Nespavost v souvislosti s covidem? Po měsíci problémů je dobré vyhledat odborníka

Nedávná studie ukázala, že téměř pětina těch, kteří prodělali onemocnění covid-19, má přímé psychické následky. Nejčastěji je to úzkost či nespavost. Jak velký je to problém?

Jedna věc jsou důsledky opatření spojených s pandemií a druhá pak následky onemocnění covid-19. Většina lidí je v souvislosti s pandemií vystavena bezprecedentní emoční a psychické zátěži s nejistotou na všech možných úrovních. To zvyšuje nejen denní stres, úzkost a hladinu deprese, ale také narušuje noční spánek. Důležité je, že kvůli zásadní roli, kterou hraje spánek v regulaci emocí, může mít porucha spánku přímé důsledky na emoční fungování následujícího dne. Tyto dopady jsou již docela dobře zmapovány v několika velkých mezinárodních studiích.

Co z nich vyplynulo?

Že během lockdownu došlo napříč kontinenty ke zhoršení subjektivně vnímané kvality spánku u respondentů znepokojených onemocněním covid-19. Během pracovních dnů se částečně vlivem nedostatku sociálních zeitgeberů (podnětů, které pomáhají nastavovat naše vnitřní hodiny – pozn. red.) posunul čas usínání a vstávání do pozdějších hodin. Snížil se tak sociální jet lag, tedy rozdíl mezi časem vstávání v pracovním týdnu a o víkendu. Tomuto fenoménu se říká covidová nespavost nebo covid-somnia. Vyšly najevo i dlouhodobé následky onemocnění covidem. Ukazují na propojení mezi imunitou, spánkem a psychickými stavy.

Jak spolu souvisejí?

Vztah mezi covid-19 a poruchami spánku se zdá být obousměrný – zlepšení spánku lze použít ke snížení dopadu covidu-19 a naopak. Mezi dlouhodobé následky onemocnění covidem patří změny pozornosti, pocit mentální mlhy, bolesti hlavy, svalová slabost a také nespavost.

Pomůže melatonin?

Co za tím může být?

Infekce covid-19 způsobuje systémovou zánětlivou reakci. Ta vede k nárůstu zánětlivých mediátorů, které ovlivňují spánek. Během něj se zároveň vyplavuje hormon melatonin. Mozku dává signál, že je noc, a kromě toho je známý svými protizánětlivými, antioxidačními a imunoregulačními účinky. U starších lidí ale jeho hladina klesá, což je jeden z faktorů, které u nich zhoršují spánek. Je možné, že nižší hladina melatoninu částečně přispívá ke zvýšené náchylnosti k infekci SARS-CoV-2 u starších osob. V současné době probíhá po celém světě osm klinických studií, které zkoumají efekt podávání melatoninu na příznaky covidu.

Setkáváte se u svých klientů s nespavostí jako dlouhodobým následkem prodělaného covidu?

Zatím spíše ojediněle. Počet lidí, kteří se na mě obrací s problémy se spaním, se ale za poslední rok násobně zvýšil.

Jak vlastně taková nespavost vypadá?