Věčně planoucí kytara Jimiho Hendrixe

foto Profimedia.cz

Po devítihodinovém letu z New Yorku přistál v září 1966 Jimi Hendrix s kytarou, čtyřiceti vypůjčenými dolary a téměř prázdným zavazadlem na letišti Heathrow. V Londýně začala jeho hvězdná éra. Netrvala dlouho – ve stejném městě o čtyři roky později zemřel. Pětasedmdesáti let by se dožil se 27. listopadu 2017.

Budoucí legendární kytarista přišel na svět pod jménem Johnny Allen Hendrix po krátké známosti rodičů v Seattlu, metropoli státu Washington. Sedmnáctileté matce Lucille imponoval její o šest let starší partner Al Hendrix hlavně tím, jak skvěle tančil. Al ovšem svého potomka spatřil poprvé až tříletého – jako voják Spojených států byl odvelen, aniž mohl novorozeně zahlédnout.

Dětství a klukovská léta budoucího kytarového génia poznamenala chudoba, neurovnané rodinné poměry, střídání příbuzenských domácností a někdy svérázná péče táty Ala. Ve čtyřech letech jej nechali úředně přejmenovat na Jamese Marshalla Hendrixe – toto jméno stojí i na jeho náhrobku. Matka zemřela v pouhých třiatřiceti následkem komplikací dlouholetého alkoholismu; bystrý a inteligentní kluk přestal po matčině smrti jevit zájem o učení a následoval předčasný vyhazov ze střední školy.

Od patnácti byla středobodem Hendrixova života kytara. Úplně první, otřískanou akustickou „španělku“ postupně vystřídaly dvě z nejlevnějších elektrických Supro Ozark a Danelectro (i když tu první mu kdosi ukradl). Učil se podle rádia a desek, s několika kamarády dal dohromady první kapelu. Jako levák hrál v obráceném gardu – ovšem klidně i na kytaru se strunami pro praváky.

Mezníkem v jeho životě se stala vojna. Nechal se odvést kvůli oplétačkám s policií – „vypůjčil“ si totiž několik aut; zpočátku mu život v armádě s veškerým zaopatřením a pravidelnou stravou vyhovoval. Brzy však vojenský dril přestal snášet, vidina svobodného muzikantského života byla lákavější. Svůj odchod z řad výsadkářů US Army opředl historkou o kotníku zlomeném při seskoku; americký autor Charles Cross však přišel v Hendrixově biografii Room Full of Mirrors se zjištěním, že o zranění ne-

existuje doklad. Vypátral naopak, že Jimi vojenskému lékaři namluvil, jak zahořel láskou k jistému spolubojovníkovi, pouhý „sklon k homosexualitě“ byl přitom v té době důvodem k propuštění z armády. Šlo o značně riskantní krok: tenkrát se totiž vojáci podezřelí či nařčení z homosexuality pravidelně stávali obětí surové šikany končící smrtí…

Podpořte Reportér sdílením článku