Vystřelím světlem do tmy a dobře to dopadne

Post Image

Vystřelím světlem do tmy a dobře to dopadne

Play icon
29 minut

foto Tomáš Binter

Uvádět u ženy její věk se považuje za neslušné, ale v tomto případě je namístě výjimka: Libuše Jarcovjáková se v sedmašedesáti letech dočkala velké životní pocty. Její dílo bylo tři měsíce vystaveno v kostele svaté Anny ve francouzském Arles, kam se každoročně sjíždějí obdivovatelé toho nejzajímavějšího, co nabízí současná světová fotografie. Odemykáme rozhovor z letošního srpna.

Největší fanouškovskou základnu má Libuše Jarcovjáková mezi svými bývalými žáky a žákyněmi z Hellichovky. Střední a vyšší škola grafická na úpatí pražského Petřína se pro ni stala přístavem po návratu z Německa, kam se vydala v roce 1985, uvláčená podmínkami normalizačního Československa a do značné míry i vlastním způsobem života. Žádný ze studentů ovšem nevěděl, že jejich učitelka nafotila snímky, které jednou obletí svět.

„Tak dokonale nás oblafla! O svých fotkách s námi skoro nemluvila, natož abychom tušili, jaké má doma poklady,“ vzpomíná Štěpánka Stein, dnes rovněž úspěšná fotografka. O náruživosti, s jakou Libuše Jarcovjáková od mládí pořizuje mraky fotografií, věděla jen hrstka jejích nejbližších. První samostatnou výstavu měla v roce 2008, to jí bylo padesát šest. „Málokdo si uměl představit, jak je její tvorba komplexní a že to od začátku do konce dává nějaký smysl,“ říká kurátorka Lucie Černá.

Vyšlo to až letos: stala se hvězdou festivalu fotografie v Arles. Scházíme se v podkrovním bytě kousek od Vltavy. Před sebou má notýsek s deníkovými záznamy a návštěvní visačku z Arles, na policích trůní plyšoví medvědi – o prázdninách se tady střídají vnoučata, o která se stará se svou přítelkyní.

Vyfotila jste dneska už něco?

Představte si, že ne! Od rána tady sedím a píšu si úkoly. Tolik věcí se na mě valí!

Vypadáte ale spokojeně.

Spíš jsem zaskočená. On se ten obraz toho, co se mi přihodilo, asi ještě dočte. Teď se teprve načítá.

A užila jste si to v Arles?

Podpořte Reportér sdílením článku