Maminka, nebo školka? Vědci zkoumali vliv dlouhé rodičovské na děti

Jak vaše studie probíhala? Kolik dětí jste sledovali?

Ve studii jsme vycházeli z veřejně dostupných dat, která sbírá Český statistický úřad. Jedná se o takzvané Všeobecné šetření pracovních sil, které se využívá při výpočtu běžných statistik, jako je například míra nezaměstnanosti. Data jsou tedy velmi reprezentativní a zastupují celou populaci. My se zaměřili na vliv reformy z roku 1995, která prodloužením rodičovského příspěvku ze tří na čtyři roky způsobila, že velká část dětí, které by bez reformy nastoupily do školky ve třech letech, zůstala doma a do školky šly až ve čtyřech letech či později. Srovnáváme poslední skupinu dětí, které ještě nebyly zasaženy reformou, a první skupinu, která už zasažena byla. A ten vzorek tvoří přibližně 1 500 až 5 000 dětí, podle toho, na jak velké skupiny před reformou a po ní se vlastně díváme.

Můžeme tedy říct, že výsledky ovlivnila právě jen ta reforma? Jsou opravdu ty děti, které dnes nepracují a nestudují, ty, které nastoupily později do školky?

Metoda, kterou používáme, je částečně založena na tom, že není důvod, aby se děti, které dosáhly tří let těsně před reformou a těsně po ní, lišily. Pokud se však liší, a jedinou velkou změnou, k níž v tom okamžiku došlo, je právě ona reforma, lze zjištěné rozdíly mezi těmi skupinami připisovat reformě.

Tak jednoduché to je?

My samozřejmě zohledňujeme ještě řadu dalších charakteristik dětí, jejich rodin i další faktory. Snažíme se porovnávat dvě skupiny dětí, které si jsou velmi podobné, a pouze některé se narodily o chvilku dřív, a tím pádem je reforma nezasáhla a ty druhé už zasáhla. Když se díváme na tyto dvě skupiny dětí, nacházíme v nich rozdíly. Tyto jsou navíc očištěné o rozdíly mezi podobnými skupinami dětí věkově následujících takto po sobě, kterým ale v době reformy byly čtyři roky, takže je reforma nezasáhla. V ekonomii se jedná o běžný přístup, jak odhadnout důsledky určité intervence, v našem případě reformy. Pro zajímavost teď právě tři pánové, kteří tuto takzvanou Metodu rozdílů v rozdílech razili, dostali Nobelovu cenu za ekonomii.

K jakým výsledkům jste došli?

Děti, které byly zasaženy reformou, mají o čtyři procentní body větší pravděpodobnost, že v rané dospělosti, ve svých jednadvaceti dvaadvaceti letech nebudou ani studovat, ani pracovat. A mají také o šest procentních bodů nižší pravděpodobnost, že budou studovat na vysoké škole. To jsou celkové výsledky. Pokud si ale vezmete děti matek s nižším než maturitním vzděláním, už je ten rozdíl mnohem vyšší. Pravděpodobnost, že ve svých 21 letech nepracují a nechodí do školy, je už vyšší o 9 procentních bodů a o 12 procentních bodů, že nebudou studovat vysokou školu.

Tak velký vliv jsme nečekali

Překvapily vás výsledky?

Překvapily. Takto velký vliv jsme nečekali. Měli jsme porovnání se studiemi vlivu délky rodičovské péče ze zahraničí, takže jsme předpokládali, že se změna projeví. V takových případech je také důležité, kolik lidí daná reforma zasáhne. V našem případě zůstalo po té reformě s dítětem doma do jeho čtvrtých narozenin, nebo i déle, dodatečných 38 procent matek. Už proto jsme očekávali, že se určitý rozdíl projeví. Ale byl výrazně větší, a to i ve srovnání se zahraniční literaturou. Je to ovšem také tím, že čtyřletá placená rodičovská péče o dítě je v Evropské unii i anglosaském světě bezprecedentní, takže zahraniční výsledky ukazují vliv kratších rodičovských dovolených. Naše výsledky jsou nicméně podobné zahraničním studiím zaměřujícím se na vliv předškolního vzdělávání ve třech letech na výsledky dětí v rané dospělosti.

Zmínila jste, že hůře na tom jsou děti ze slabšího sociálně-ekonomického zázemí. Co přesně to znamená?