Ve vleku Vlekaře

Report

Říká se jim Pumpař a Vlekař. Dva nejbližší spolupracovníci prezidenta: někdejší obchodník s pohonnými hmotami, nyní neoficiální poradce hlavy státu Martin Nejedlý a majitel skiareálu, toho času ředitel prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Zdravotní obtíže Miloše Zemana jejich vliv ohrozily, každý však zareagoval jinak. A zejména „Vlekař“ Mynář rozjel velkou manipulativní hru s prezidentovým zdravím a vlastním vlivem.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Vratislav Mynář sedí v jedné z komnat Pražského hradu a najednou v něm bouchnou saze. „To se snad už všichni po•••**, nebo co? Co si to dovolujou! Policie, Biska, senátoři… Všude samá policie, policie… Co si myslí? Že mě dostanou? Ale to se přepočítali.“ Takhle nějak popsal Mynářovo rozčarování z konce letošního října zdroj blízký Hradu.

A takhle nějak popsal uvažování o Mynářovi – přibližně ve stejné době – zdroj blízký vládě: „Když se v jednu chvíli mluvilo o kancléři Mynářovi, ukázal jeden z blízkých spolupracovníků premiéra Andreje Babiše palec dolů. Bylo to jasné gesto (…) směrem k bezpečnostním složkám státu. Už žádné krytí, už žádná pomoc,“ řekl časopisu Reportér zdroj z premiérova okolí. Právě z řady různých zdrojů vychází následující rekonstrukce dění kolem prezidenta.

 

•••

Popsané scény se odehrávaly v říjnu 2021 v rozjitřené atmosféře krátce po parlamentních volbách, v nichž zvítězily dvě koalice demokratických stran, které odsunuly Babišovo ANO do opozice. Zákulisní informace z Úřadu vlády a Pražského hradu naznačovaly, že došlo k razantnímu oslabení mocenského paktu, který mezi sebou v roce 2017 uzavřeli premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman. Spolu s volebním neúspěchem ANO totiž eskalovaly Zemanovy závažné zdravotní problémy. Zdravotní komplikace spojené s onemocněním jater mu znemožnily, aby se naplno věnoval prezidentskému úřadu.

V jaké kondici se hlava státu skutečně nachází, vyšlo najevo den po volbách, tedy v neděli 10. října 2021. Hodinu před plánovanou povolební návštěvou Andreje Babiše u Miloše Zemana prezident zkolaboval.

Personál, který se v Lánech o prezidenta stará, zavolal v neděli 10. října kolem desáté hodiny dopoledne záchranku. Andrej Babiš, jenž měl podle původního plánu hovořit v jedenáct s Milošem Zemanem o politické situaci, dorazil do Lán a byl šokován. Prezidenta potkal v zanedbaném stavu. Kolem krku se mu vytvořily boule, které vypadaly hrozivě, jako vředy. Ve skutečnosti šlo podle našich zdrojů o takzvané jícnové varixy: prezidentovi se objevily na sliznici jícnu zvětšené a oteklé žíly. A pokud by praskly, mohl by vykrvácet.

Miloš Zeman měl bolesti a nebyl s to souvisle mluvit. Navíc se mu opět nafouklo břicho a opět jako měsíc předtím se mu do dutiny břišní dostaly tělesné tekutiny, protože nemocná játra už nedokázala správně pracovat.

Premiér a prezident se v Lánech krátce viděli. Babiše pustili do apartmánu, který slouží prezidentovi jako ložnice a obývák dohromady. Ale pokud spolu vůbec komunikovali, nemohlo jít podle svědků, kteří tehdejší Zemanův stav viděli, o příliš smysluplný rozhovor.

Andrej Babiš to pak vzdal a rozhodl se prezidenta netrápit. Když odcházel, vypadal značně rozladěně. Sedl do své limuzíny a odjel z Lán zadním vchodem. Speciální sanitka, která mezitím přijela a která funguje také jako mobilní jednotka intenzivní péče, pak prezidenta odvezla do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Miloš Zeman byl v té chvíli ve vážném ohrožení života. Hospitalizovali ho na klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM), tedy na pracovišti, které je určeno pro pacienty vyžadující neodkladnou péči.

Prezidenta umístili na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), na němž leží pacienti vyžadující podporu selhávajících životních funkcí, případně ti, u nichž takovéto selhání hrozí.

 

•••

Situace v Lánech s nemohoucím prezidentem pozměnila Babišův náhled na roli ředitele hradní kanceláře Vratislava Mynáře.

Premiér nejspíše dospěl k závěru, že s ním spolupracovníci Miloše Zemana hrají podivnou hru. Sice mu ukážou, že prezident „ještě žije“, ale těmi, kdo momentálně rozhodují, co bude dál s jejich mocenským paktem, jsou ONI – „vyvolení pana prezidenta“, kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý. Těchto dvou mužů si přitom Andrej Babiš nikdy nevážil a vždy dělal vše, aby s prezidentem komunikoval a dohody dojednával napřímo a bez prostředníků.

Jenže po kolapsu prezidenta bylo všechno jinak.

V onu povolební neděli v Lánech Babiš pochopil, že si bude muset vybrat: buď bude jednat s Mynářem a bude jeho poloprezidentskou roli krýt, nebo na to nepřistoupí, ale v takovém případě se musí smířit s tím, že prezident už nemusí být jeho politický parťák a mocenská opora. Andrej Babiš se nakonec rozhodl nespojovat svůj další osud s šéfem prezidentské kanceláře Mynářem. Dal najevo, že ho nepotřebuje a že od něj dává ruce pryč. Proto pak později začal Mynář chodit po Hradě v nejistotě, zda mu na dveře nezaklepe policie nebo státní zástupce.

 

Zjevná je i další věc: říjnovým odvozem Miloše Zemana do ÚVN začala hra o Hrad. V Mynářově podání šlo o hru o část prezidentových pravomocí, pro Babiše tím ovšem začala hra o kandidaturu na budoucího prezidenta. Pro Miloše Zemana to pak byl už boj o život.

 

•••

V roce 2019 jsem se sešel s člověkem velmi blízkým rodině Miloše Zemana. Chtěl jsem vědět, proč prezident tak lpí na spolupráci s Vratislavem Mynářem, který měl už tehdy řadu problémů a afér, jež vyústily v to, že nedostal prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Myslel jsem si, že mi někdo zasvěcený, a to z jiných kruhů než těch politických, vysvětlí, v čem spočívá Mynářovo kouzlo a proč je pro Zemana tak důležitý.

„Nevšímejte si povrchností. Řešte důležitější věci,“ odpověděl mi tehdy muž blízký Zemanově rodině a vzápětí dodal: „Martin Nejedlý je kápo a myslitel. Mynář je jen úředník, výkonná složka, nic více.“

Tehdy to tak skutečně bylo. Poradce Nejedlý měl mnohem širší znalosti zákulisí politiky a udržoval styky s významnými byznysmeny v Česku, ale i v zahraničí. Nejedlý byl Zemanova spojka do Ruska a také důležitý prostředník mnoha jednání, která nakonec vedla k navázání přátelských vztahů prezidenta s Čínou.

Mynář byl hodně dlouho vnímán skutečně jen jako pomocná ruka Zemana, jako obyčejný úředník, který za něj vše podstatné vyřídí. Řada lobbistů či novinářů o něm mluvila jako o „Vlekaři“, který si především užíval významnou funkci a choval se jako papaláš.

 

•••

Proč se Vratislavu Mynářovi říká „Vlekař“?

V jihomoravských Osvětimanech, odkud pochází, má penzion s restaurací. Nad ním je kopec, na kterém nechal postavit vlek. Aby přilákal turisty na zimní lyžování. Nad penzionem se také nachází areál ubytovny. A nedaleko je rybník, který slouží v zimě k zasněžování sjezdovky umělým sněhem. To vše dnes tvoří areál s názvem Ski Park Osvětimany.

A proč se říká Mynářovu parťákovi Martinu Nejedlému „Pumpař“?

Nejedlý navázal během své tajuplné podnikatelské mise v Rusku na sklonku devadesátých let vztahy s manažery ropné společnosti Lukoil. Spolu s ní pak Nejedlý založil v Česku podnik Lukoil Aviation Czech. Jejím prostřednictvím dodávali na Letiště Praha letecký petrolej. To vystřelilo Nejedlého do vyšších podnikatelských kruhů a umožnilo mu to finančně se podílet na návratu Miloše Zemana do politiky. Ten byl v lednu 2013 završen vítězstvím v přímé volbě prezidenta republiky. V nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy Nejedlý uvedl, že se hodlá k byznysu s palivy zase vrátit.

Nejedlý, který měl na Hradě nejlepší kancelář hned vedle prezidentovy pracovny ve druhém patře Nového královského paláce, byl hnacím motorem všech strategických rozhodnutí Miloše Zemana. Kdokoli chtěl u prezidenta něco zajistit, obrátil se na Nejedlého a ten to vahou své osobnosti a důvěrného přátelství se Zemanem u prezidenta zařídil.

Nejedlý se Zemanovi staral také o rodinu. Když potřebovala Zemanova dcera Kateřina vyřešit jakýkoli problém, postaral se o to Nejedlý, jehož v Zemanově rodině začali považovat téměř za příbuzného.

A možná právě tento důvěrný vztah způsobil, že se nakonec role u obou „hradních pánů“ vyměnily. Akční a dravý Nejedlý těžil ze svého výsadního postavení na Hradě, neboť mu to zvyšovalo prestiž a hodnotu v podnikatelském světě a mezi lobbisty; později se z něj stal „hodný strejda“ a kamarád, který dbal o Zemanovo pohodlí. Zatímco u Mynáře nastala opačná proměna. Z dříve submisivního služebníka se změnil ve funkcionáře, který si „zprivatizoval prezidenta“ v době, kdy ho začaly omezovat vážné zdravotní problémy.

„U Nejedlého bylo poslední rok znát, jak se změnil. Když se setkal s prezidentem, zeptal se ho, jak se cítí a zda něco nepotřebuje. A když prezident hodlal i se svými zdravotními komplikacemi absolvovat nějakou cestu či jednání na mezinárodní úrovni, Nejedlý mu doporučoval, ať se na to vykašle a ať je více v klidu a užije si odpočinek,“ řekl mi důvěryhodný zdroj blízký Hradu. „Byl to velký rozdíl oproti Mynářovi, který vycítil, že v době Zemanových obtíží může jeho role i význam posílit,“ dodal zdroj.

 

•••

Situace zašla tak daleko, že v uplynulých třech letech se výrazně prohloubila propast mezi prezidentem a okolním světem.

Jediný, kdo rozhodoval o tom, kdo prezidenta navštíví nebo si s ním promluví – byť jen po telefonu –, byl právě kancléř Mynář. Zeman tak byl čím dál více odstřižený od reality a znal okolní i politické dění jen zprostředkovaně od svých nejbližších, zejména od Vratislava Mynáře.

Je známo, že Zeman neměl u sebe ani mobilní telefon. Ten měl v držení jeho osobní tajemník Jaroslav Hlinovský, který telefon zvedal. Téměř každý hovor se pak konzultoval s kancléřem. A až poté se rozhodovalo, zda se přiloží sluchátko i k prezidentově uchu, či nikoli.

Prezidentův problém spočíval v tom, že byl poslední léta odkázaný na pomoc svých nejbližších. Když potřeboval někam popojít, musela mu pomoct všudypřítomná ochranka. Když potřeboval vládnout, museli ho posadit do auta a odvézt z Lán, které se zejména ve druhém volebním období po roce 2018 staly pro Zemana něčím jako zdravotně zotavovacím zařízením. Na Pražském hradě pak podepsal důležité listiny nebo přivítal zahraniční hosty. A pak ho zase odvezli do Lán. Jeho skutečné vládnutí se tak v poslední době scvrklo na jeden den v týdnu. A když byl relativně při síle, zůstal ten den, kdy byl na Hradě, i na jednu noc v Lumbeho vile, kde žije samostatně a již mnoho let v ústraní jeho žena Ivana.

Přenocování na Hradě ale téměř ustalo po srpnu 2020, když v Lumbeho vile Zeman zakopl a zlomil si ruku. Jak se mu to stalo? Prezident tam večer se sklenkou vína v ruce zhlédnul zprávy v televizi a rozhodl se popojít od křesla do postele sám bez hůlky či bez pomoci ochranky. Avšak upadl a zlomil si kost na pravé paži. (Prezident trpí v souvislosti s cukrovkou neuropatií nohou, kvůli níž musel při chůzi používat hůl. Na vozík si sedl až později, v dubnu 2021.)

V Lánech by přitom nejspíš neupadl. Tam mu je ochranka vždy nablízku. V Lumbeho vile však tehdy nebyla ochranka přímo u Zemana kvůli přítomnosti první dámy.

 

•••

Jak těžkopádně a komplikovaně poslední roky fungoval prezident a jeho úřad, lze popsat na drobném příběhu.

Letos v létě se prezident rozhodl pro svůj obvyklý rituál. Zajel na svou oblíbenou Vysočinu, kde má „chalupu“, a v nedalekém rybníku u Nového Veselí ulehl do žlutého nafukovacího člunu. Bylo to poněkud překvapivé vzhledem k jeho zdravotním omezením. Prezidentovi to také jeho blízcí rozmlouvali, ale on si to nakonec prosadil.

„Těšil jsem se, ale na druhou stranu uznávám, že s těma nohama to není nejlepší, jak vidíte,“ řekl v červenci na Vysočině prezident stanici CNN Prima News, když jej bodyguard tlačil na invalidním vozíku od jeho bytu v bývalé veselské tvrzi pár desítek metrů k hrázi rybníka. „Ale na člunu můžu veslovat a na veslování potřebujete ruce a ty mi zatím celkem fungují,“ dodal Zeman. Pak se s pomocí strážců uvelebil v člunu a vyplul na vodní plochu.

U Miloše Zemana se už v té době začal projevovat problém s pamětí, což u lidí v jeho věku není neobvyklé. Ale u prezidenta, který vždy citoval projevy svých oblíbených státníků nebo říkal dlouhé a vypointované vtipy, bylo zapomínání „víc vidět“. Občas se stávalo, že si nedokázal vzpomenout na jméno některého svého politického souputníka.

Koho ale bezpečně z paměti nevymazal, byl jeho kamarád „Pepíček“ z Vysočiny. „Zajedeme za Pepíčkem. Tam musíme. Toho chci vidět,“ říkal Zeman svým nejbližším, kteří upravovali itinerář jeho výletu na Vysočině. Ten se v červenci 2021 zúžil jen na jeden den, dříve přitom trávil Zeman na Vysočině i týden dovolené. Ale protože by bylo komplikované zajistit mu v bývalé novoveselské tvrzi zdravotní péči jako v Lánech, muselo se vše stihnout za jeden den.

Zmíněný „Pepíček“ je Josef Vencovský, majitel penzionu v Rytířsku u Jihlavy. A patří skutečně k největším kamarádům Miloše Zemana. V opraveném loveckém zámečku Rytířsko se se Zemanem scházeli pravidelně ještě další tři jeho věrní přátelé, ale ti už jsou po smrti. Zeman tudíž chtěl při své cestě na Vysočinu zavzpomínat na Jana Bočka, bývalého šéfa Kosteleckých uzenin, který s ním hrával v restauraci v Rytířsku šachy. Pak to byl hospodský Miroslav Zita, který si se Zemanem říkali „bráško“. Zita byl také myslivec a často pořádal pro Zemana zabíjačkové hody. Zemana rmoutilo i to, že si už nepopovídá ani s rybníkářem Jiřím Růžičkou, šéfem vyhlášeného rybářství v Bohdalově. Ten zemřel v dubnu 2018. Miloš Zeman si přátelství s Růžičkou cenil. Do jeho životopisné knihy Proti proudu – životní příběh rybníkáře Zeman napsal: „Ke stáří si už člověk přátele vybírá a pečlivě je odděluje od pouhých známých. Skutečných přátel na konci života máme nesmírně málo. Jsem rád, že mým přítelem na Vysočině je dobrý člověk Jiří Růžička.“

A tak Zemanovi zůstal už jen Pepíček Vencovský. V debatách se svým kamarádem-prezidentem si nebral žádné servítky – stejně se dříve chovali také „uzenář, myslivec a rybář“; se Zemanem hovořili tito čtyři přátelé vždy jako parťáci z hospody. A Zeman jim to toleroval, neboť si jich vážil. Od stolu tak často létala sprostá slova, a když majiteli penzionu Rytířsko ujelo nějaké to slovíčko s nádechem vulgarity i směrem k prezidentovi, ten se jen hurónsky zasmál.

„Miloši, proč hergot neuděláte už něco s tou dálnicí. Vždyť to není možný, jak dlouho se to rekonstruuje! To není dálnice, ale parkoviště,“ řekl na posledním setkání Josef Vencovský Zemanovi. Ten tomu nevěřil. „Vážně? Já myslel, že už je to spravené a žádné větší komplikace nejsou,“ reagoval Zeman v červenci, kdy vrcholily opravy a na dálnici D1 se skutečně stálo. Vencovský nesouhlasil a žádal ho, ať s tím něco udělá. Oba se pak shodli, že velký dopravní problém má i Praha, neboť projíždět rozkopanou metropolí bylo také o nervy.

Prezident se rozhodl, že stav dálnice D1 ihned osobně prověří. „Až pojedeme zpátky, chci jet po D1,“ rozhodl přes nelibost všech, kdo měli prezidentovy cesty na starost. Obavy pramenily z toho, že by se prezidentova limuzína dostala na dálnici do kolony a stála by na místě. To by představovalo bezpečnostní riziko. A tak se jelo po dálnici jen v místech, kde kolony nebyly. A tam, kde vrtulník hlásil dopravní zácpu, se z dálnice včas vyjelo, aby se na ni zase po chvíli najelo.

V Praze ale nešlo tak lehce dopravní kolaps „obejít“. Tudíž získal prezident pochopitelný dojem, že pražská doprava je na tom hůř než „brněnská dálnice“, po které se mu jelo dobře: netušil totiž, že komplikacím na dálnici se jeho limuzína dovedně vyhnula.

Měsíc nato se prezident do pražského primátora kvůli rozkopané Praze a častým dopravním uzavírkám pustil. 7. září 2021 vyzval prezident pražského primátora Zdeňka Hřiba, politika Pirátské strany, aby věci napravil. Zeman napsal otevřený dopis, v němž Hřiba požádal o „okamžitou nápravu dramatické situace v pražské dopravě a vyvození patřičných důsledků z pochybení, které v české komunální politice nemá obdoby“. Podle prezidenta bylo hlavní město v důsledku „amatérského přístupu i záměrného diletantství“ dopravně paralyzované.

Popsaný příběh o výletě na Vysočinu a cestě zpět přes D1 dokládá věc, která se stala pro pozdní období Zemanova prezidentství typickou. Totiž jak těžko se hlava státu dostává ke zprávám ze skutečného života a jak je pro něj čím dál složitější vnímat realitu okolního světa, neboť zůstává odkázán pouze na informace svého okolí. Mynář a spol. mu přitom často neříkají vše a dovedně selektují jen to, co oni považují za důležité.

 

•••

Na fotkách, které ze Zemanovy plavby na žlutém gumovém člunu na Vysočině zveřejnil tiskový odbor Hradu, byla patrná důležitá změna. V sedmičlenné skupině tvořené ochrankou, která v tu chvíli sloužila prezidentovi spíše jako pomocný personál, se objevila i jedna žena. Sympatická blondýna ve středních letech v bílém triku a bílých šortkách byla prezidentovi stále nablízku. K rybníku šla vedle bodyguardů, kteří tlačili prezidenta na invalidním vozíku.

Když ho pak na břehu rybníka ochranka nakládala do gumového člunu, žena se skláněla nad prezidentem. Pak se člun v doprovodu bodyguardů-plavčíků odrazil na vodní plochu a žena zůstala stát na břehu. Miloš Zeman vypadal spokojeně. Lehce, jak jen to šlo, se odrážel pomocí pádel. Měl na sobě modře pruhované námořnické triko a na hlavě modrou baseballovou čepici. Jakmile se po nějaké chvíli prezident z plavby vrátil, žena si k němu opět stoupla.

Později v říjnu, když se prezident ocitl po volbách v nemocnici, byla tato žena opět u něj.

A to přímo na pokoji na ARO. Bylo to patrné z videa, které zveřejnil Vratislav Mynář 21. října na tiskové konferenci. Kancléř se videem snažil obhajovat svůj postup při svolávání Poslanecké sněmovny. Kromě Mynáře a „tajemné ženy“ byli vedle lůžka prezidenta ještě předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a Zemanův osobní tajemník Jaroslav Hlinovský. Záznam pořizoval hradní protokolář Vladimír Kruliš. Zeman ležel na lůžku a jakžtakž parafoval dokument o svolání sněmovny.

Ona žena, která prezidentovi pomáhala v nejtěžších chvílích, se jmenuje Kateřina Rydlová a je to pokojská z Lán. Pracuje tam už dlouho, avšak teprve poslední rok až dva se z ní stala hospodyně a „pečovatelka“ v jedné osobě, která prezidentovi stlala postel, ohřívala jídlo nebo mu pomáhala s osobní hygienou.

Kateřina Rydlová je oddaná pomocnice, kterou si prezident oblíbil. Má velmi blízko k Mynářovi, jenž nad ní drží ochrannou ruku, protože na Správě Pražského hradu údajně vyvolává závist výše jejího platu, jejž za svou péči o prezidenta dostává. Při pobytu Zemana v nemocnici mu Kateřina Rydlová slouží zejména jako morální podpora. Zeman ji totiž jako jednu z mála z celého personálu bezpečně poznává. Dává mu tedy kromě jiného i jakousi paměťovou kontinuitu toho, kde prezident je a co se kolem něj děje.

 

•••

Server Seznam Zprávy 17. října 2021 napsal, že u prezidenta se v době jeho nemoci střídaly světlé chvilky s chvílemi zmatenosti. Podle zdrojů tohoto serveru se Zemanovi pletli „lidé“. „Prezident spolehlivě poznává lidi, které zná dlouho, problém ale má u lidí, které dobře nezná,“ napsal server. Jejich zdroj pak popsal návštěvu maďarského premiéra u prezidenta v Lánech.

„Když u něj byl kupříkladu Viktor Orbán, oslovoval ho Andreji a začal na něj mluvit rusky,“ sdělil serveru jejich zdroj. (Andreji mu říkal zřejmě proto, že si ho pletl s Babišem.)

Podle zdrojů časopisu Reportér si ovšem prezident pletl v nemocnici i svého oblíbeného ošetřujícího lékaře a šéfa ÚVN Miroslava Zavorala. „Mirku, dej mi cigáro,“ říkal podle zdroje prezident. Jenže před ním nestál Zavoral, ale personál nemocnice. „Mirku, vždyť jsi mi slíbil, že mě pustíš do Lán,“ říkal Zeman dále svému okolí v nemocnici, aniž by tam v tu chvíli stál ředitel ÚVN.

Oficiální zprávy tiskového odboru Hradu se i přesto snažily budit dojem, že je Miloš Zeman v dobré kondici. „Podle přání pana prezidenta je mu dodáván monitor denního tisku. Pan prezident je průběžně informován o aktuálním dění a pravidelně ho také navštěvují rodinní příslušníci a nejbližší spolupracovníci,“ řekl 12. října 2021 mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Tvrdil také, že prezident měl meruňkové buchty a na další den si objednal vinnou klobásu s bramborovou kaší.

Lékaři by přitom pacientovi s cirhózou jater – tuto diagnózu naznačil v rozhovoru pro Český rozhlas zkraje listopadu člen prezidentova lékařského konzilia Pavel Pafko – takovou stravu rozhodně nedoporučili. V době, kdy zdraví hlavy státu posuzovalo konzilium, měl prezident do žaludku zavedenou vyživovací sondu, takzvaný PEG: informaci serveru Forum 24 posléze potvrdil právě Pavel Pafko.

 

•••

Prezident republiky se přitom letos dostal do stavu vážného ohrožení života už jednou. V září 2021 mu špatně fungující játra vyvolala břišní vodnatelnost. Odborně se tomu říká ascites. Zemanovi se dostaly tělní tekutiny i mezi orgány v oblasti břicha.

Když jej pak kvůli nesnesitelným bolestem uviděl jeho ošetřující lékař, ihned mu nakázal hospitalizaci. Prezident se ale umístění do nemocnice bránil. Chtěl vydržet do říjnových voleb, aby mohl moderovat povolební situaci.

Jenže lékař mu jasně řekl, že pokud se nenechá hospitalizovat, může ho to stát život. Teprve pak Miloš Zeman souhlasil. Měl ale jednu podmínku. Nechtěl, aby mu do břicha píchali injekci. Lékaři mu tedy nakonec nasadili jen léky – diuretika, po nichž se toxické tekutiny z těla postupně vyloučily samy.

 

•••

Za to, jak rychle a nečekaně prezident 10. října zkolaboval, si může do značné míry sám.

Lékaři mu totiž v září doporučovali, aby raději nemocnici, v níž pobýval kvůli zmíněnému ascitu, neopouštěl. A pokud ano, ne tak rychle. Zeman byl tehdy v nemocnici osm dní. A i tam – jakmile se mu udělalo trochu lépe – opět holdoval alkoholu a stále kouřil. Když pak k němu na pokoj, který ještě v září fungoval oproti říjnové hospitalizaci v mírnějším režimu a sloužil zčásti také jako dočasná kancelář, přišel jeden z lékařů, zhrozil se. „Pane prezidente, co nám to tu děláte? Vy nám to tu chcete vyhodit do povětří?“ konstatoval lékař, neboť v místnosti, kde prezident kouřil, byly kyslíkové bomby.

Když pak Miloše Zemana na jeho výslovnou žádost z nemocnice pustili, jedna z prvních pracovních návštěv v Lánech vypadala tak, že prezident měl opět na stole sklenku vína. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček posléze tvrdil, že bylo nealkoholické.

Ve volebním týdnu byl už prezidentův zdravotní stav opět vážný. Zemanovo okolí si ale myslelo, že do voleb to prezident „nějak vydrží“ – podobně jako v předešlých případech – a po volbách se bude moci nechat opět hospitalizovat. Kdyby zařídili převoz do nemocnice o několik dnů dříve, nemusel by nejspíše být stav hlavy státu v povolební neděli tak dramatický.

 

•••

Od 10. října řešil na Hradě vše podstatné Vratislav Mynář. A snažil se řešit vše důležité pro chod prezidentského úřadu i v ÚVN, kam byl Zeman převezen. Jako by se šéf hradní kanceláře nechtěl smířit s tím, že by nemohl asistovat u povolebního vyjednávání.

Mynář tak za prezidentem jezdil téměř každý den, zatímco například Martin Nejedlý tam byl údajně jen jednou – druhý den po Zemanově hospitalizaci. Zatímco Nejedlý přišel prezidenta přátelsky navštívit a popřát mu hodně sil, Mynář těžce nemocnému prezidentovi začal domlouvat pracovní návštěvy přímo u lůžka.

Jenže ošetřujícím lékařům bylo jasné, že není možné, aby těžce nemocný člověk, kterého mají v péči, zároveň pracoval, jako kdyby se nic nedělo.

„Miloš Zeman nebyl v té chvíli už vůbec v dobré kondici a nebyl také schopen objektivně situaci vyhodnotit, aby svým spolupracovníkům řekl: Dost. Už nemohu,“ řekl Reportéru zdroj, který je seznámen se situací kolem prezidenta.

A když Mynář naplánoval „slavnou návštěvu“ předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka na ARO u prezidentova lůžka, došla trpělivost i lékařům. Ti totiž o této misi v nemocnici původně nevěděli. A tak se rozhodli vzdorovat. Podle mých zdrojů v ÚVN propukla roztržka mezi Vratislavem Mynářem a přednostou kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Tomášem Tyllem. Ten se na Mynáře rozčílil a řekl mu, že „tady rozhoduje o situaci on, nikoli kancléř“. A nakázal Mynářovi, aby nepřekážel zdravotnímu personálu v práci.

Od té chvíle mohla za prezidentem jen návštěva, kterou schválí přednosta kliniky a u které bude asistovat lékař. V ten moment skončil Mynář na vedlejší koleji. Ztratil výsadní postavení toho, kdo určuje, s kým bude prezident mluvit a zda vůbec bude hovořit a o něčem rozhodovat.

Krátce nato se od Mynáře odstřihl i premiér Andrej Babiš. 19. října poslal k Mynářovi přes média památnou větu: „Bylo by nejlepší, kdyby (Mynář) rezignoval na své funkce, a to okamžitě. To, co předvedl, je absolutně nepřijatelné.“

Zda se v následujících týdnech dusná atmosféra mezi Andrejem Babišem a Vratislavem Mynářem zmírnila, není jasné. Babiš sice upravil svou rétoriku a na Mynáře už tak neútočil, ale bezpečnostní složky státu i tak „začaly konat“. A kromě policie začala monitorovat dění kolem prezidenta i tajná služba BIS.

 

•••

27. října vyšlo najevo, že policie na základě trestních oznámení začala prověřovat události spojené s hospitalizací prezidenta. V tiskovém prohlášení to uvedl mluvčí městské-
ho státního zastupitelství Aleš Cimbala. Policisté začali prošetřovat prezidentovy spolupracovníky ve dvou kauzách – zdali v Lánech nespáchali trestný čin neposkytnutí pomoci a kvůli možnému padělání a přisvojení pravomoci úřední osoby. V obou případech by mohly případným pachatelům hrozit až dva roky vězení.

Veřejnost se kvůli přísnému informačnímu embargu ze strany Hradu mohla dlouhou dobu jen dohadovat, co se s hlavou státu děje. Nebýt iniciativy senátorů, kteří požádali vedení ÚVN o základní informaci, hráli by nejspíš kancléř Mynář a tiskový mluvčí Ovčáček stále hru na „anesteziologicky resuscitačního prezidenta ve skvělé kondici“. Po oznámení ÚVN, že prezident není v této době schopen vykonávat úřad prezidenta, bylo ustaveno lékařské konzilium, které se bude napříště radit, v jakém stavu prezident je a jaké jsou jeho zdravotní prognózy.

První zprávu vydalo konzilium v pátek 5. listopadu, kdy konstatovalo, že se prezidentův stav zlepšil, ale i nadále vyžaduje hospitalizaci. „Onemocnění prezidenta je závažné a samo obtížně léčebně ovlivnitelné,“ oznámil vedoucí konzilia Tomáš Zima. Prezident byl přemístěn na běžné oddělení. Zároveň podle konzilia jeho zdravotní stav počátkem listopadu neumožňoval plné pracovní nasazení. „Stanovit prognózu je velmi obtížné,“ dodal Zima.

 

•••

Lidová tvořivost a vtipy šířící se na sociálních sítích mají mnohdy kouzlo nechtěného. V říjnu zveřejnil svou sarkastickou politickou koláž Tomáš Břínek, vystupující pod uměleckým jménem TMBK. Byli na ní vyobrazeni tři nejbližší spolupracovníci Miloše Zemana: kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý a tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Mynář byl maskován přikreslenými brýlemi s vysokým obočím a také velkým nosem s knírem. Nejedlý měl klobouk a knírek a Ovčáčkovi přimaloval autor plnovous. TMBK je zasadil do železniční či letištní haly, a když se jich prodavačka lístků zeptala „Kam to bude?“, Mynář na koláži TMBK odpověděl: „Třikrát do Moskvy.“

Připomnělo mi to někdejší Mynářovu fotografii z třídního alba. Na fotografii z jeho mladých let, kterou jsem získal, ho objímal jeho nejlepší kamarád ze studií a pod fotkou byla poznámka: „Neboj, Vratíku, do té Moskvy opravdu pojedeš.“ A k tomu hvězda a státní znak Sovětského svazu. Spolužáci si tak údajně dělali legraci z Mynářovy náklonnosti k východnímu komunistickému impériu.

Vystupování Vratislava Mynáře v době, kdy byl prezident na pokraji sil, však především vyvolávalo dojem, že jestli se kancléřovi někam jet nechce, je to z Hradu zpět do podhradí. A že se snaží co nejvíce oddálit chvíli, kdy se z vlivného kancléře opět stane onen „vlekař z Osvětiman“.

Přestože od lékařů z Ústřední vojenské nemocnice nejpozději od 13. října věděl, že prezidentův stav byl natolik vážný, že v dané chvíli nemohl úřadovat, snažil se vyvolávat dojem, že je vše při starém a on je nadále „uchem i ústy“ hlavy státu. Což bylo směrem k veřejnosti nehorázné zamlčování pravého stavu věcí. A ve vztahu k vážně nemocnému šéfovi šlo o značně cynický přístup.

 

•••

Celá řada lidí obeznámených se situací na Hradě, s nimiž jsem mluvil, se ale shoduje, že Mynář nedělal něco, co by nebylo vlastní i prezidentovi. „Mynář si jen přisvojil vlastnosti prezidenta a naučil se zároveň jeho machiavelistické dovednosti. A dělá vše, co by dělal a jak by se choval sám Zeman,“ myslí si jeden z někdejších spolupracovníků Miloše Zemana. Podle jeho názoru je těžké odsuzovat Mynáře za to, že hrál divné až masochistické hry s prezidentem v době, kdy byl připoután na lůžku na ARO.

Mynářovo jednání se zdálo být za hranicí etiky a důstojnosti. Jenže ani Miloš Zeman nemíval daleko k brutálním řešením překračujícím hranice obvyklého chování. Avšak na rozdíl od Mynáře k tomu má Miloš Zeman mandát od voličů.

 

•••

Když 14. října 2021 vystoupila na Pražském hradě pod sochou TGM manželka prezidenta Ivana, pronesla na závěr své řeči dvě důležité věty: „Prosím, abyste mému manželovi dopřáli klid. A velmi prosím ty z vás, kteří máte pana prezidenta rádi, abyste na něj mysleli.“

Jenže ti, kdo prezidentovi především klid nedopřávali, stáli v tu chvíli poblíž nebo sledovali její projev z kanceláří na Hradě.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama