Doba obav. Zbývá méně peněz na život

První říjnová sobota, krátce po poledni na pražském Václavském náměstí. Odborářský boss Josef Středula hřímá z pódia, že vláda nedělá dost, aby zabránila chudobě. „Sešli jsme se tady, protože se bojíme o budoucnost. Jsme tu, protože se bojíme chudoby,“ říká při zahájení asi hodinu a půl trvající demonstrace. Pod pódiem však naslouchá, píská a troubí jen několik tisíc lidí.

S odborářskou demonstrací v době finanční krize se to nedá srovnat, před deseti lety, v dubnu 2012, dorazilo na Václavské náměstí přes sto tisíc lidí. Tentokrát není účast ani desetinová. Mnohem více účastníků bylo o měsíc dříve i na demonstraci, kde organizátoři protesty proti vysokým cenám kombinovali s proruskou propagandou. Odboráři počátkem října tolik netáhli.

To však neznamená, že by se lidé necítili ohroženi. Naopak, sociologická data ukazují, že zhoršení finanční situace vlastní domácnosti vnímá nejvíce lidí za posledních třicet let. Podle dat ústavu STEM je nyní těch, kdo říkají, že se jejich situace velmi nebo trochu zhoršila, zhruba šedesát procent.

Úspory, které si značná část lidí vytvořila během covidové pandemie, se už buď rozplynuly, nebo pomalu rozplývají.

Inflace se už déle než půl roku drží na dvojciferném procentu, pro letošní podzim dokonce ČNB odhaduje dvacet procent. Třetina domácností nemá fixované ceny a platí za energie mnohem více než kdy dříve, zbylé dvě třetiny tento skok nejspíš čeká po Novém roce.