Češi střílejí do Čechů

Bohumil Siřínek byl normální čtrnáctiletý kluk z jihočeské vesnice. Jako většina jeho vrstevníků si právě začínal více všímat dívek a občas si dal cigaretu. A pak se taky kamarádil se staršími kluky; hlavně s těmi okolo trampských osad Nevada a Tacamahaca. Skončil osmou třídu na základce v Písku a v srpnu 1969 vyrazil s kámošem přezdívaným Snake do Tater na svůj první velký vandr. Zelená košile, modré džíny, ošoupané kecky a v kapse 270 tehdejších československých korun.

Vandr šel zpočátku podle plánu. Bohoušově mámě přišlo pár pohlednic z cesty po Moravě a ze Slovenska. Tátovi o něco později výzva od drah, že má zaplatit dlužné jízdné a pokutu. Na zpáteční cestě ze slovenských hor už čtrnáctiletému Bohoušovi a čerstvě osmnáctiletému Snakeovi chyběly peníze a jeli načerno. Průvodčí je vysadil z vlaku v Pardubicích. Kluci naskočili do dalšího, aby dojeli aspoň do Prahy. Blížil se večer. Rozhodli se přespat pod širákem v pískovně někde poblíž Holešovic. Ráno vyrazili za kamarádkou a potom chtěli najít Bohoušovu tetu, aby jim přispěla na cestu domů do Mladotic, vesnice kousek od Písku.

Za tetou do Nuslí vyrazili až navečer, vypovídal Bohoušův kamarád Stanislav „Snake“ Vaňáč o týden později před vyšetřovateli Veřejné bezpečnosti, tehdejší komunistické pořádkové policie. V Praze se prý moc nevyznali, Bohouš se držel naučené cesty přes centrum. Přes Václavské a Tylovo náměstí nedaleko současné stanice metra I. P. Pavlova. Dorazili tam až někdy okolo osmé hodiny večer. Jindy by to nevadilo, ale tehdy bylo v centru hodně rušno.

Kalendář ukazoval čtvrtek 21. srpna 1969 – tedy přesně rok od invaze armád států Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem do Československa.

Tylovo náměstí a okolní ulice byly zčásti odříznuté od okolí. Okolo deseti tisíc převážně mladých lidí tady demonstrovalo proti okupaci vojsky Sovětů a jejich spojenců.