Plán pro Prahu: Když pyskovat, tak teď

16. ledna 2018

Výduch z tunelu Blanka v pražských Střešovicích.

PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Není park u vás přes ulici určen k budoucí zástavbě? Jaká pravidla jsou navržena pro váš dům, zahradu a co platí pro vaše sousedy? Kolikapodlažní domy jsou plánovány v místě, kde žijete? Zveřejněn byl Metropolitní plán, nástupce stávajícího územního plánu a klíčový dokument pro budoucí podobu města a strategii jeho rozvoje. Principy, jak s ním zacházet, jsou použitelné i pro ostatní města.

Šanci ovlivnit Metropolitní plán má nyní každý, on-line verze je k mání zde. Nicméně porozumět tak komplikovanému dokumentu, na to nemá většina z nás znalosti, čas ani energii. Přitom jde o nemalou věc, která bude ovlivňovat podobu metropole a naše životy včetně ceny nemovitostí na desítky let dopředu. Dá se to říct i takhle: Chcete mluvit do toho, co se staví či nestaví ve vašem okolí? Teď je ta chvíle, žádné „příště“ už nebude.

Inspirací pro ostatní čtvrti může být iniciativa, která vznikla na Praze 6, kde se koalice spolků pod názvem Společně pro Šestku domluvila na spolupráci s radnicí této městské části. Výsledkem by měly být postřehy a komentáře získané od místních obyvatel, které budou současnou verzi Metropolitního plánu zpřesňovat, korigovat, doplňovat. Zní to jako další vítězství zpovykaných aktivistů a kverulantů, nicméně tímto způsobem dotažená podoba strategického materiálu přijde vhod i investorům: budou vědět, co si kde můžou a nemůžou dovolit. Místo nejistoty všech zúčastněných a následného řinčení zbraněmi může konečně vzniknout předvídatelnější prostředí, kde investor, úředník, radnice i jurodivý občan budou mít jasněji stanovené mantinely.

Princip nového Metropolitního plánu, který se už několik let v bolestech rodí na půdě Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, lze popsat takto: přibrzdit rozrůstání města do krajiny a začít metropoli víc zahušťovat – ať už pomocí transformace takzvaných brownfieldů (území bývalých továren, skladišť, nádraží) nebo vyzobávání dosud nezastavěných parcel v převážně rezidenčních čtvrtích. Takovému záměru by se dalo i zatleskat (mohl by pomoci odbrzdit poněkud zamrzlý stavební ruch), kdyby neobsahoval i některé skryté hrozby. Ty spočívají především v nesrozumitelnost a složitosti chystané územní dokumentace, která je přitom pro rozvoj města mimořádně důležitá: po nabytí platnosti se stane závazným regulativem, čili de facto zákonem.

Jeden příklad takového ptydepe za všechny: „Plocha potenciálu umožňuje změnu příslušnosti dotčeného území k ploše podrobného strukturálního členění.” Jak dešifrovat tak krkolomnou větu? A máme si myslet, že její zlověstné vyznění je způsobeno jazykovou neobratností, nebo chtějí autoři nabídnout naše sousedství developerům na zlatém podnose? Právě kvůli takovým nejasnostem stojí za to se o Metropolitní plán zajímat: dát si tu práci a proniknout do metodických pokynů i samotné dokumentace, což jsou záplavy map, tabulek, čísel. Naučit se rozlišovat stabilizovanou, transformační a rozvojovou plochu, všímat si územních kategorií – produkční, obytné, rekreační, přírodní…

Webový portál, který připravily spolky z Prahy 6, nabízí klíč k pochopení různých vrstev Metropolitního plánu. Navíc každý, kdo se zaregistruje, může vyjádřit pochyby, upozornit na nesrovnalosti, navrhnout jiné řešení, aplikace nabízí například tyto otázky: „Co ve vaší čtvrti považujete za kvalitní (hezké, hodnotné, líbí se vám) a máte k tomu vztah?“ / „Co je ve vaší lokalitě podle vás problémové, nevzhledné (doprava, zápach, bariéra v území atd.).“ / „Jsou ve vaší lokalitě důležité prvky (průhledy, dominanty, památky), které by bylo vhodné chránit a uchovat pro budoucnost?“ V závěru přibývají náročnější otázky: „Víte o nějakém místě ve vaší lokalitě, kde má územní plán nevhodně vymezenou funkční plochu nebo špatně stanovenou míru využití území?“

Podpořte Reportér sdílením článku