Vyvázání prince Harryho a jeho manželky Meghan z královských povinností má vážnější souvislosti, než by se mohlo zdát. Meghan, která je světově populární na internetových sociálních sítích, se chová jako globální celebrita bez vazby na zvyky a tradice britské monarchie. A to by mohlo britský systém ohrozit – píše česká novinářka žijící v Anglii, autorka knihy o britské královské rodině.
Krejčí britské královny všívají do lemu jejích šatů olověné korálky. Důstojnost panovnice musí být totiž zachována, i když se zvedne vítr. Pak ale přišel Boris Johnson, jednoduše královně sukni zvednul... a nejvyšší soudkyně ho při tom načapala. Nabízíme pohled české novinářky žijící kousek od Londýna.
Nový premiér Velké Británie má hodně společného s Winstonem Churchillem. Když vejde Boris Johnson do sálu, nejde jej stejně jako kdysi Churchilla přehlédnout. A oběma je vlastní smysl pro humor, odhodlání mluvit bez servítků, mimořádný novinářský talent. Tady ale podobnosti víceméně končí. Zatím...
V Hongkongu se odehrávají největší protesty od roku 1997, kdy tato bývalá britská kolonie přešla pod čínskou správu. Statisícové demonstrace mají svou hrdinku v podobě třiašedesátileté paní mávající britskou vlajkou, což budí vášně nejen v Pekingu. S teorií, která operuje s termíny „provokatéři“ a „spiknutí“ přišla i západní levice – včetně té britské.
Víc než měsíc se zahrádkáři z mého sousedství modlili, aby zapršelo. Jednodenní milosrdná zálivka by tudíž byla – za normálních okolností – předmětem živého, vděčného hovoru. U záhonů v hrabství Kent dnes od rána opravdu panovala skvělá nálada, ale řeč byla výlučně o fotbale.
O třináctiletém bionickém pionýrovi z anglického města Bracknell.
O víkendu prošel centrem Londýna jeden z největších průvodů v dějinách Velké Británie. Jak to vypadalo v milionovém davu, popisuje Češka žijící kousek od ostrovní metropole.
Před dvaceti lety po olympiádě v Naganu zářilo české hokejové slunce. Tehdy se lidé v cizině ptali po zázračném českém tréninku – a proto dva kamarádi založili mezinárodní hokejový tábor v Nymburce. Tamní kurzy dnes lákají malé (i dospělé) z mnoha zemí světa. Jako by i dnes ve městě v Polabí zářilo slunce z vítězného Nagana.
Říkám si s nadsázkou: kdo není stoupencem Putina, obdivovatelem ISIS, či nemá sebevražedné sklony, musel se – pokud žije v Británii – probudit do snad nejhoršího rána v novodobé historii.
Konzervativní Angličan je zdrcený. Anglie, jak ji znal a miloval, mu mizí před očima. A symbolem této změny, byť mnohdy symbolem zástupným, je Brusel. Konzervativní Angličan přesvědčuje sám sebe, že vystoupení z EU je poslední způsob, jak Anglii zachránit. Že se zastaví imigrace z východní Evropy i vliv muslimů. Že konečně zase bude moci promluvit.
Netají se náklonností k teroristům z IRA, jako stínovou ministryni zemědělství jmenoval veganku, prosazuje znárodnění britských železnic či sešrotování jaderných hlavic Trident. Jak se mohl zrovna ve „staré dobré“ Anglii dostat na politické výsluní marxista Jeremy Corbyn?
Angličané po 530 letech našli kosti Richarda III. Oslavu a nové pohřbení snad největšího královského padoucha v ostrovní historii si náramně užili.
