Smyšlený příběh znevažuje oběti gulagu

Věra Sosnarová je osmaosmdesátiletá důchodkyně z jižní Moravy, která už skoro dvacet let jezdí po besedách a školních přednáškách. Vypráví na nich drastický příběh dvaceti let strávených v sovětském nápravně-pracovním táboře, zvaném gulag. Popisuje, jak byly vězeňkyně vystavovány sexuálnímu násilí, jak byly po stovkách upalovány ve stodolách a podobně.

Osobně jsem přednášku paní Sosnarové nezažil. Měl jsem však možnost slyšet její vzpomínky i některé rozhovory, které mne na první pohled zarazily. Můj kolega Adam Hradilek pak ve své studii získal důkazy, které vyvracely jakýkoliv pobyt Sosnarové v gulagu. Shromáždil materiály z archívů po celé Evropě a do detailu vylíčil skutečný osud celé její rodiny.

Na jednu stranu Věra Sosnarová dokázala jako jedna z mála při školních besedách upoutat pubertální mládež a vyprávět poutavě o hrůzách sovětských gulagů, což je v dnešní době velmi důležité. Školství ve výuce moderních dějin totiž velmi zaostává, přednost dostává pravěk a starověk, možnosti věnovat se v hodinách dvacátému století jsou kvůli osnovám omezené.

„Musím říct DĚKUJI. Takovou soustředěnost a sdílnost žáků jsem nezažila. Nutila mě přemýšlet, udělalo to na mě dojem,” napsala do internetové diskuse na profilu DVTV pod rozhovorem s Věrou Sosnarovou jedna ze studentek. „Vyprávění bylo poutavé, opravdu tragické a během něj jsem několikrát plakala,” vyjádřila svůj názor jiná žákyně z církevního gymnázia.

Osobně si myslím, že k přístupu Věry Sosnarové nemůžeme přistupovat takto pozitivně a omlouvat její bájení. Existují jiné, věrohodné příběhy, které dosud publikovány nebyly, a které by si pozornost bezesporu zasloužily (například zde). Celá událost nás ovšem může inspirovat k diskusi, proč se vymyšlený příběh paní Sosnarové vlastně tak úspěšně prosadil.

Cena za věhlas