Chaos, tři vlády a Syrta v rukách Islámského státu

Report

„Během povstání dostal šanci prodrat se k moci každý, kdo sehnal zbraně. Zformovalo se asi sedmnáct set ozbrojených skupin,“ popsala nedávno situaci v Libyi britská BBC. Horší však je, že většina z nich teď nehodlá zbraně složit. A odzbrojit je v zemi nemá kdo.

Vyjmenovat všechny armády, milice a bojůvky prohánějící se Libyí by vydalo na hodiny. 

Co kraj, velkorodina, kmen, vesnice, to parta s kulomety na pick-upech. Některé skupiny pouze chrání soukmenovce. Jiné se – byť třeba jen verbálně – opírají o rozličné ideologie. Jedni chtějí planetární vítězství islámu, další návrat monarchie, jiní sekulární vládu. Najdou se i tací, co plédují za demokracii. Přesto lze vystopovat několik větších skupin, jakkoli proměnlivých, které soupeří o moc. Libye má dvě vlády, které sestavily kabinet národní jednoty. Takže v zemi dnes vlastně existují tři vlády.

A pak je zde Islámský stát, který v Libyi s pomocí blízkovýchodních kolegů vytvořili (severo)afričtí islamisté. Podobně jako v Sýrii a Iráku, i v jeho řadách se sešli donedávna nepravděpodobní spolubojovníci včetně bývalých kádrů libyjské armády diktátora Muammara Kaddáfího. Toho v říjnu 2011 – více než půl roku po začátku povstání podporovaného západními zeměmi, třeba Británií a Francií – rebelové brutálně umučili k smrti: také proto, že on sám nařizoval ohavné zacházení s vězni, nezřídka islamisty. 

Islámský stát se uchytil v přístavu Syrta, kde zavedl drastický režim. Zloději přicházeli o končetiny, politicky nepohodlní o hlavy. Tlupy samozvaných učitelů obcházely domy a vyhrožovaly obyvatelům ošklivými tresty, pokud se nedostaví k povinné indoktrinaci. „(Loni) v srpnu začala naplno platit jejich nařízení ohledně oděvu a chování. V té době také začali s křižováním a bičováním. Obvykle tak činili veřejně před páteční modlitbou,“ vzpomínal jeden uprchlík v rozhovoru s BBC. 

Nejprve teror v Syrtě organizovali cizinci, nejčastěji Tunisané, Syřané a Iráčané, později se ale přidali místní: část libyjských islamistů i, jak už bylo řečeno, někdejší Kaddáfího stoupenci. Těch je v Syrtě více než dost již proto, že se tu bizarní diktátor narodil. Město také proto utrpělo během občanské války velké ztráty a motivací Kaddáfího pohrobků je nejen snadnější obživa, ale též pomsta. Na obranu místních je třeba říci, že se některé kmeny pokusily Islámskému státu vzdorovat, byť marně. 

Nyní ovšem s radikálními islamisty v Syrtě bojují milice pocházející převážně z Misuráty: oficiálně je podporuje slabá, přesto stále existující vláda národní jednoty. Té v boji s Islámským státem pomáhají cizinci ze Západu, ač (polo)tajně. Vcelku prokazatelně se tu angažují Britové, Italové i Francouzi, kteří se k účasti přiznali poté, co radikálové – byť zřejmě nikoli ti z Islámského státu – zabili tři jejich vojáky v sestřelené helikoptéře. A Američané oficiálně povrdili, že na Syrtu útočí z letadel.

Co se vlády národní jednoty týče, ta prochází krizí od okamžiku, kdy (loni v prosinci) vznikla. Velmi neochotně a po značném tlaku mezinárodních vyjednavačů v ní – kromě jiných – přijali účast zástupci dvou znepřátelených kabinetů. 

Mezinárodně uznaná vláda působí ve východolibyjském Tobruku. Druhý kabinet zasedal v Tripolisu, tedy v hlavním městě – sestavila ho koalice Libyjský úsvit, kterou tvoří též, ale nejen radikálně islamistické skupiny. Tripoliskou vládu svět nikdy neuznal, což ani obchodníkům, ani vyjednavačům nebránilo do města občas přicestovat. Tato administrativa totiž reálně spravovala – a dosud fakticky spravuje – západ Libye. 

Tenze mezi Tripolisem a Tobrukem však trvají. Proces, který má z vlády národní jednoty vytvořit akceschopnou a jednotnou moc, se zasekl. Hrozí, že dohoda padne. Některé z milic navíc dohodu o národní jednotě od počátku odmítají. Mezinárodní společenství si obě strany i další Libyjce pozvalo do Tuniska a tlačí na ně všemi myslitelnými způsoby. Alternativou k vratké a pragmatické jednotě východu a západu Libye je nástup islamistů, což svět nechce a nemůže připustit.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama