Ernie Simon a hrdinové, na něž se zapomnělo

15. listopadu 2019

Reportér 10/2018 · Číslo 50

Ernie (Arnošt) Simon s manželkou.
foto archiv, Jiří Klůc

Rodák z Karlových Varů Ernie Simon, který uprchl před nacisty a pak bojoval za Československo, zemřel minulou neděli na Floridě ve věku devadesáti šesti let. Česká republika však na něj téměř zapomněla, neměl ani status veterána. A nebyl sám... Otevíráme článek o Ernie Simonovi, který vyšel v magazínu Reportéru v říjnu 2018.

Když se Arnošt Simon narodil, nebylo samostatné Československé republice ani pět let. Dnes bydlí pětadevadesátiletý rodák od Karlových Varů ve městě Boynton Beach na Floridě, pár desítek kilometrů od Miami – coby obyvatel Spojených států používá jméno Ernie Simon. Setkáváme se v jedné místní restauraci. Vypráví mi svůj příběh; jsem vlastně první člověk z České republiky, jenž se o jeho osud aktivně zajímá.

Na jeho jméno jsem narazil v lednu 2018. Tehdy jsem ve Vojenském historickém archivu v Praze objevil několik složek korespondence českého ministerstva obrany s válečnými veterány žádajícími osvědčení o účasti v odboji, která z neznámých důvodů nebyla kladně vyřízena.

Jedna složka zhruba z přelomu tisíciletí se věnovala právě Arnoštu Simonovi, bývalém příslušníkovi československé zahraniční armády ve Velké Británii. Zkusil jsem pomocí amerických přátel pátrat na uvedené starší adrese na Floridě v USA; k mému překvapení byl válečný veterán stále naživu. O dva měsíce později jsem již seděl nad Atlantikem v letadle směr Spojené státy.

Z Palestiny do Skotska

Pan Simon pochází z místa, které je dnes součástí Karlových Varů: v únoru 1923, kdy se narodil, však byly Rybáře normální vesnicí. Oblast patřila do Sudet s převahou německy mluvícího obyvatelstva. A krátce předtím, než oslavil desáté narozeniny, se dostal v Německu k moci diktátor Adolf Hitler.

Dospívání bylo pro mladého Arnošta těžké: Simonovi coby majetná rodina židovského původu čelili výhrůžkám a urážkám. „Doma se mluvilo německy a v našem okolí také všichni používali němčinu, proto jsem neměl téměř žádnou možnost přijít do styku s češtinou. To ale neznamená, že jsme se cítili jako Němci. Vždy jsem se považoval za Čecha a stejně to cítím dodnes. Nestal se ze mě Američan,“ vypravuje Simon. Za první republiky chodil v Rybářích do obecné školy, v níž dnes sídlí Střední keramická škola Karlovy Vary. Později přestoupil na německé gymnázium, stihl však absolvovat pouze ročníky od primy do kvarty. Tehdy už mluvil také česky a ještě se učil anglicky, což se mu brzy poté hodilo.