Nespavost v souvislosti s covidem? Po měsíci problémů je dobré vyhledat odborníka

5. března 2021

Tomáš Binter

Dlouhodobé následky onemocnění koronavirem čítají řadu symptomů. Může se měnit pozornost, člověk může mít pocit mentální mlhy, dlouhodobé potíže s bolestí hlavy anebo svalovou slabostí a k těmto častým příznakům patří také nespavost, říká psychiatr Peter Šóš, který se specializuje na poruchy spánku. Pro kvalitní spánek je podle něj důležité dodržovat pravidelný režim vstávání, spát mezi šesti až devíti hodinami a dbát na klidovou zónu před spaním.

Nedávná studie ukázala, že téměř pětina těch, kteří prodělali onemocnění covid-19, má přímé psychické následky. Nejčastěji je to úzkost či nespavost. Jak velký je to problém?

Jedna věc jsou důsledky opatření spojených s pandemií a druhá pak následky onemocnění covid-19. Většina lidí je v souvislosti s pandemií vystavena bezprecedentní emoční a psychické zátěži s nejistotou na všech možných úrovních. To zvyšuje nejen denní stres, úzkost a hladinu deprese, ale také narušuje noční spánek. Důležité je, že kvůli zásadní roli, kterou hraje spánek v regulaci emocí, může mít porucha spánku přímé důsledky na emoční fungování následujícího dne. Tyto dopady jsou již docela dobře zmapovány v několika velkých mezinárodních studiích.

Co z nich vyplynulo?

Že během lockdownu došlo napříč kontinenty ke zhoršení subjektivně vnímané kvality spánku u respondentů znepokojených onemocněním covid-19. Během pracovních dnů se částečně vlivem nedostatku sociálních zeitgeberů (podnětů, které pomáhají nastavovat naše vnitřní hodiny – pozn. red.) posunul čas usínání a vstávání do pozdějších hodin. Snížil se tak sociální jet lag, tedy rozdíl mezi časem vstávání v pracovním týdnu a o víkendu. Tomuto fenoménu se říká covidová nespavost nebo covid-somnia. Vyšly najevo i dlouhodobé následky onemocnění covidem. Ukazují na propojení mezi imunitou, spánkem a psychickými stavy.


Jak spolu souvisejí?

Vztah mezi covid-19 a poruchami spánku se zdá být obousměrný – zlepšení spánku lze použít ke snížení dopadu covidu-19 a naopak. Mezi dlouhodobé následky onemocnění covidem patří změny pozornosti, pocit mentální mlhy, bolesti hlavy, svalová slabost a také nespavost.


Pomůže melatonin?

Co za tím může být?

Infekce covid-19 způsobuje systémovou zánětlivou reakci. Ta vede k nárůstu zánětlivých mediátorů, které ovlivňují spánek. Během něj se zároveň vyplavuje hormon melatonin. Mozku dává signál, že je noc, a kromě toho je známý svými protizánětlivými, antioxidačními a imunoregulačními účinky. U starších lidí ale jeho hladina klesá, což je jeden z faktorů, které u nich zhoršují spánek. Je možné, že nižší hladina melatoninu částečně přispívá ke zvýšené náchylnosti k infekci SARS-CoV-2 u starších osob. V současné době probíhá po celém světě osm klinických studií, které zkoumají efekt podávání melatoninu na příznaky covidu.

Setkáváte se u svých klientů s nespavostí jako dlouhodobým následkem prodělaného covidu?

Zatím spíše ojediněle. Počet lidí, kteří se na mě obrací s problémy se spaním, se ale za poslední rok násobně zvýšil.

Jak vlastně taková nespavost vypadá?

Podpořte Reportér sdílením článku