnědá omáčka.
Žeru maso – tak se jmenuje kampaň podpořená ministerstvem zemědělství. Úřady také bojují proti názvům typu „mandlové mléko“: je to prý matoucí, o žádné mléko nejde. Část expertů má přitom pochybnosti, zda lze živočišnou stravu zcela nahradit rostlinnou, otázky kladou i ohledně kvality některých náhražek. Shoda však existuje, že určité omezení konzumace masa je zdraví prospěšné. Navíc to pomůže snižovat uhlíkovou stopu.
Nguyen Manh Tung se řadí mezi první generaci Vietnamců, kteří se narodili v Česku. Česky smýšlí, plynně hovoří, vietnamskou kulturu naopak musel postupně objevovat. Skrze projekt Sapa Trip usiluje o sbližování Čechů a Vietnamců a lepší obraz svých krajanů ve společnosti. Jeho generace už nechce od života jen dřinu, protože mnozí prožili dětství ve večerkách svých rodičů.
Lenku Grabicovou k podnikání postrčila pandemie. Pečovat o pokojové rostliny se podle ní může naučit každý, ale nemělo by se to přehánět. „Někdo se stará až moc. Když rostlinu přelijete, uhnijí kořeny, a kytka je na odpis,“ říká květinářka, která založila značku lupen & pupen. Odkud se vlastně rostliny dostupné na českém trhu berou? Proč někteří zákazníci nechtějí pokojovky z Holandska a proč je zase v kurzu „socialistická“ monstera?
Panika kolem energetické soběstačnosti, stejně jako rostoucí náklady za energie přiměly některé domácnosti vytáhnout ze sklepů staré kotle na pevná paliva nebo si začít přitápět krbovými kamny. Podle Valtra Sodomky z Asociace pro optimalizaci komínů a spalování se ovzduší v Česku po letech dramaticky zhoršuje. Lidé si z dotací kupují kotle, které jim nepasují na topnou soustavu, navíc neumí topit.
Pokud použijete papírovou tašku jen jednou, uhlíková stopa vzniklá vykácením stromu a výrobou papíru je větší, než když používáte často a opakovaně jednu plastovou tašku. Jde o jeden z řady faktů ukazujících, že s odpady to může být často jinak, než se traduje.
Klimatická změna dopadá na farmáře po celém světě. V Africe mají stále větší problémy s pěstováním oblíbené odrůdy kávy Arabica, v Česku letošní horko a přívalové srážky poničily úrodu chmele. Mnozí výrobci potravin, včetně českých firem, proto spolupracují s farmáři a pěstiteli.
