Ivan Havel: Veterán pražské kavárny

K výročí 17. listopadu vyšla kniha Náš Václav Havel, soubor rozhovorů s lidmi, kteří měli k vašemu bratrovi tak či onak blízko. Vy mezi nimi chybíte. Proč?

Nerad se opakuju, to je ten problém. A nedávno jsem dokončil knižní rozhovor s Janem Lukešem, kde probíráme celý můj život. Já si už nepamatuju, co všechno jsem tam říkal, tak jsem nechtěl riskovat, že to budu říkat znova.

Jste vyučený jemný mechanik. Musíte být tedy – na rozdíl od vašeho bratra, když už jsme ho zmínili – manuálně zručný. Znamená to, že jste schopen domácích oprav? Jste kutil?

To mě opustilo někdy po první svatbě. Byl jsem zvyklý mít dílnu, tam jsem měl spoustu šuplíků a v nich nástroje, všechno pěkně uspořádané. Opravovali jsme měřicí přístroje, což je něco jiného než běžná údržba či kutění. A ve chvíli, kdy jsem už neměl nářadí po ruce, začaly mi být manuální práce úplně protivné. Dneska už doma ani nevyměňuju žárovky.

O vašich synech veřejně nehovoříte. Tak tedy alespoň: jste dědeček?

Ano, jsem. Mám devítiletou vnučku, jmenuje se Veronika. Je veselá, velmi živá, dobře se učí, tančí a baví ji matematika.

A co dělají synové?

Oni by asi nebyli příliš nadšeni, kdybych je probíral v médiích. Pokud vím, nikdy se například nevychloubali tím, že jsou synovci prezidenta. Jsou dva, Vojtěch a Prokop, a mohu snad prozradit, že Prokop se nyní dost angažuje v Lucerně. Stará se hlavně o náplň galerie, která byla nedávno otevřena nad pasáží.

Projevoval se váš bratr někdy jako strýc? Hlídal vaše syny, tedy své synovce?

No, ti mí kluci se narodili začátkem sedmdesátých let a to můj bratr pobýval víceméně trvale na Hrádečku. Že by hlídal děti, to určitě ne, ani si ho v takové roli nedovedu představit. Když jsem je tam někdy přivezl, tak s nimi asi nějak komunikoval, nebo spíš hlavně Olga, která měla ráda děti. Ale přesněji si takovou situaci opravdu nedovedu vybavit.

Už jednou jsme spolu dělali rozhovor: v lednu 2003, když Václav Havel opouštěl prezidentský úřad. Postěžoval jste si, že mezi vámi došlo k určitému odcizení, mimo jiné v důsledku rodinných a majetkových problémů. Podařilo se vám poté, co bratr skončil na Hradě, vídat častěji?