img

Adéla Dražanová


Její úplně první redakcí bylo sportovní oddělení jednoho celostátního deníku. Bylo léto roku 1998, Francie oslavovala Zidana a v redakci se měl brzy objevit první počítač připojený k opravdovému internetu. Trvalo pak zhruba tři roky, než pochopila, že sportovní novinařina ji živit nebude. V létě 2001 přišla na server iDNES.cz a do deníku MF DNES: jako reportérka zahraničního oddělení. Odešla, když vydavatelství koupil Andrej Babiš, v roce 2014 pak stála u zrodu magazínu Reportér. Je přesvědčená, že novinařina je úplně nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.

Autor také napsal:


not random 0

Šťastná mezi otloukánky

V sedmi letech vzala do ruky housle. A rovnou se rozhodla, že jednoho dne bude houslistkou, prý proto, že se jí líbilo, „když to někdo fakt uměl“. Sen si splnila: vystudovala konzervatoř a AMU, stala se špičkovou hráčkou a taky členkou jednoho z nejlepších kvartet světa. Jenže pak jí osud přihrál do ruky nástroj, který se laikovi může jevit jako skoro stejný, nicméně je to opravdu jen zdání. Viola je větší, má hlubší tón. „A taky širší duši,“ říká Eva Krestová, historicky první šéfka violové sekce České filharmonie.

not random 1

Nejslavnější socha koně v Česku: Myslbek živého modela Arda uklidňoval cukrem

Vytvořil nejslavnější českou sochu – pomník svatého Václava na Václavském náměstí. Pracoval na něm přes třicet let, do ateliéru si nechal vodit živého hřebce, aby mohl studovat práci svalů, a okolním světcům dal tváře konkrétních lidí. Josef Václav Myslbek, fenomenální sochař, byl puntičkář, ale taky měl smysl pro humor. A složitý osobní život. V Obecním domě je teď k vidění výstava, kterou vymyslela umělcova pravnučka Milada Myslbeková.

not random 2

Zapařit se dá i na klasiku

Když jdete na koncert vážné hudby, koho čekáte u dirigentského pultíku? Nejspíš muže. Nejspíš ve fraku nebo přinejmenším v černém. Třeba to nebude úplně kmet, ale mladíček asi taky ne. V každém případě bude důstojný… No zkrátka obecná představa o dirigentovi má poměrně zřetelné obrysy. A teď si představte, že se mezi vás a orchestr postaví mladá drobná žena. Nezvyk? Ne nadlouho.

not random 3

Michael Žantovský: Havlův odkaz dnes uznávají i ti, kteří k němu byli kritičtí

Jsem rád, že se nový prezident přihlásil k odkazu Václava Havla, a to velmi skromně a cudně, říká Michael Žantovský, Havlův přítel a dlouholetý spolupracovník, který je nyní poradcem Petra Pavla v zahraniční politice. Nedávno oznámil, že po osmi letech odchází z čela Knihovny Václava Havla. Co znamená, že vzal knihovnu „na procházku“, proč čtou z Havlových textů youtubeři a jak se stalo, že má Žantovského kniha vzpomínek „nulovou historickou hodnotu“?

not random 4

Mitrofanov o příjezdu do Československa: Zdejší šeď a špína byly jiné než v SSSR, disciplinované

Prosinec 1979. Alexandr Mitrofanov, dvaadvacetiletý, dost hubený občan SSSR přijíždí do Československa, aby tu žil. Má českou manželku, spolužačku z vysoké. Umí česky, učí se už několik let, z učebnice, filmů, písniček Hany Hegerové a z Mladého světa, který si ještě v SSSR předplatil. Později se stane známým českým novinářem. Ale to samozřejmě ještě neví. Následující rozhovor je úryvkem z nové knihy o Mitrofanovovi, kterou napsala stálá členka redakce Reportéra Adéla Dražanová a která právě vyšla.

not random 5

Muž, který sehnal Modrého Mauricia

Čím to, že se dospělí lidé, hlavně tedy muži, hodiny obdivně sklánějí nad maličkými barevnými papírky? Čím to, že si o nich dokážou celé dny zaníceně vykládat? Čím to, že zoufale touží je vlastnit, platit za ně statisíce, miliony? Filatelie, tedy sběratelství známek, z hlediska dějin lidstva obor relativně mladý, je záležitostí, která člověka buď nechá chladným, nebo jej absolutně pohltí. David Kopřiva patří do druhé skupiny. Samozřejmě.

not random 6

Krym je třeba osvobodit teď, jinak se časové okno zavře

Ukrajinský poloostrov Krym je už přes devět let okupovaný Ruskem. Vloni v únoru se navíc stal jedním z míst, odkud Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Co se dnes na Krymu děje, zda je vůbec možné tu žít bez ruského pasu nebo jak se tu lidé staví k možnosti, že se Ukrajina pokusí vybojovat své území zpět, popisuje Arťom Popov, ochránce lidských práv z Krymu, toho času pobývající v zahraničí.

not random 7

Vtipy na vymření: Sociální sítě vyvolaly revoluci v dějinách humoru

Kde se vzal apríl, je záhada. Pravděpodobné ale je, že nevznikl jako lidový zvyk „odspodu“, spíš ho pomohla rozšířit média. „Stejné je to třeba s pátkem třináctého,“ říká etnolog Petr Janeček, odborník na lidový humor, vtipy, městské legendy či fámy. Humor je prý starý jako lidstvo samo, anekdoty naopak zřejmě vznikly až v prvních civilizacích. A ty „klasické“, slovní, teď vlivem sociálních sítí zanikají. „Nastupuje meme. A škoda to není.“

not random 8

Češi draží ruské umění, aby pomohli Ukrajině

Desítky ruských umělců věnovaly svá díla do dobročinné aukce, kterou pořádá česká neziskovka Gulag.cz ve spolupráci se sdružením Memorial a organizací NESEHNUTÍ. UAukce, jak se projekt jmenuje, nabízí třiatřicet děl, která reflektují dějiny stalinských represí, ale i současnou válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Výtěžek z akce půjde právě na Ukrajinu, zdůrazňuje Petra Černoušková z Gulag.cz s tím, že od těch autorů, kteří jsou stále fyzicky v Rusku, je účast v dražbě odvážným činem.

not random 9

Jsme e-shop se zbožím, které ještě neexistuje

Máte v hlavě podnikatelský projekt, ale nemáte peníze. Můžete hledat investora, vzít si úvěr v bance anebo zkusit crowdfunding, tedy sbírání peněz od lidí. Největším českým webem, který tu možnost nabízí, je Hithit. Vznikl před deseti lety a od té doby přes něj lidé poslali asi 450 milionů korun na víc než čtyři a půl tisíce projektů. „Když jsme začínali, Češi o crowdfundingu nevěděli nic. Dnes už ho umějí, ale pořád je kam růst,“ říkají spoluzakladatelé Hithitu Aleš Burger a Pavel Eichler.

not random 10

Nevidomí toho spoustu zvládnou sami. Respektujme to

Češi se naučili, jak komunikovat s nevidomými. Už se nestydí jít a zeptat se, zda člověk s bílou holí něco nepotřebuje, říká Barbara Hucková, ředitelka Nadace Leontinka, která už sedmnáct let pomáhá především dětem a mladým lidem se zrakovým postižením. „Někteří nevidomí zvládají věci, které bych já jako zdravá absolutně nedala,“ dodává.

not random 11

Svobodu pro Palinu

Lidi mi do vězení poslali dvacet kilo dopisů. Byly tím nejcennějším, co jsem měl, bral jsem si je všude s sebou, dokonce i k doktorovi, řekl v roce 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas Oleksandr Kolčenko, ukrajinský aktivista z Krymu, který byl po anexi poloostrova zatčen a ve vykonstruovaném procesu v Rusku odsouzen na deset let. Odseděl si pět, pak se dostal na svobodu díky výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou.