Jasno v hlavě, když vám leží covid na prsou

Názory

"Nesnesitelné bolesti hlavy, svalů, krku a ztráta čichu a chuti jsou jen předvoj. Když vás to drapne a nepustí, napadne to plíce a začnete mít problém s dýcháním. Nikomu nepřeji ten pocit, když zjistíte, že dýcháte na půl plynu a v místech na prsou se vám začne dělat vyrážka. V tu chvíli si uvědomíte, že vidíte online, jak vás covid-19 rozežírá." Stálý člen redakce Reportéra popisuje, jak bojoval a nakonec porazil koronavirus – a co ho potom napadlo ohledně české politiky.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Měl jsem covid-19 a sáhla na mě smrt. Jsem ale zpět. A už popadám druhý dech. Bylo to šílené, ale neztrácejme víru. Nepanikařme, nemějme přehnaný strach. Ta nemoc je hnusná a nebezpečná, ale lze ji porazit.

První příznaky jsem měl 25. prosince 2020. Dostal jsem to od manželky, která to chytla v práci. Trvalo mi dvacet dní, než se s tím tělo vypořádalo. Včera, tedy ve čtvrtek 14. ledna jsem byl poprvé na chvíli venku a ušel jsem kilometr. 

Přirovnal bych to k tomu, jako bych měl dvě chřipky najednou a jednu virózu k tomu. Když to přeženu a přidám srovnání „s mou knižní tematikou”, tak jsem si připadal, jako kdyby na mě zalehl a tři týdny na mě ležel Al Capone.

Nesnesitelné bolesti hlavy, svalů, krku a ztráta čichu a chuti jsou jen předvoj. Když vás to drapne a nepustí, napadne to plíce a začnete mít problém s dýcháním. 

Nikomu nepřeji ten pocit, když zjistíte, že dýcháte na půl plynu a v místech na prsou se vám začne dělat vyrážka. V tu chvíli si uvědomíte, že vidíte online, jak vás covid-19 rozežírá.

Nešel jsem do nemocnice. Nechtěl jsem zatěžovat zdravotnictví. Nepanikařil jsem a pevně doufal, že to vyhraju. 

Asi to byla náhoda v kombinaci s vírou, ale nakonec mě to pustilo. Bral jsem jen paralen a občas jsem si stříkal stopangin do krku.

Léčím se s vysokým tlakem, nejsem žádné tintítko a imunita není kdovíjaká. Byl jsem rizikový pacient, ale věřil jsem. Věřil jsem v sebe, v Boha a ve zdravý rozum.

Pokud vás covid také postihne, mám jednu radu – nesledujte při tom covidové zprávy. Tedy přesněji: neřešte každou blbost, nezabývejte se počtem mrtvých, počty nakažených, nenechte si zbytečně zavrtat do hlavy větší strach, než jaký už beztak máte.

Až se z toho dostanete a probudíte se, budete mít jiné problémy, na jejichž překonání potřebujete sílu.

A oč vám bude hůře po těle, o to jasněji se vám potom bude dělat v hlavě. Ze všudypřítomné únavy totiž přejdete do stavu podprahové ztráty identity se státem, v němž žijete.

Pokud jste to dosud tak nebrali a necítili, věřte, že pak budete skutečně rozzlobení na vládu Andreje Babiše. Přehraje se vám v hlavě snad stokrát, kolik chyb už tahle neschopná vláda udělala. Přehrají se vám v hlavě jako film desítky záběrů premiéra, jak lže, jak svádí vinu na jiné, jak kupí chybu za chybou a nedokáže vládnout a rozhodovat. Často si vzpomenete na „best in Covid” a na „zahrádkářský zákon”. 

Popadne vás vztek a bezmoc, neboť si uvědomíte, že ten druhý na Hradě je za tuto situaci spoluzodpovědný. Normální by bylo, kdyby po prvních selháních Babiš skončil. Ale Miloš Zeman, který je rád, že si může hrát ve své hlavě machiavelistické hry, vůbec neřeší, koho tu za každou cenu drží u moci. 

Během covidu sice ztratíte chuť, ale mnohem větší pachuť vám zůstane, když si uvědomíte, že tu máte premiéra a prezidenta, kteří se svou neschopností a arogancí moci podílí na promořenosti obyvatel a na počtu zbytečně nakažených a dokonce i zemřelých.

Mnohem víc vás bude bolet hlava z toho, že tato vláda není schopna rychle zajistit vakcinaci. Těžkopádnost, neschopnost a chaos vlády pracuje proti lidem a zdravému rozumu. Přednostně se očkují úředníci, zatímco hasiči padají jako hrušky, protože se mezi nimi šíří covid-19. (Dcera teď bydlí na nějaký čas u nás doma v karanténě, protože její přítel – hasič – se spolu s téměř celou směnou nakazil koronavirem.)

A třešnička na dortu? Jen tak zkušebně jsem podal žádost o kompenzační bonus, jak k tomu na sociálních sítích vyzývá rozesmátá ministryně financí Alena Schillerová. Jako OSVČ nakladatel, jemuž vládní protikoronavirová opatření znemožnila či zásadně narušila prodej knih a jejich propagaci na veřejnosti. 

Líbivá hesla Aleny Schillerové o podpoře podnikatelů vypadají v realitě jinak. „Máte provozovnu?” ptá se finanční úřad. „Nemám. Ale knihy mi leží ve skladech, protože vláda omezila prodej a znemožnila lidem přístup ke knihám, ale i k jinému zboží,” reaguji. „Ale psát knihy můžete,” zní další argument z finančního úřadu. „Mohu, ale nemám je kde prodávat,” podotýkám.

S takovým přístupem je mi jasné, že „pomoc” je jen hra čísel v rukách bezskrupulózních politiků, jimž jde jen o osobní propagaci a marketing. „Děkuji, svou žádost beru zpět. Od takové vlády žádnou pomoc nechci,” odpovídám finančnímu úřadu.

A v duchu si říkám, že tato vláda ničí lidi, podnikání a naději. A všem, kdo o tom rozhodují, je to jedno.

Jednu radu si troufnu dát i opozičním politikům: nekoketujte s pimprlovým divadlem ANO 2011 o možné budoucí spolupráci. Střežte se toho chodit konzultovat své politické ambice s Milošem Zemanem. Babiš a Zeman dovedli tuto zemi na pokraj zhroucení. Jsou spoluzodpovědní za neschopnost vyvést zemi z krize.  Další volební období s Babišem či s jeho pohrobky a pohrobky Zemana, už nemusíme přežít.

A to myslím doslova a vážně. Ta nemoc se dá porazit, ale na chorobnou politiku paralen nezabírá. 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama