Volby opravdu komunální. Jak to asi dopadne?

Traduje se, že volby konané v polovině funkčního období parlamentu se zvrhnou v referendum o popularitě vlády. Česko bude asi letos výjimkou. Říjnové komunální (a s nimi propojené senátní) volby nebudou ani hlasováním o Andreji Babišovi, ani referendem o nějakém symbolickém celostátním tématu typu zdravotnických poplatků, ačkoli by si to některé strany zjevně přály: sociální demokraté by rádi přiměli veřejnost hlasovat třeba o pěti týdnech dovolené a zkrácené pracovní době, TOP 09 o konci oligarchů v politice. 

Ani jedno z těchto témat se ale zřejmě zásadním nestane, bude se rozhodovat především o záležitostech komunálních. To by snad mohlo situaci na české politické scéně trochu uklidnit, i když vášně v kampani cítíme už dlouho.

Prvním signálem, že nepůjde o nějaké velké politické klání, je očekávaná volební účast. Doby, kdy ke komunálním volbám chodila většina dospělé populace, jsou dávno pryč, a nic nenasvědčuje tomu, že by se měly vrátit. Od roku 1998 je účast víceméně stabilní, kolísá kolem 46 procent. I když loňské parlamentní i letošní prezidentské volby naznačily, že obecný trend poklesu volební účasti se možná zastavil,  první říjnový víkend k urnám patrně nepřijde ani polovina voličů. 

Zdroj: Český statistický úřad

Ještě nižší účast můžeme čekat v Praze, kde by – podle dosavadních zkušeností – mohly mít komunální volby přeci jen trochu „političtější“ charakter. Při volbě do Zastupitelstva hl. m. Prahy se totiž často stranická orientace voličů prosazuje větší měrou než v menších městech, o venkově ani nemluvě. Ani tak ale v Praze patrně nebude volit víc než 40 procent oprávněných voličů. Pražané sice nejsou se současným vedením města spokojení, jasnou alternativu k němu ale většina z nich nevidí. 

Snad i proto různé průzkumy naznačují, že v Praze máme až čtyři uchazeče o volební vítězství: Piráty, ODS, pětičlennou koalici TOP 09 – STAN – KDU-ČSL – LES a Demokratů Jana Kasla, a v neposlední řadě trochu podceňované ANO. Praha se svojí předvolební náladou (už zase) liší od zbytku republiky, kde má ANO, pokud postavilo svoji kandidátku, mnohde znatelný náskok před ostatními. V Praze by podle zatím dostupných modelů ANO vítězství obhájit nemělo, i když tvrdé jádro příznivců tohoto hnutí a kampaň založenou na tandemu Stuchlík – Babiš neradno podceňovat. 

Koukejte to zařídit

Druhý signál „málo politického“ charakteru nadcházejících voleb signalizují témata, která by si veřejnost přála jejich prostřednictvím řešit. Jde hlavně o věci místního charakteru, i když mnohé mají celostátní platnost. Série průzkumů, které jsme provedli s agenturou Data Collect, nabízí informace, o co půjde: především o silnice, dálnice, obchvaty, automobilovou dopravu a její regulaci, mnohde i o chodníky a ve větších městech, zejména v Praze, také o parkování; v Brně se k tomu přidává téma stěhování nádraží. Přísně vzato, mnohdy nejde o problémy, které by mohla vyřešit místní samospráva. Například silnice 1. třídy spadají do kompetence státu a nádraží si Brno bez aktivity SŽDC nepostaví, nicméně voliči příliš nerozlišují, co přesně má na starosti obec či kraj a za co odpovídá ŘSD, SŽDC nebo jiná státní instituce. Chtějí jezdit po slušném povrchu, nechtějí v centrech měst a obcí tranzitní dopravu a právem čekají, že to někdo kompetentní zařídí. 

Ještě na dalších dvou tématech se Pražané shodnou s obyvateli jiných měst a obcí: na údržbě a rozšiřování zeleně a na zlepšování občanské vybavenosti. Mohlo by se zdát, že téma zeleně (hlavně ve městech) je odrazem horkého léta, ale protože se tématu věnujeme dlouhodobě, můžeme data očistit od sezónních vlivů: v průměru se během všech vln průzkumu, který začal už v zimě, k zeleni jako klíčové otázce voleb přihlásila asi šestina veřejnosti. Více než desetina pak po místních zastupitelích požaduje zlepšení občanské vybavenosti od zdravotnických zařízení a mateřských školek po dostupnost obchodů a služeb, na mnoha místech si lidé přejí, aby obce zřídily nebo aspoň podpořily vznik menších obchodů nebo třeba kadeřnictví. Není to jen otázkou zapadlých vísek, podobné podněty jsme zaznamenali i v některých okrajových částech Prahy. 

Existují ovšem témata, která mají v Praze úplně jinou váhu než kdekoli jinde, a to je především veřejný prostor a výstavba, včetně té bytové. Odráží se to v prioritách čtvrtiny Pražanů, přičemž jen minimum z nich staví otázku restriktivně, tedy jako požadavek omezení výstavby. Pražané většinou chtějí, aby se stavělo, přispívá k tomu i stále naléhavější problém dostupného bydlení. Přímo a osobně se sice týká jen malé části voličů, má však jakousi univerzální platnost – v drahé Praze zvlášť. Druhým velmi pražským tématem je parkování, hlavně parkovací zóny, které jsou jedním z klíčových témat pro pětinu Pražanů. A kdybychom dali do jedné skupiny ty Pražany, kteří kladou důraz na řešení alespoň některé složky automobilové dopravy, dostali bychom se na dvě pětiny obyvatel. Vedle základní politické orientace tedy nic jiného patrně neovlivní výsledek voleb v metropoli tak jako silnice, auta a nerudovská otázka, kam s nimi.

Nezávislý venkov

I „zbytek republiky“ samozřejmě má svá témata. Nejčastějšími jsou budování infrastruktury a sociální otázky. Lidé chtějí vodovody, kanalizaci, čističky a v některých případech i lepší přístup k internetu. Tyto požadavky pocházejí spíše z menších obcí, sociální otázky se naopak objevují spíše ve městech a jsou spojené na jedné straně s vytvářením pracovních příležitostí (mnozí jsou přesvědčeni, že podpora vzniku dobrých pracovních míst patří k povinnostem místní správy) nebo s bolavým problémem nepřizpůsobivých občanů a jejich parazitováním na sociálních dávkách. Tato témata mají potenciál výrazně ovlivnit situaci v konkrétním místě, do politického vyznění celostátních výsledků se však asi nepromítnou.

Neodvažuji se prorokovat, jak konkrétně komunální volby dopadnou, dovolím si nabídnout jen určitý výhled. Zřejmě se neodehraje žádné oranžové, modré, zelené nebo jiné tsunami. Nejvíce zastupitelů bude jako obvykle z řad nezávislých kandidátů, ovšem jejich doménou bude především venkov. Ve městech se prosadí parlamentní subjekty a jejich rozmanité koalice. 

ANO asi díky své kampani i poměrně vysoké důvěře, které se těší Andrej Babiš, v komunální politice proti roku 2014 posílí, nestane se však jejím hegemonem. V celostátním měřítku patrně posílí také ODS, Piráti a možná SPD, naopak výrazně ztratí sociální demokraté, TOP 09 a možná i komunisté. Dobrých výsledků mohou v některých místech dosáhnout KDU-ČSL a STAN, celostátní souhrny ovšem asi potvrdí, že tyto dva subjekty patří spíše mezi slabší hráče. V Praze se podle mého názoru ANO utká o těsné vítězství s ODS a Piráty, kteří sice vypadají jako hlavní favorité, ale možná neudrží svoji podporu na rozhodujících sídlištích. Politická mapa se po těchto volbách zásadním způsobem přepisovat nebude.

Autor je odborníkem na volební výzkumy, jejich výstupy pravidelně a systematicky zpracovává v projektu Český volič.