Z památky na řádění gestapa a StB bude hotel. Zachrání se alespoň něco?

Report

Česká republika v těchto dnech přichází o jednu z významných památek 20. století. Ojediněle zachovalé cely gestapa a StB v Karlových Varech, ve kterých za obou totalitních režimů přišly o život desítky lidí, přestavuje oligarcha na luxusní sanatorium. Budova byla svou historickou hodnotou srovnatelná s místy, jako je Terezín či nacistické popraviště Zámeček v Pardubicích. Válečné cely a výslechová místnost se tu dochovaly v téměř originální podobě.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Karlovy Vary se každoročně dostávají do centra pozornosti v souvislosti s filmovým festivalem, jehož srdcem bývá známý hotel Thermal. Na dohled odtud stojí budova bývalého policejního komisařství, ve které za druhé světové války sídlilo gestapo. Nacisté tu tehdy vybudovali nové cely, vybavili výslechové místnosti mučicími předměty a zřídili i místnost, kam posléze ukládali těla umučených vězňů. Za komunistického režimu pak budovu využívala Státní bezpečnost. Nyní má být celý objekt zdemolován a místo něj vznikne na stejném místě sanatorium pro luxusní klientelu.

Zástupce Národního památkového ústavu, stavební historik Lubomír Zeman, před několika lety dokumentoval exteriér i interiér budovy. Podle něj se jedná o pietní místo mimořádné hodnoty, která připomíná mučení tisíců obětí za nacistické okupace i následné perzekuce z dob komunistické totality. „Nemůže být většího plivnutí do tváře všem židovským obyvatelům pohraničí a zejména těm antifašistům, kteří byli právě v listopadu 1938 v této budově mučeni,“ říká Lubomír Zeman.

Opačný názor má Magistrát města Karlovy Vary, podle jehož mluvčího Jana Kopála „tato policejní budova památníkem zavražděných obětí nebyla“. Město Karlovy Vary prý nevede žádnou diskusi o tom, že by měl být v budově umístěn památník obětem nacistického a komunistického režimu.

Unikátnost místa ovšem potvrzují i názory dalších historiků. K situaci se vyjádřila například ředitelka karlovarského muzea Dominika Kožešníková, podle které nemělo být k demolici nikdy svoleno. „Jsem si vědoma hodnoty objektu, ta spočívá v celku spolu s unikátním vnitřním vybavením. V rámci České republiky je objekt skutečným unikátem,“ dodává.

 

Vzácný interiér

V čem je tedy tato budova jedinečná? Do dnešních dnů se zachovala prakticky v nezměněné podobě. Podle Lubomíra Zemana se v podstřešním patře hlavního traktu dochovaly nacistické vězeňské cely s kompletním vybavením, uzavřené vězeňskými oplechovanými dveřmi s vyklápěcím okénkem a kukátkem. Zůstaly zde i originální sklopné kavalce či stolky a záchody (šlapky) se splachovacím systémem pomocí páky. Zeman dodává, že zde byla i výslechová místnost, jejíž součást tvořila velká nádrž na vodu s původním vodovodním kohoutkem, kde vyšetřovatelé vodou mučili a posléze křísili vězně.

V mezipatře mezi prvním a druhým podlažím byly další, ještě předválečné vězeňské cely předběžného zadržení, včetně dřevěných vězeňských dveří obsahujících všechny náležitosti. Na stěnách chodeb se dochovala i masivní madla, ke kterým bývali zadržení před výslechem připoutáni.

Podle Lubomíra Zemana má značnou hodnotu i budova jako celek – jedná se o vzácný příklad nejčistší meziválečné moderní architektury, kterých je na území celé České republiky jen málo.

Z iniciativy Národního památkového ústavu se v roce 2018 na ministerstvu kultury jednalo o zařazení budovy mezi kulturní památky. V některých konstrukcích byl ale zjištěn hlinitanový cement sloužící jako pojivo betonových směsí, což byl již v několika předcházejících případech důvod pro zbourání cenných staveb. Proto i ministerstvo předloni návrh na zařazení mezi kulturní památky zamítlo.

 

V majetku karpatského miliardáře

Město Karlovy Vary prodalo budovu v ulici I. P. Pavlova čp. 26 společnosti IBE Karlsbad s.r.o. 8. června 2016 za 30 milionů korun. Jednateli firmy jsou dva maďarští občané Julia Balogné Rózsa a Gyorgy Róth. Mateřská firma IBE Karlsbad sídlí v Maďarsku, koncovým vlastníkem je ovšem americký miliardář, magnát v obchodu s průmyslovými hnojivy, Alexander Rovt. Sám se označuje za „karpatského“ investora.

Půl roku po prodeji dorazila na karlovarský magistrát zpráva od kupujících, že jednostranně odstupují od smlouvy z důvodu existence skrytých vad prodaného objektu spočívajících ve vadném technickém stavu nosných konstrukcí. Jinými slovy: dozvěděli se o využití hlinitanových betonů při stavbě budovy. IBE Karlsbad požadovala vrácení celé kupní ceny i úhradu nákladů spojených s převodem nemovitosti.

Magistrát to odmítal s odkazem na to, že stáří, technický stav objektu a jeho opotřebení odpovídaly výši dohodnuté kupní ceny vycházející ze znaleckého posudku.

Následovalo několik jednání mezi vedením města a firmou, za kterou osobně vyjednával miliardář Alexander Rovt. Jednání s ním se kromě právníků zúčastnil tehdejší primátor Petr Kulhánek (KOA), jeho náměstek Michal Riško (ČSSD) a zástupce Odboru majetku města Michal Murčo.

Rovt jako investor představil závěry zkoumání technického stavu nosné konstrukce budovy, která je prý nebezpečná a hrozí jí vysoké riziko zřícení. Jako jediné řešení IBE Karlsbad označila kompletní demolici a následnou výstavbu nové budovy při zachování úrovně základové desky.

Výsledkem jednání se stala dohoda o narovnání podepsaná v lednu 2018 primátorem města Petrem Kulhánkem s jednatelkou IBE Karlsbad Julií B. Rózsa. Po podpisu vzal investor zpět své odstoupení od kupní smlouvy i požadavek na vrácení kupní ceny. Město Karlovy Vary se zavázalo, že nebude bránit v provedení demolice prodaného objektu, ani nebude klást překážky nebo činit průtahy v demoličním řízení.

V tomto momentu byl osud vzácné památky zpečetěn. Obsahem dohody ani předmětem jednání se bohužel nestalo vnitřní vybavení této vzácné budovy.

 

 

Nevhodný beton

Muselo skutečně dojít ke schválení kompletní demolice? Proč nemohla být zakonzervována alespoň jedna cela či výslechová místnost? Investorovi muselo být po prohlídkách objektu jasné, že vězeňské cely gestapa na hotel přeměnit nebude možné, a bude tedy nutná kompletní rekonstrukce, případná demolice objektu. K tomu pak dopomohl technický stav budovy.

Využití hlinitanového betonu je dnes častým důvodem pro legální demolici, protože materiál nezaručuje bezpečnost konstrukcí. V Československu se hojně používal ve třicátých letech. Zpočátku byly oceňovány výhody tohoto druhu betonu. Byl sice dražší, ale rychleji tvrdnul, zkracoval dobu výstavby, byl odolný proti síranu a mohlo se s ním betonovat i v zimě. Po druhé světové válce se začaly objevovat první problémy, při kterých se zjistilo, že beton ztrácí pevnost a narušuje železné výztuže. Z tohoto důvodu byl před pěti lety stržen hodnotný funkcionalistický palác Baťa v Mariánských Lázních.

Sanace hlinitanových betonových konstrukcí jsou přesto možné, jak se ukázalo například v případě úspěšné záchrany nové radnice v Jablonci nad Nisou. V případě budovy gestapa navíc tato konstrukce tvořila pouze část stavby. Společnost IBE Karlsbad ovšem po celou dobu trvala pouze na demolici, s návrhem rekonstrukce nesouhlasila.

Ministerstvo kultury by budovu gestapa za kulturní památku prohlásilo, v současné době je však praxe taková, že pokud vlastník objektu s tímto návrhem nesouhlasí, úředníci státní správy případ posouzení odloží. Objekt tak na seznam nemovitých kulturních památek zapsán nebyl. Dům nikdy nebyl podroben podrobnému historickému průzkumu, památkáři z NPÚ měli velmi omezený časový limit pro fotodokumentaci objektu v délce jedné hodiny.

V případě budovy v Karlových Varech bylo hlavním důvodem žádosti o památkovou ochranu jeho vnitřní vybavení, na což ovšem nebyl brán ohled ani ze strany magistrátu, vlastníka i ministerstva kultury.

 

Bourání bez dozoru

Změny v celé kauze nepřinesla ani změna vedení města Karlovy Vary po komunálních volbách v roce 2018, kdy se novou primátorkou stala Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). IBE Karlsbad na základě starších dohod doložila posudky, že není možné budovu bezpečně užívat. Národní památkový ústav žádal mimo jiné o zachování některé z cel či vnitřního vybavení, avšak magistrátní památkáři souhlasili s demolicí bez jakékoliv podmínky.

Na místě budovy gestapa by měla vzniknout nová stavba, která bude využívána jako luxusní apartmánový dům nebo hotel s vnitřním parkovištěm a komerčním využitím přízemí.

O demolici bylo informováno i muzeum v Karlových Varech. Podle ředitelky Dominiky Kožešníkové pracovníci muzea dokumentují demolici fotograficky pouze z exteriéru. „Tento týden budeme kontaktovat památkáře na magistrátu, kteří by měli demolici dozorovat,“ říká ředitelka muzea.

Historikům, památkářům i badatelům majitel objektu odmítl budovu zpřístupnit. Nemohou tak zkoumat jednotlivé artefakty a jejich hodnotu. „Uzavřela jsem dohodu s odborem památkové péče magistrátu, že převezeme artefakty z budovy do muzea. Mou podmínkou bylo, že provedeme výběr předmětů, protože naše úložné prostory jsou již skoro naplněny a místa zbývá již málo. Bohužel nás zatím pro výběr nikdo nekontaktoval,“ dodává Kožešníková.

Budovu bývalého karlovarského gestapa a StB již není možné zachránit. Majitel by ovšem mohl alespoň zabránit kompletnímu zničení unikátních vězeňských cel, výslechové místnosti a vnitřního vybavení. Vyžaduje to však zájem a aktivní přístup ze strany všech zúčastněných orgánů. Za pár dnů už může být nenávratně pozdě.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama