Češi neumí správně topit, ovzduší se dramaticky zhoršuje

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se ovzduší v listopadu 2022 za dlouhou dobu rekordně zhoršilo, přičemž na vině jsou patrně lokální topeniště. Co se přesně stalo?

V České republice jsme měli dlouhodobou vizi, jak dosáhnout lepší kvality ovzduší. Byla založena především na požadavku co nejrychleji přestat spalovat uhlí a průběžně omezovat spalování kusového dřeva. Tato paliva jsme chtěli nahradit především zemním plynem a kusové dřevo v lokálních topeništích peletami. K tomu jsme přidali podporu nízkoenergetických staveb a výsledek byl pozitivní. Dá se říct, že zhruba před rokem a půl jsme dýchali nejčistší vzduch za posledních možná sto nebo i více let. Pak se to ale otočilo, v podstatě ze dne na den se ze zemního plynu stal „třídní nepřítel“, skončily všechny dotace spojené s jeho využitím a původní koncepce se úplně rozpadla.

Takže jak jsme na tom teď?

V současné době odhadujeme, že se v rámci právě probíhající topné sezony uvedlo nově do provozu 100 až 300 tisíc spotřebičů na pevná paliva, tedy nových znečišťovatelů ovzduší. A ne vždy se jednalo o nové spotřebiče. Hodně provozovatelů oprášilo ty staré nebo začali ve větší míře využívat stávající. Pod vlivem poplašných zpráv přešli na něco, co se jim jeví jako „udržitelný zdroj“, což ale bohužel v praxi znamená spalování všeho, co se dá sehnat.

Teď myslíte finančně, nebo ekologicky „udržitelný“?

Bohužel při rozhodování hrála hlavní roli především dostupnost. Správně bychom tedy pojem udržitelnost měli nahradit pojmem soběstačnost. Z toho vyplývá, že problém není vázán na „nízkopříjmovou“ skupinu. Záležitost soběstačnosti vystrašila i lidi, kteří nemají problém něco zafinancovat. Energetická soběstačnost se tak stala hitem posledních měsíců, a to bez ohledu na ekonomickou situaci konkrétních osob. To se projevilo i v oblasti prodeje krbových kamen, kotlů, komínů a souvisejícího zboží, prodeje skokově stouply. Například krby lokálních výrobců jsou dlouhodobě vyprodány a jsou nahrazovány dovozem.

Některé i problematickým dovozem?

Samozřejmě. Začínáme se potkávat s kamny, která jsou určena na úplně jiný trh a provoz. Část z nich by se dala označit jako „no name“, tedy v podstatě bez relevantní technické specifikace. Nemusí být v principu špatná, ale jsou určena pro jiný způsob provozu, který u nás není tradiční. Často jsou navržena jen jako designový doplněk a najednou mají být v plném provozu osm deset hodin denně. Problémem pak je i dostupnost náhradních dílů. Samostatnou kapitolou je potom přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin, který rozhodně není v celém světě totožný.

Počet nových spotřebičů, který uvádíte, je obří. Většinou jsou to tedy lidé, kteří používali plyn?

Nedá se říct, že by docházelo k masivnímu odhlašování plynových odběrných míst. Většina si připojení zachovala, ale omezila spotřebu spalováním uhlí nebo dřeva. Paradoxně se však nové krby a kotle osazují i v poměrně nových domech. A to přesto, že často nemají komín. Desítky tisíc domácností tak chtějí najednou do interiéru krbová kamna nebo do sklepa kotel. Pochopitelně z ekonomických důvodů zejména ti, kteří vsadili na elektrickou energii. Takže tam, kde to dříve nečoudilo, to najednou čoudí.

Opravdu je možné do domu jen tak „dodělat“ komín?