Andrej Babiš a tajný vzkaz ze CIA

Českého premiéra Andreje Babiše přijala během jeho návštěvy Spojených států amerických i Gina Haspelová, současná šéfka CIA. A to přímo v centrále této zpravodajské agentury v Langley ve státě Virginia. To vypadá jako dobrá zpráva, která svědčí o tom, že nestojíme úplně mimo světového dění. Však už se v politických kruzích mluví o tom, že je to skvělá vizitka pro český stát a odměna za práci našich tajných služeb. Ty prý jsou pro Američany cennými partnery, neboť umí dodat či sdílet celou řadu spolehlivých informací týkajících se mezinárodního terorismu či migrační krize.

Jakkoliv je nemístné a svým způsobem směšné, že CIA přijímá ve své centrále někdejšího nepřítele – bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš – je nutné to vnímat jako realitu, kterou určili voliči tím, že Babiše do této významné státnické funkce dostali svými hlasy. A zpravodajská komunita USA, byť to pro ni může být trapné, tuto českou realitu respektuje. Jiná věc je, že Spojené státy nemají příliš na výběr, s kým z vrcholné české politiky se spojit, neboť prezident Miloš Zeman má už pupeční šňůru obsazenou Ruskem, Čínou a státem Izrael.

Je dobré si v této souvislosti připomenout, že nejde o náhlé procitnutí: americká administrativa se k Andreji Babišovi přimkla už před několika lety, kdy zakládal politické hnutí ANO 2011. Spatřovala v něm totiž jediného partnera pro prosazení svého vlivu v českém regionu. A příliš nehleděla na to, kým ve skutečnosti Babiš je a jak kvůli své rozporuplné minulosti rozdělí zemi. Americká ambasáda a na ně napojené nadační spolky se po roce 2011 podílely na protikorupčním tažení, do jehož čela si stoupl – velmi pragmaticky, zejména kvůli svému byznysu – právě miliardář Babiš.

Musílek a rozvrat rozvědky

Přijetí Babiše šéfkou CIA je ale zvláštní především z jiného důvodu: české zpravodajské služby nejsou v dobré kondici. Dá se říci, že až na několik dílčích úspěchů se nad nimi spíše smráká a vinu za situaci v bezpečnostních složkách má i Babiš. A pokud jde o klíčového českého partnera CIA – zahraniční rozvědku ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace) – je premiérova role v rozkladu této služby zcela zásadní.

Připomeňme si, že Andrej Babiš vloni, krátce po svém zvolení premiérem, dosadil do vedení této důležité státní agentury svého člověka Radka Musílka. Tento dlouholetý příslušník bezpečnostních složek státu pracoval u policie, pak v tajné službě BIS a později nastoupil do zahraniční rozvědky ÚZSI. Babiš a Musílek k sobě měli vždycky blízko, stýkali se třeba i v době, kdy nastupující oligarcha potřeboval ovládnout petrochemický průmysl.

Než si Babiš vytáhl Musílka jako svého koně do vedení rozvědky, měl tento muž v ÚZSI pověst nepříliš zdatného manažera a špiona. Z vysoce postavené pozice vrchního ředitele odboru na ÚZSI v jednu chvíli spadl na pozici vedoucího oddělení. Když pak díky Babišovi dostal funkci náměstka, spustil v rozvědce rozsáhlé personální čistky – údajně kvůli hospodářským deliktům, které se ale dodnes neprokázaly.

Vzkaz Babišovi i Zemanovi

Právě kvůli necitlivému vedení Musílka se česká rozvědka dostala do fáze rozvratu. Opustily ji desítky lidí, což přineslo i zásadní bezpečnostní problémy. Narušily se dlouhodobé operace, které směřovaly právě k potírání mezinárodního terorismu, nebo byly součástí hloubkových operativních akcí prováděných ve spolupráci se spojenci NATO. Musílek to nedělal s cílem likvidovat rozvědku, byl to jen vedlejší efekt jeho čistek. Choval se jako slon v porcelánu a zřejmě i proto ve vedení nevydržel dlouho – pozici náměstka opustil letos v lednu.

Řada lidí, která byla nucena za těchto okolností z rozvědky odejít, pracovala na dlouhodobých operacích. S jejich odchodem se dokončení těchto tajných akcí zdrželo, případně znemožnilo. A Babiš za to nese přímou zodpovědnost, neboť s Musílkem přenastavil kormidlo rozvědky. Podle důvěryhodných informací dal krátce po převzetí moci najevo, že nechce mít z této služby "jen servisní organizaci americké CIA a izraelského Mossadu". A že bude chtít rozvědku s miliardovým rozpočtem přizpůsobit svým potřebám – politickým i podnikatelským. A tak se stalo, že rozvědka zrušila například dlouhodobé akce na Středním východě či v Rusku a na nepsaný Babišův pokyn zamířila svá tykadla na Brusel, Německo a střední Evropu, kde má český premiér své prioritní zájmy. Ty jsou spojené s udržením a čerpáním evropských dotací a se zájmem koncernu Agrofert, jenž má byznys a majetkové podíly zejména v Německu.

Pokud má mít oficiální návštěva Andreje Babiše u šéfky CIA v Langley nějaké podprahové sdělení, pak to zcela jistě není ocenění předsedy české vlády za jeho přínos k úspěchům zpravodajských operací NATO. Naopak. Lze to vnímat spíše jako jasný a nekompromisní signál, a to nejen pro Andreje Babiše, ale i pro prezidenta Miloše Zemana, aby svévolně neměnili priority české polistopadové zahraniční politiky. A aby se neodkláněli od zpravodajských operací, které donedávna měly pro spojence (ale i pro nás) skutečně velký přínos.