Banky v rytmu techna

Na jaře jim kvůli pandemii rozvážel ceny za loňský rok novinář a youtuber Janek Rubeš na nákladním bicyklu, na podzim si už pro ocenění přišli ve smokingu a s motýlkem. Vítěze jednotlivých kategorií v soutěži Mastercard Banka roku 2021 zval na pódium v pražském Obecním domě herec Tomáš Hanák. Při jubilejním, dvacátém ročníku soutěže tak byl moderátor stejný jako při tom vůbec prvním. Organizátoři tak podtrhli tradici soutěže sahající až do roku 2002, jinak se ovšem za tu dobu obor od základu změnil. A proměňuje se i podoba ocenění.

Sedmnáctičlenná porota, složená ze zástupců finančního sektoru, byznysu, akademické sféry i médií, letos vůbec poprvé hlasovala o „korporátní“, „privátní“ i „udržitelné“ bance roku. První místo v privátním bankovnictví získala Česká spořitelna, nejvyšší příčku v korporátním bankovnictví obsadila Komerční banka, která vyhrála i v kategorii udržitelnosti.

Páteř ekonomiky

V hlavní kategorii obhájila loňské vítězství Česká spořitelna a stala se opět bankou roku. Stejné zůstaly i druhá a třetí příčka, které získaly Moneta Money Bank a Air Bank, tedy dva finanční ústavy, o jejichž spojení se vedou již delší dobu jednání. U vítězné České spořitelny porotci oceňovali zejména schopnost modernizace, digitální inovace i reakci bankovního domu na pandemickou krizi. Kriticky naopak hodnotili případ společnosti Energie ČS, kterou banka loni prodala skupině Bohemia Energy, jež letos nezvládla své podnikání a dostala do potíží své dosavadní zákazníky. V případě všech tří bank na prvních místech pak při jednání poroty zaznívalo ocenění jasně stanovených strategií a kroků, kterými směřují k jejich naplnění.

„Banky v Česku jsou nositeli celé řady progresivních změn v oblasti digitalizace, inovací nebo bezpečnosti plateb a v turbulentních časech to dokazují dvojnásob. Změny realizované v průběhu pandemie byly tím nejlepším příkladem. V mnoha směrech mohou být banky inspirací i pro ostatní společnosti mimo finanční sektor,“ řekl Michal Čarný, jeden ze členů poroty a zároveň generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Šéf vítězné banky při přebírání ceny zdůrazňoval roli bank a pojišťoven v rozvoji české ekonomiky. „Byl jsem rád, jak český finanční sektor zvládal turbulentní situaci v posledních dvou letech a jak přispíval k jejímu řešení. Podívejme se ovšem dopředu, kde je před námi obrovská spousta práce. Máme unikátní příležitost přispět k transformaci ekonomiky a být základem pro to, aby se českému hospodářství dařilo lépe a lépe. Věřím tomu, že se můžeme dostat mezi nejmodernější země světa,“ říkal předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

Mezi pojišťovnami se po třech letech vrátila na nejvyšší příčku Kooperativa, druhé místo získala Allianz a na třetí pozici skončila loni vítězná Generali Česká pojišťovna. „Finanční sektor, ať už jsou to pojišťovny, nebo banky, dokazuje již třicet let, že je stabilní páteří české ekonomiky,“ uvedl na pódiu Martin Diviš, předseda představenstva a generální ředitel Kooperativy, a vyzval kolegy, aby se vždy rozhodovali podle toho, co považují za správné a prospěšné pro svůj obor i pro celou zemi.

Poprvé, podruhé… Pošesté!

Zatímco o pořadí bank v hlavních i vedlejších kategoriích rozhoduje porota, o ocenění Bankéř roku a Pojišťovák roku hlasují samotní šéfové těchto institucí. Bankéřem roku zvolili šéfa České spořitelny Tomáše Salomona. Ten tak navázal na vítězství v této kategorii z let 2018 a 2020. Třetím vítězstvím zároveň vyrovnal tři tituly svého předchůdce v čele spořitelny Pavla Kysilky, jenž byl zvolen bankéřem roku v letech 2011 až 2013. Dvě vítězství získal od svých kolegů v letech 2008 a 2015 někdejší šéf Živnostenské banky a posléze UniCredit Bank Jiří Kunert, osm dalších mužů se v kategorii, jež se vyhlašuje od roku 2006, těšilo z jedné výhry.

Naprostým rekordmanem v hlasování kolegů z oboru je ovšem šéf pojišťovny Uniqa Martin Žáček. Pojišťovákem roku byl letos zvolen už pošesté. Vyhrál tak v plné polovině ze dvanácti ročníků (od 2010), kdy ze svého středu volí nejlepšího i šéfové pojišťoven. Letošní vítězství ovšem určitě nebylo zadarmo, Uniqa během tohoto roku fúzovala s pojišťovnou AXA. To v praxi znamenalo sloučení více různých subjektů, a Martin Žáček tak byl v jednu chvíli ředitelem hned čtyř pojišťoven. Po dokončení fúze se jím řízená pojišťovna stala pátou největší na českém trhu.

Rekordní rok hypoték

V minulosti bývala součástí vyhlašování také celá řada produktových ocenění, od nejlepšího účtu až po nejlepší životní pojištění. Po reformě soutěže v roce 2017 zůstaly ve hře v této kategorii pouze nejlepší hypotéky.

Loňské vítězství obhájila ČSOB, druhá skončila hypotéka od Monety a třetí od Komerční banky. „Český hypoteční trh má za sebou rekordní rok. Nepřekvapí tedy, že jedním z ak­­­tuálně nejvíce sledovaných bankovních produktů jsou právě hypotéky. I zde se výrazně prosazují trendy jako digitalizace či udržitelnost. Příkladem může být právě Zelená hypotéka ČSOB,“ komentoval výsledky této kategorie jeden z porotců Karel Šulc, místopředseda představenstva společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Podle údajů Fincentrum Hypoindexu, jenž situaci na trhu dlouhodobě monitoruje, objem hypoték už za první tři čtvrtletí výrazně překonal celý rok 2020, který byl dosud rekordní. V závěru roku se však očekávalo značné přibrzdění poté, co ČNB zvýšila úvěrové sazby, které se následně promítly i do sazeb hypotečních úvěrů.

Start bankovní identity

Vedle masivního zájmu o hypotéky žil český bankovní sektor v roce 2021 i dalšími událostmi a trendy. „Naštěstí se nepotvrdil nárůst rizika v bankách kvůli covidu a sektor v letošním roce mohl rozpouštět rezervy a opravné položky k úvěrovým portfoliím s výrazným pozitivním dopadem do ziskovosti,“ konstatuje Jan Bláha, obchodní ředitel Fio banky.

Novinkou roku byla podle bankéřů bezpochyby bankovní identita. „Když pominu pokračující pandemii a s ní roztočenou inflační spirálu s vlivem na úrokové sazby, významnou událostí, u které byly banky hybatelem dění, bylo spuštění bankovní identity pro české klienty. Banky nyní mohou hrát obrovskou roli v pomoci s digitalizací i v jiných odvětvích včetně přístupu k různým agendám státní správy,“ říká například Michal Strcula, generální ředitel Air Bank. Ta letos oslavila deset let od vstupu na trh a podle ředitele chce dále pracovat na zvyšování spokojenosti klientů a rozšiřování své nabídky do oblastí, kde cítí zákaznický zájem.

Bankovní identita, která byla ve dvou fázích spuštěna během letošního roku, otevírá milionům Čechů digitální přístup na úřady i ke službám soukromých firem. První banky ji spustily na počátku roku, kdy bylo možné BankID využívat ke styku s úřady, například pro podání daňového přiznání, obnovu řidičského průkazu nebo při sčítání lidu. Od června pak bylo využívání bankovní identity spuštěno i pro komerční subjekty. Přes bankovní identitu se tak lze hlásit například do služeb ČEZ, Pražské plynárenské, Sazky a desítek dalších, počet zapojených firem průběžně stále roste. Bankovní identitu ke svému účtu postupně získají klienti devíti hlavních českých bank.

Nejnověji je pak možné využívat bankovní identitu také k oficiálnímu podepisování smluv. Od listopadu to umožnily tři největší banky, další budou následovat.

Digitální zlepšováky

I v letošním roce pokračovaly bankovní domy ve vylepšování svých digitálních služeb, představily desítky různých vylepšení a novinek. Moneta například umožnila používání mobilní aplikace Smart Banka i těm, kdo v bance nemají účet a aplikaci si připojili k účtu z jiné banky. Air Bank nabídla ve své aplikaci možnost investování, Komerční banka a Česká spořitelna umožňují reklamovat platby kartou přímo v mobilním bankovnictví. ČSOB vsadila na vývoj virtuální hlasové asistentky, kterou pojmenovala Kate. Ta má klientům usnadňovat komunikaci s bankou v rámci aplikace ČSOB Smart. „Kombinace data science a virtuální asistentky Kate nám umožňuje nabízet osobní služby klientům novými a vzrušujícími způsoby,“ říká mluvčí ČSOB Patrik Madle. Fio banka se věnovala rozšíření zabezpečení platebních karet, které si může každý klient nastavit podle sebe. „Šíře možností a jejich detailnost nemá konkurenci. Tohoto propracovaného systému jsme mohli dosáhnout také díky tomu, že si systémy programujeme sami a máme vše pod vlastní kontrolou,“ říká Jan Bláha z Fio banky.

Trendy roku 2022

Události a trendy letošního roku se budou odrážet ve finančním sektoru i napřesrok. Od dubna 2022 se zpřísní limity pro poskytování hypoték. Žadatel si bude moci vzít hypotéku jen na osmdesát procent hodnoty zastavené nemovitosti. Vrátí se také limit stanovující, jak velká může být hypotéka v poměru k čistému ročnímu příjmu žadatele (8,5násobek a u lidí do 36 let věku 9,5násobek). Stejně tak bude stanoven maximální poměr měsíčních splátek k čistému měsíčnímu příjmu (45 procent). Centrální banka dříve tyto hranice stanovovala ve formě doporučení, nyní budou závazným ukazatelem.

Dalším tématem budou investice, kvůli očekávanému růstu cen mohou být pro řadu bankovních klientů větším tématem než jindy. „V příštím roce bude i úlohou bank klientům a veřejnosti poradit, jak se vypořádat s vyšší inflací a rostoucími sazbami. A to třeba i nabídkou vhodných produktů, které by jejich úspory před inflací alespoň částečně chránily,“ říká obchodní ředitel Fio banky Jan Bláha.

Bude pokračovat další rozšiřování a využívání bankovní identity, a to ve dvou směrech. Stát bude pokračovat v digitalizaci své agendy, která už letos výrazně pokročila. Nově ustanovená vládní koalice považuje digitalizaci státní správy za jednu ze svých priorit, chce díky ní získat prostor k úspoře ve státních výdajích. Přibývat bude také komerčních subjektů, k jejichž službám se budou klienti hlásit přes své bankovní údaje.

Nezastaví se ani proces vylepšování digitálních služeb bank. „Digitalizace, technologické inovace a za tím vším robotizace s umělou inteligencí zůstanou v retailovém i firemním bankovnictví zcela určitě hlavním trendem dalšího vývoje,“ říká například za ČSOB mluvčí Patrik Madle.

„Trh za uplynulé měsíce prokázal, že je schopen čelit náhlým výkyvům a také aktivně přispět ke zlepšení celkových dopadů zhoršující se ekonomiky na české spotřebitele. Banky mezi prvními reagují na mimořádné situace, ať už je to pandemie, živelní katastrofy, nebo pomoc typu Milostivé léto. Navíc digitalizace v českém bankovnictví většinou probíhá rychleji než v řadě jiných odvětví. Proto bude pro bankovní sektor pro příští roky výzvou udržet tuto roli,“ předpovídá šéf Air Bank Michal Strcula.

Žádné vydechnutí tedy české bankovnictví rozhodně nečeká, i příštím rokem nejspíš protančí ve velmi svižném rytmu.