ANKETA: K jakým závislostem máte sklony?

Iva Pekárková, Spisovatelka Žije ve Velké Británii, letos jí vyšel román S orlem na zádech. Okusila jsem v životě snad všechny drogy, které přilétly mým směrem. Na žádné jsem si nevytvořila závislost. Teda s jednou výjimkou. Kdysi jsem putovala po horách v severním Thajsku a získala jsem návyk na opium – v těch opuštěných vesnicích ho člověk kouřit prostě musel. Honem jsem se ho zbavila. Teď jsem navštívila Austrálii a získala jsem závislost docela jiného druhu: totiž na tom, že se člověk může dát do řeči s kterýmkoli neznámým člověkem, on na něj vždycky bude milý a rád mu pomůže. Té bude těžké se zbavit.

Libor Bouček, Moderátor Taky scenárista a dabér. Moderuje třeba studia Ligy mistrů nebo soutěž Máme rádi Česko. Závislosti jsou důkazem toho, jak slabými jedinci jsme – boje s nimi jsou možná tou největší výzvou. Přiznám se rovnou ke dvěma, naštěstí snad jediným. Za prvé je to poměrně obvyklý nikotin, ke kterému se už alespoň dostávám zcela bez dýmu, tolik na moji obranu. Ale potom trpím taky závislostí na informacích, což je závislost, která může být v době hyperinflace médií úplně stejně fatální jako ta první zmíněná. S oběma svými závislostmi se věčně peru, a sice jsem zatím na straně porážených, ale nikdy tenhle boj nevzdám.

Jaroslav Rudiš, Spisovatel Před rokem vydal mimořádně úspěšný román Winterbergova poslední cesta. Dávno už nepochybuju o tom, že jsem závislý na vlacích. Když někam dojedu, většinou nechci vystoupit, maximálně chci jen přestoupit a jet dál. Ročně ve vlaku ujedu desítky tisíc kilometrů, spíše to přibývá, než ubývá. Ve vlaku vlastně žiju. Zkoušel jsem s tím samozřejmě něco dělat, jezdit autem nebo létat letadlem, ale moc to nefunguje. Zabírá jen chůze – po nástupišti… … a jinak zdravím z ICE mířícího z Berlína do Mannheimu!

Světlana Witowská, Novinářka Moderovala zpravodajské pořady České televize, bude dělat rozhovory na Aktuálně.cz. Závislost mi určitě hrozí u seriálů. Jsem trochu maniak, a když mě nějaký příběh zaujme, potřebuju vědět, jak skončí. Abych neztrácela čas, pouštím si seriály ve fitku a jedu u toho na kole. Nemám pak takové výčitky, že něco zanedbávám. Nejhorší to bylo s La Casa de Papel. I kocoura jsem pojmenovala po jedné postavě. Jmenuje se Rio. A kdybych byla „za vodou“, hrozila by mi závislost na sushi. Naštěstí je z téhle hrozící závislosti jen velká láska.