img

Adéla Dražanová


Její úplně první redakcí bylo sportovní oddělení jednoho celostátního deníku. Bylo léto roku 1998, Francie oslavovala Zidana a v redakci se měl brzy objevit první počítač připojený k opravdovému internetu. Trvalo pak zhruba tři roky, než pochopila, že sportovní novinařina ji živit nebude. V létě 2001 přišla do Mafry, nejprve na server iDNES.cz, pak do tištěného deníku MF DNES: jako reportérka zahraničního oddělení. Je přesvědčená, že novinařina je úplně nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.

Autor také napsal:


not random 0

Nevidomí toho spoustu zvládnou sami. Respektujme to

Češi se naučili, jak komunikovat s nevidomými. Už se nestydí jít a zeptat se, zda člověk s bílou holí něco nepotřebuje, říká Barbara Hucková, ředitelka Nadace Leontinka, která už sedmnáct let pomáhá především dětem a mladým lidem se zrakovým postižením. „Někteří nevidomí zvládají věci, které bych já jako zdravá absolutně nedala,“ dodává.

not random 1

Svobodu pro Palinu

Lidi mi do vězení poslali dvacet kilo dopisů. Byly tím nejcennějším, co jsem měl, bral jsem si je všude s sebou, dokonce i k doktorovi, řekl v roce 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas Oleksandr Kolčenko, ukrajinský aktivista z Krymu, který byl po anexi poloostrova zatčen a ve vykonstruovaném procesu v Rusku odsouzen na deset let. Odseděl si pět, pak se dostal na svobodu díky výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou.

not random 2

Nesápej se hned po kalašnikovu. Bělorusové na Ukrajině

Tu noc zůstali dlouho vzhůru, debatovali v běloruštině, byla to romantika. Ulehli až před čtvrtou. Když se pak, kolem desáté dopolední, probudili, Anna měla na displeji šestatřicet zmeškaných hovorů od matky a zvenku se ozývaly výbuchy. Začala válka. Oba, Kiryl i Anna, jsou Bělorusové, ale v Bělorusku žít nemohou: jako aktivní odpůrci režimu by šli okamžitě do vězení. A tak odešli. Do Kyjeva.

not random 3

Vzpomínka. Gorbačov (ne)milovaný

Moskva, 25. srpen 2010. Velký večer: na národním stadionu Lužniki vůbec poprvé koncertují U2, jedna z nejslavnějších kapel světa. Stadion je narvaný. Pohyb lidí organizují vojáci, což v prostředí rockového koncertu působí nepatřičně, ale takové už je holt Rusko, z místních se nad kordony uniforem nikdo nepozastavuje. Bono, frontman kapely, je oděn v tradiční černé, křiváka nesundavá, je totiž chladno a prší.

not random 4

Aby děti zjistily, že nejlepší hřiště je les

Hra, hra a jedině hra. Nic jiného děti zpátky do přírody nepřiláká, tvrdí Stanislava Šejblová, lesní inženýrka a pedagožka, která žije s rodinou v hájovně ve východních Čechách a učí děti, že příroda je vlastně to nejlepší hřiště na světě. Svou vlastní kreativitu přetavila v poetickou knihu s názvem Abecedou za přírodou, kterou poprvé vydala na podzim 2019 a kterou už mají tisíce dětí po celé republice.

not random 5

Dva útěky. Dva domovy, kam se toužíš vrátit

Před osmi lety, po ruské anexi Krymu, stála Olga Skrypnyková, jaltská historička a ochránkyně práv, doma v kuchyni a plakala. Její muž zatím odnášel do auta tašky s nejnutnějšími věcmi: pár utíkal z poloostrova pryč, na území kontrolované ukrajinskou vládou. Na Krymu už pro ukrajinské aktivisty nebylo bezpečno. Letos v únoru Olga musela prchat znovu. Z Kyjeva. „Kvůli dceři. Jinak bych neodjela.“

not random 6

Teď už jsme severněji než Severní Korea. Co říkají Rusové

Vladimira Putina nikdy nevolili. Vždycky chápali, jak zrůdný je jeho režim, a stejně tak dobře chápou, co se nyní děje na Ukrajině: demokraticky smýšlející Rusové se po začátku Putinovy agrese stali víc než kdy dřív rukojmími kremelského vládce. Statisíce už jich ze země odešly, miliony ale z různých důvodů zůstávají. Stydí se, že patří právě k tomuhle Rusku, a před sebou mají krajně nejistou budoucnost.

not random 7

Nacisti, fašisti, agenti… Taková ruská televize nebývala

Když se Vladimir Putin před dvaadvaceti lety stal ruským prezidentem, mediální krajina v největší zemi světa byla v dobré kondici. Existovaly nezávislé televize, rozhlasové stanice i noviny a časopisy. Putin ale rychle pochopil, že média je třeba ovládnout: začal proslulou televizí NTV, která jej zesměšňovala v pořadu podobném českým „Gumákům“. A od té doby je jen a jen hůř, soudí Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu a přední český odborník na Rusko a postsovětský prostor.

not random 8

Proti té strašné Putinově agresi. Žanna Němcovová

Ruský prezident Putin je válečník, kterému jsou západní sankce ukradené. Po víc než dvaceti letech u moci navíc ztratil kontakt s realitou, soudí Žanna Němcovová, dcera zavražděného lídra ruské opozice Borise Němcova. Od jeho smrti uplynulo koncem února sedm let. Žanna nedlouho po otcově zavraždění odešla z Ruska do emigrace, začátek války proti Ukrajině ji ale zastihl v rodném Nižním Novgorodu.

not random 9

Rus žijící v Praze: V mé vlasti panuje strach, protestovat proti válce je risk

Skupina ruských intelektuálů žijících v Česku zveřejnila otevřený dopis, v němž agresi na Ukrajině označila za „zrůdný krok“ a obvinila Kreml z odpovědnosti za „masakr“. Jak chtějí ti z Rusů žijících v Česku, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem, Ukrajinu podpořit? A co Rusové doma? Dá se vůbec zjistit, kolik jich Putinovy kroky podporuje a kolik naopak odsuzuje? „Kdo má mozek, je proti válce,“ říká jeden z autorů dopisu, ruský umělec a občanský aktivista Anton Litvin, který v Praze žije od roku 2015.

not random 10

Huba prořízlá. Dagmar Pecková a její jubilea

Jen aby bylo hned na úvod jasno, „huba prořízlá“ není titulek, který by vznikl svévolně v redakci Reportéra. „Huba prořízlá“ je sousloví, kterým se charakterizuje sama Dagmar Pecková. Dokonce i silnější výrazy používá, nicméně pro účely tohoto textu postačí ta „huba“. Naše nejlepší a suverénně nejenergičtější mezzosopranistka posledních dekád letos oslavila šedesátiny a k tomu i čtyřicet let na jevišti. Jaké ale byly její úplné začátky?

not random 11

Chtějí vám sebrat dítě

Bílá, červená, bílá. Tři pruhy, jež byly před rokem k vidění ve všech médiích světa. Vlajka nezávislého, svobodného Běloruska, které tou dobou zažívalo největší protirežimní protesty v dějinách. Dvě autorky magazínu Reportér, Adéla Dražanová a Tereza Šupová, popsaly dění v zemi, respektive jeho příčiny a historický kontext, na osudech několika běloruských disidentů. Kniha s názvem Bělorusko na cestě ke svobodě vyjde na podzim v nakladatelství Kniha Zlín a toto je ukázka z ní, úryvky z příběhu reportérky Iryny Chalipové.