Signatářem Charty 77 bez svého vědomí
16. října 2022
Reportér 10/2022 · Číslo 98
foto archiv
Přišel domů a manželka zrovna myla okna. „Na něco jsem se jí zeptal, ale vůbec mi neodpověděla… Tedy jsem pochopil, že jsem něco provedl – byť jsem netušil, co by to mohlo být. Pak mi řekla: Proč jsi mi neřekl, že jsi to podepsal?“ Tomáš Růžička se stal signatářem nejslavnějšího dokumentu tehdejší režimní opozice sice nevědomky, ale neodvolal. A nakonec byl na svůj „zfalšovaný“ podpis hrdý.
Jeho otce pojmenovali po Miroslavu Tyršovi, zakladateli Sokola. On sám získal křestní jméno na počest prezidenta Tomáše G. Masaryka. Z toho je zřejmé, v jaké rodině vyrůstal: vlastenecky orientované, hrdé na nejlepší „syny národa“. Přitom ze strany otcovy matky byla rodina německá…
Tomášův otec Miroslav začal v roce 1918 studovat v Praze filozofii. Ačkoli pocházel z katolické rodiny, přestoupil v této době na evangelickou víru a studia dokončil na evangelické teologické fakultě.
Jeho dívka Jarmila Filipiová pocházela z ryze evangelické rodiny, jejím otcem byl malíř Josef Jaroslav Filipi. Po promoci se manželé Růžičkovi usadili ve Veselí, malé obci na Vysočině, kde Miroslav získal místo faráře. Narodili se jim zde čtyři synové, nejmladší Tomáš v roce 1937.
Od Němců ke komunismu
Dalším působištěm manželů Růžičkových se staly Třebechovice pod Orebem. Miroslav převzal zdejší evangelickou farnost 1. září 1939 – v den, kdy vypukla druhá světová válka.
V květnu 1945, když nastalo účtování s Němci, si Růžičkovi vzali domů na výpomoc německou dívku. Následný odsun se později stal jedním z životních témat Tomáše Růžičky. „Když mi bylo asi patnáct, vozili nás na brigády do Pošumaví. Viděl jsem rozbité, vykradené vesnice, domy páchly plísní… Hodně to na mě zapůsobilo a začal jsem zjišťovat podrobnosti, jak to vlastně po skončení války bylo.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.
VÝBĚR DNE
