V krajích se bojuje o Prahu

Report

Nepůjde jen o střet vlády a opozice nebo referendum o popularitě kabinetu. V říjnových krajských volbách obhajuje sociální demokracie svých 11 hejtmanských křesel a jejím hlavním soupeřem je její vládní koaliční partner: Babišovo hnutí ANO, které by si chtělo vytvořit předpolí pro frontální útok na vítězství v parlamentních volbách v roce 2017. Podle průzkumů se přitom zdá, že hlavním tématem regionálních voleb nebude žádná velká otázka typu uprchlíci.

Jedním z východisek letošních krajských voleb je nedávná historie; totiž fakt, že ve dvojích minulých regionálních volbách byla úspěšná především levice. V roce 2008 pomohl sociálním demokratům boj proti zdravotnickým poplatkům, o čtyři roky později těžila levice z nespokojenosti s postupem Nečasovy vlády v období hospodářské recese. Tehdy – v roce 2012 – získala levice 44 procent hlasů, rozdělených v poměru 2 : 1 mezi ČSSD a KSČM. Parlamentní pravice získala 19 procent hlasů, rozdělených shodou okolností také v poměru 2 : 1 mezi ODS a TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými. Třetím nejsilnějším „blokem“ se pak stala krajská uskupení, pro něž hlasovalo přes 13 procent voličů, nad pětiprocentní hladinou skončila v celostátním měřítku ještě KDU-ČSL. Všechny ostatní strany a hnutí paběrkovaly.

Kdybychom tehdy věděli, že do roka proběhnou předčasné sněmovní volby, mohli bychom na základě výsledků krajských voleb očekávat, že je jasně vyhraje levice. Tehdy se ale nevědělo, jak zamíchá politickou scénou Andrej Babiš…

Druhé poučení z minulosti se nabízí při rozboru trendů volební účasti v krajských volbách. O ty byl původně poměrně malý zájem, účast se nedala srovnat ani s volbami parlamentními (v roce 2006 hlasovalo přes 64 procent oprávněných voličů), ani s komunálními (ve stejném roce se jich zúčastnilo 46 procent voličů). Zájem o krajské volby zásadně změnila až zmíněná kampaň sociální demokracie ke zdravotnickým poplatkům –  v roce 2008 se poprvé a zatím naposled zúčastnilo krajských voleb přes 40 procent oprávněných voličů.

Otázkou (která samozřejmě ovlivní i volební výsledky) je, jak to bude s volební účastí letos. Podíváme-li se na to, co říkají průzkumy, moc moudří nebudeme. Až 80 procent dotázaných tvrdí, že možná přijdou volit – to se však určitě nestane. Spíše přijdou ti, kteří jsou k takovému kroku už dnes opravdu rozhodnuti. V průzkumech, které na toto téma pro projekt Český volič od jara prováděla agentura Data Collect, se jejich podíl pohyboval kolem 40 procent s lehce rostoucí tendencí. Trend dokonce mířil nad hranici 44 procent: tu ovšem osobně považuji za příliš optimistickou. Na druhé straně se nezdá pravděpodobná ani účast vypočtená podle trendu skutečné účasti v předchozích volbách, tedy něco přes 33 procent. Značná část veřejnosti si totiž uvědomuje, že letos jde v krajích mimo jiné o měření sil mezi ANO a ČSSD, ne-li přímo o souboj Andreje Babiše s Bohuslavem Sobotkou nebo možná Milanem Chovancem o to, kdo se po sněmovních volbách v roce 2017 stane příštím předsedou vlády.

 

Nástup ANO

Ještě v létě uváděla v průzkumech celá třetina občanů (viz infografika), že by nejraději hlasovala pro regionální uskupení specificky působící v jejich kraji. Podle čerstvějších dat ze začátku září ovšem jejich počet klesal: už to byla jen čtvrtina – pořád je ale chtělo volit asi dvakrát více lidí, než kolik to skutečně před čtyřmi lety udělalo. Tak velký obrat k regionálním formacím však nakonec s největší pravděpodobností nenastane, tolik krajských uskupení na výběr prostě není. Zatím tedy neumíme odhadnout, kolik voličů si z nabídky regionálních stran a hnutí nevybere nic, ale nebude chtít podpořit ani celostátní strany a hnutí – a raději proto k urnám nepřijde.

S ohledem na volební modely nabízené různými agenturami pro volby do Poslanecké sněmovny není překvapivé, že i v regionech se zdá být silné hnutí ANO: bylo druhým nejčastěji preferovaným subjektem, pokud šlo o krajské volby. Na pováženou ale je, že podle našeho letního průzkumu mělo ANO příznivců dvakrát víc než ČSSD (a podle čerstvějšího zářijového dokonce třikrát více), zatímco v průzkumech SANEP a Phoenix research měla ve více krajích vítězit sociální demokracie. Nezbývá než počkat, komu dají víc za pravdu voliči začátkem října – případně čekat na další průzkumy.

Zajímavé jsou poměrně nízké hodnoty naměřené všemi dosavadními průzkumy pro KSČM. Může se jednat o důsledek používané metodiky, protože Data Collect, Phoenix ­research i SANEP sbíraly data on-line a je pravděpodobné, že podstatná část komunistických voličů není na internetu dostupná. Zdá se mi, že KSČM by mohla získat jedno, možná i dvě volební vítězství – Ústecký kraj považuji za skoro jistý, Karlovarský by mne nepřekvapil.

A ještě u jedné strany stojí za to se pozastavit. KDU-ČSL získala v našem průzkumu poměrně nízké preference, v řadě krajů je ale součástí koalic regio­nálního charakteru, z nichž některé mají docela slušné šance na úspěch – třeba Koalice pro Královéhradecký kraj a Koalice pro Pardubický kraj. Sama o sobě by pak KDU-ČSL mohla zvítězit ve Zlínském kraji, kde ji do krajských voleb vede kontroverzní, ale populární senátor Jiří Čunek. A konečně nejméně jedno vítězství si asi připíší regionální uskupení, zřejmě opět v Libereckém kraji.

 

Silnice a silnice

Průzkum, který jsme opakovaně provedli s agenturou Data Collect, naznačil i témata, která by letos mohla v kampani před krajskými volbami zabírat. Může se to zdát přízemní, ale na prvním místě je s velkým náskokem vše kolem silnic a dálnic – opravy i nová výstavba. Následuje dopravní obslužnost včetně cen jízdného a překvapivě stále ještě otázka pracovních míst, přestože nezaměstnanost se nyní pohybuje na velmi nízkých hodnotách. Naopak všechna „velká“ témata včetně uprchlické krize se zdají být podstatně méně významná.

Zatím rozhodně nemůžeme tvrdit, že by průzkumy jasněji ukazovaly, jak krajské volby dopadnou. Je však zřejmé, že to bude bitva daleko složitější než někdejší souboje levice s pravicí. Politická scéna je rozdrobená a do řady krajských zastupitelstev se může dostat sedm až osm subjektů. Vládnout krajům pak nebude snadné, ale připravit se na příští parlamentní volby bude možná ještě těžší.

 

Tento článek je aktualizovanou a opravenou verzí textu, která vyšla v tištěném vydání Reportéra v září 2016.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama