Čtyři miliardy zhlédnutí

Report

Je to opravdu velké číslo. Příspěvky a zmínky o českých politických stranách zaznamenaly za posledních 12 měsíců téměř čtyři miliardy zhlédnutí. Z českých sociálních sítí samozřejmě nelze vyčíst, jaká strana ve volbách vyhraje (byť ANO se z více důvodů jeví jako premiant i zde). Jisté ovšem je, že před volbami příští rok se sociální sítě, k nimž v současnosti mají přístup miliony českých voličů, změní v jedno velké bitevní pole hádek a negativních vyjádření.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Je to opravdu velké číslo. Příspěvky a zmínky o českých politických stranách zaznamenaly za posledních 12 měsíců téměř čtyři miliardy zhlédnutí. Z českých sociálních sítí samozřejmě nelze vyčíst, jaká strana ve volbách vyhraje (byť ANO se z více důvodů jeví jako premiant i zde). Jisté ovšem je, že před volbami příští rok se sociální sítě, k nimž v současnosti mají přístup miliony českých voličů, změní v jedno velké bitevní pole hádek a negativních vyjádření.

Rozhodly či pomohly rozhodnout americké prezidentské volby sociální sítě? To je jedna z otázek, které se nyní, po vítězství Donalda Trumpa, v USA řeší. Rozebírají se vymyšlené informace, které se (ve prospěch Trumpa, byť nejenom jeho) šířily Facebookem; analyzuje se také fakt, že Trumpova kampaň vedla v počtu botů, automatických účtů, které prosazovaly protrumpovská sdělení. 

Situace na českých sociálních sítích se podobá té americké samozřejmě jen v něčem – mimo jiné i proto, že parlamentní volby jsou až příští rok a prezidentské v lednu 2018. Je možné ze sociálních sítí vyčíst, jak si české politické strany stojí? Analýzy, jimž se v rámci projektu Český volič na základě dat agentury Influencer.cz věnujeme už delší dobu, ukazují, že v českých podmínkách to s Facebookem, Twitterem ani Instagramem není tak jednoduché – i když určitým indikátorem jsou.

 

Vyšumění TOP 09

Za posledních 12 měsíců se na českých sociálních sítích věnovalo politickým stranám přibližně 5 milionů příspěvků. Drtivá většina z nich referovala o některém ze dvou nejsilnějších subjektů, tedy ANO a ČSSD. Lze samozřejmě namítnout, že obě strany jsou bohaté a mohou vydat na svou propagaci na sociálních sítích více peněz než jiné, ale celkové statistiky ukazují, že amatérských, spontánních příspěvků se o těchto stranách objevuje mnohem více.

Obecně platí, že na českých sociálních sítích se opravdu hodně komunikuje jen o parlamentních stranách, tady se příspěvky počítají v desítkách tisíc měsíčně. Za nimi je velká propast, která odděluje piráty, svobodné, zelené nebo kdysi velmi často zmiňovaný Úsvit. Asi není překvapující, že křivky jsou hodně klikaté, propady se časově shodují s obdobím prázdnin a špičky často se stranickými sjezdy  či nedávnými volbami. 

 

Zajímavé je, že ČSSD a ANO se ve statistice definitivně osamostatnily až v květnu 2016. Do té doby jim statečně sekundovala TOP 09, a to i díky její klíčové roli v kritice Andreje Babiše ohledně kauzy Čapí hnízdo. Když tato kauza přestala veřejnost vzrušovat, TOP 09 na sociálních sítích jako by vyšuměla. Pozornost si (spolu se STAN) vysloužila až v kampani ke krajským a senátním volbám; po nich počet příspěvků věnovaných oběma těmto subjektům znovu poklesl na hranici 40 tisíc. 

Jenže pro ovlivňování politického klimatu není ani tak důležité, kolik se toho napíše, ale především kolik se toho přečte a jakou náladu to vyvolává. Zatímco počet příspěvků o stranách a hnutích ročně dosahuje  milionů, počet jejich zhlédnutí – jakkoli se to číslo zdá na první pohled neuvěřitelné – jde do miliard. Za posledních 12 měsíců jsme na českých sociálních sítích zaznamenali skoro 4 miliardy zhlédnutí nějakého materiálu o politické straně či hnutí. Kdo má větší podíl zhlédnutí, než by odpovídalo podílu o něm publikovaných příspěvků, ten se těší pozornosti méně aktivních, méně vyhraněných, možná snáze ovlivnitelných lidí. Po krajských a senátních volbách se do takové situace dostalo především ANO. Ne že by se o něm na sítích psalo málo, ale ještě více přitahovalo pasivní zájem. 

To ČSSD se v obou ukazatelích držela na absolutní špičce. Jen těžko z toho ale může mít radost – až příliš se totiž probíraly její vnitřní problémy. Nepříjemnou situaci zažívá také uskupení TOP 09 a STAN, o nichž se ve fázi jejich rozchodu na sociálních sítích hodně píše, ale znatelně méně čte. 

Můžete namítnout, že v podobné situaci je KSČM, kde se žádná (vnitrostranická) revoluce nechystá. V tomto případě dlouhodobě platí, že kritici KSČM jsou na sítích hodně aktivní, zatímco její příznivci na nich mnohdy nejsou vůbec. A poznámku si zaslouží také ODS, která v krajských volbách celkem uspěla a při následném vyjednávání prokázala velmi slušný koaliční potenciál. Na sítích je o ni velký zájem, v žebříčku podle zhlédnutých příspěvků obsadila třetí příčku, a má tedy docela široký prostor, aby na internetu oslovila nové (nebo možná bývalé a potenciálně se vracející) voliče. Opak zřejmě postihl SPD Tomia Okamury, o které se víc píše, než čte.

 

Připravte se na bitvu

Druhým faktorem podmiňujícím dosud málo probádaný vliv sociálních sítí na voličské chování je nálada, kterou publikované příspěvky nesou; odborně se jí říká sentiment. Obecně platí, že na sociálních sítích převládá sentiment negativní – více (a často daleko emotivněji) se kritizuje, než chválí. Pro komunikaci o politických stranách to platí také, ovšem ne všude stejně. Nejhůř je na tom parlamentní levice, pak přijdou na řadu ostatní „velké“ strany, zatímco mimoparlamentní opozice sklízí kritiku přece jen umírněnější. V unikátní pozici jsou piráti, vůči nimž dokonce v některých měsících převažuje pozitivní sentiment. 

Z grafu je zřejmé, že dosažení třetinově pozitivního sentimentu je na sítích výrazným a ne právě častým úspěchem. Před 12 měsíci bylo v takové situaci ANO, pak se ale nálada jemu věnovaných příspěvků začala zhoršovat a v době vrcholící kauzy Čapí hnízdo byla na ročním minimu pouhých 17 procent. Přišlo už jen mírné zotavení, čtvrtinově pozitivní nálada v druhé části jara a před krajskými volbami, teď znovu pokles k pětinové hladině. Přesto zůstává ANO mezi „velkými“ hráči premiantem, sociální sítě vůči němu nejsou tak kritické jako k déle působícím parlamentním stranám. Máme tu ovšem novou hvězdu, která v míře pozitivní nálady na sociálních sítích konkuruje mimoparlamentním stranám: Okamurovu SPD. I když si po nepříliš úspěšných krajských a senátních volbách v parametru pozitivního sentimentu pohoršila, zřejmě je mnoha autory příspěvků vnímána jako nezatížená politickými chybami, tudíž méně kritizována. Pro získávání nových příznivců na sítích je to pozitivní, otázkou ovšem je, kolik z nich pak skutečně dorazí k volebním urnám.

Před nadcházejícími parlamentními volbami se české sociální sítě určitě změní ve velké bitevní pole, kde bude zápasit každý s každým. Nálada, která tam bude převládat, bude silně negativní – ostatně s politickou situací ve státě je podle CVVM spokojena jen asi pětina občanů. Jaký to všechno bude mít vliv na výsledky jednotlivých stran a hnutí, zatím nevíme. 

Podle mého soudu sociální sítě možná ovlivní, která strana překročí pětiprocentní hranici a která ne, o vítězi ale rozhodnou především sociální zkušenosti, které si lidé vytvářejí v běžném životě. A pokud se bude dařit ekonomice, zvítězí ta strana, kterou bude nejvíce lidí vnímat jako záruku pokračování dosavadního směřování.

Infografika v galerii.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama