Florida: čekání na epidemii a občanská bdělost

20. března 2020

David Lukeš

Jaké to je, uvíznout jako vozíčkář s ochrnutou míchou na Floridě v době virové pandemie, přibližuje pro čtenáře magazínu Reportér ředitel Centra Paraple David Lukeš.

Do Ameriky jsme odletěli 9. března. Nedostali jsme žádné doporučení nevycestovat – ani od letecké společnosti, ani od ministerstva zahraničí nebo od vlády. Na zpravodajském serveru jsem se jen dočetl, že mají Češi cestování zvážit, což se však týkalo cest do rizikových oblastí. Na stránkách ministerstva zdravotnictví v seznamu rizikových zemí USA k dnešnímu dni nejsou.

Tři dny zlehčování situace jsme si užili i tady za velkou louží, ale jen do té doby, než svolal prezident Trump 13. března tiskovou konferenci a oznámil zákaz vstupu cizinců cestujících ze schengenského prostoru, což vyvolalo zejména u zahraničních návštěvníků pochopitelně zmatek.

Na webu českého ministerstva zahraničí se v tu dobu objevilo strohé doporučení být v kontaktu s leteckými společnostmi a zvážit dřívější návrat. O pár dní později už z toho bylo doporučení se vrátit co nejdříve, a to jakýmikoliv prostředky. Z USA se ovšem jinak než letadlem nedostanete, a tak se lidé začali hromadně vracet všemi dostupnými lety. Někteří docestovali do Česka, jiní uvízli na některém evropském letišti.

Zatím mi pořád ještě přijde jako vozíčkáři s ochrnutou míchou rozumnější zůstat v klidu a komunikovat s leteckou společností, než se hrnout zpět na starý kontinent a uvíznout v jiné cizí zemi.

Tedy pokud se na leteckou společnost dovoláte. Což se nám po několika dnech strávených na lince včera konečně podařilo a máme náhradní let. Sice o dva dny později, ale snad až přímo do Prahy. Včera byl celkově šťastný den na telefonování, dovolal jsem se i na českou ambasádu ve Washingtonu, jejíž doporučení odpovídalo našemu postupu. Jen nás upozornili, abychom zvážili návrat do Evropy, kde se zrovna nachází epicentrum pandemie.

Podpořte Reportér sdílením článku