Reportáž

Mistrovství světa bláznů

11 / 04 / 2019

Zimní plavání a otužilectví považuje většina lidí za kratochvíli pár bláznů. Jen málokdo ví, že je to vrcholový sport s vlastním světovým šampionátem a ambicemi stát se olympijským sportem. Letos se vrchol sezóny konal v Murmansku a Češi se zde neztratili, jak dokumentuje reportáž přímo z místa.

Zimní plavání a otužilectví považuje většina lidí za kratochvíli pár bláznů. Jen málokdo ví, že je to vrcholový sport s vlastním světovým šampionátem a ambicemi stát se olympijským sportem. Letos se vrchol sezóny konal v Murmansku a Češi se zde neztratili, jak dokumentuje reportáž přímo z místa.

Když se v roce 2015 konalo na severu Ruska první otužilecké mistrovství světa, zúčastnilo se ho třináct zemí a převládali domácí plavci.

Letos ve druhé polovině března zavlálo nad pětadvacetimetrovým bazénem vysekaným v jezeře Semenovskoje v Murmansku třiatřicet vlajek z celého světa a mezi 400 účastníky tvořili cizinci více než polovinu.

A stejně jako před čtyřmi roky byla na místě i česká výprava: do tři tisíce kilometrů vzdáleného Murmansku vyrazilo šest reprezentantů.

 

Nula

Po registraci, která se neobešla bez problémů (terminály nefungovaly a bylo možné platit jen hotovostí v rublech, takže jsme se trousili do nedaleké banky v pantoflích a tričku) a prohlídce prvního atomového ledoborce Lenin, který letos slaví padesát let od spuštění na vodu, nás čekala první „ochutnávka“ vody v zamrzlém jezeře Semenovskoje.

Vzduch měl minus třináct stupňů, teplota vody byla lehce nad nulou. Takže podmínky, na které jsme se všichni těšili.

„Vodu tu mají stejně studenou a příjemnou jako u nás, teď už se toho nemusíme bát,“ shrnul to vedoucí výpravy Jakub. Všichni jsme totiž měli v čerstvé vzpomínce dva dny starý zážitek z Petrohradu, kde jsme se cestou do Murmansku zastavili: s tamními otužilci jsme vlezli do zamrzlé Něvy a musím říct, že nic studenějšího jsem v životě nezažil.

 

Nepoplaveš

První den nás čekal závod na 500 metrů. Nejdříve musel každý účastník podstoupit lékařskou prohlídku - měřila se tělesná teplota, EKG a tlak. Pět lidí z našeho týmu prošlo, jen Jarda Pekárek však vyšel se zdrceným výrazem: Nelíbilo se jim moje EKG.“ Po tragickém úmrtí plavce v sibiřském Ťumenu, kde organizátoři nezajistili dostatečné zdravotní zázemí (odnesli to vězením), tentokrát pořadatelé nenechávali nic náhodě.

5caf15bce4b01176f0252bd2 MEDIA_ITEM image
Pětadvacetimetrový bazén, vysekaný v jezeře Semenovskoje přímo ve městě Murmansk. Teplota vody se po celou dobu šampionátu držela kolem nuly.

„Nikdy jsem neměl se srdcem problémy,” kroutil Jarda nechápavě hlavou. My ostatní jsme se lékařům snažili vysvětlit, že musí jít o chybu, ukazovali jsme jim i výsledky Českého poháru, kde Jarda odplaval několik závodů v nulové vodě. Nakonec se naše naléhání vyplatilo a lékařská komise ustoupila: „OK, přijďte v jedenáct a změříme vám EKG znovu.”

Při opakované prohlídce Jarda prošel. Hůř dopadla Victoria Mori z Argentiny, členka oddílu I. PKO Praha, která v Česku přes zimu trénuje a na jaře se vrací domů. Na start pětistovky ji opravdu nepustili, což oplakala. Přitom má za sebou dlouhé tratě v Antarktidě nebo Ledovou míli, což je 1 609 metrů ve vodě do + 5° C. Vše si vynahradila druhý den, kdy se ve své věkové kategorii stala mistryní světa na 1000 metrů.

 

Nechte ji!

Hned první soutěžní den přinesl Čechům čtyři medaile. Dvě stříbrné si vyplavali Lenka Šlehoverová a Nikola Kopecká, zisk bronzové medaile pro Jakuba Valníčka připomínal scénu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Když pořadatelé vyvěsili výsledky, skvěla se u jeho jména zkratka DSQ, značící diskvalifikaci. Okamžitě podal protest, mezitím však proběhl ceremoniál, který přiřkl třetí místo jinému závodníkovi. „Prý chyba počítače,” rozčiloval se Jakub, který se své medaile nakonec dočkal, jenže radost už to byla trochu zředěná.

Druhý bronz si vyplavala Mirka Novotná. A právě ta šla příští den jako první z české šestice na start hlavního závodu na 1000 metrů ve volném stylu. Vzduch měl lehce pod nulou, voda se ale naštěstí neohřála a držela těsně nad nulou. Zatímco soupeřky odpadávaly jedna za druhou a záchranáři je musely tahat z vody, Mirka dál ukrajovala z předepsané porce čtyřiceti bazénů. Bohužel až příliš pomalu, což se nelíbilo rozhodčí, která ji chtěla vytáhnout z vody a červeným praporkem ji málem šťouchala při obrátkách do hlavy.

5caf15bee4b01176f0252bf0 MEDIA_ITEM image
Jakmile se plavec dostal do nesnází, skočili k němu záchranáři, přichytili si ho lanem za pás, kteří závodníci měli povinně, a přitáhli okamžitě ke břehu.

Vedoucí výpravy Jakub Valníček rozhodčí ujišťoval, že je Mirka v pohodě. Bylo jasné, že nestihne pětadvacetiminutový limit, přesto ji pořadatelé nechali doplavat s časem o dvě minuty pomalejším – stačilo to na čtvrté místo. Jakmile doplavala, srotili se kolem Mirky záchranáři v domnění, že ji budou muset tahat z vody. Ve vodě pod 4 °C lze i podle českých pravidel zůstávat maximálně 22 minut, nicméně Mirka je zkušená a skvěle trénovaná, takže jsme zůstali klidní. Nakonec sama vylezla z vody a na všechny kolem se usmívala.

 

Nervy

My ostatní plaveme až po obědě, na Jardovi jsou vidět obavy z další zdravotní prohlídky. „Na nic nečekej a běž,“ přesvědčujeme ho. Lékaři i sestry se pak nad Jardovými výsledky dohadují celou věčnost, pečlivě zkoumají každou křivku a porovnávají ji s měřeními z předchozího dne.

„Mám to!” zařve Jarda o chvíli později a zvedne ruce, jako kdyby se stal mistrem světa. Následující kilometrový závod zvládl zcela bez potíží a po doplavání prohlásil, že to bylo jednodušší než čekání na výsledek EKG.

Zdaleka ne každý zvládl nejdelší trať v takové pohodě: ještě nikdy jsem neviděl tolik lidí pohromadě v tak neutěšeném stavu, některé podchlazené plavce museli odnášet na ošetřovnu v termopytlích. Asi nemusím říkat, že když jdete na start a vidíte podobné scény, na klidu vám to nepřidá.

 

Děvušky

Po takto náročném výkonu, který je co do energetického výdeje srovnatelný s maratonem, je nejdůležitější rekonvalescence. Ta musí být pomalá a postupná - ostatně většina úmrtí nastává zhruba hodinu po doplavání, a často právě kvůli nevhodnému ohřívání.

U nás jsme zvyklí, že když vylezeme z vody, jdeme si ještě v plavkách zaběhat, nebo chvíli cvičíme v klubovně, a pak se nahříváme u kamen. Tady v Rusku byla pro závodníky připravená sauna, ale než mě do ní pustili, vrhla se na mě armáda žen s ručníky namočenými v teplé vodě. Je to neskutečný zážitek, když kolem vás skáče tolik lidí a skoro deset minut v rychlém tempu neustále vyměňují ručníky – na podchlazeném lidském těle se totiž látka rychle ochladí. Prsty na rukou a na nohou, které v ledové vodě trpí nejvíc, ženy nejprve namáčely do chladné vody; vzpomeňte si, jak bolí, když je v zimě umyjete pod teplou vodou. Já jsem se při celé téhle proceduře musel nahlas smát: ze vší péče jsem měl úžasný pocit, a hlavně se mi do těla vyplavila vlna endorfinu.

Teprve když jsem nebyl na dotek ledový, mohl jsem vstoupit do sauny. Ani tam mě však nenechali v klidu: po chvíli za mnou přišla jedna z „děvušek“ a záda a rozkrok mi polila teplou vodou. „Takovou rekonvalescenci musíme zavést i u nás,“ smáli jsme se.

 

Rekordy

Nejraději bych ze sauny vůbec nevylezl, jenže jsem chtěl vidět rozplavbu, v níž startovaly největší hvězdy světového zimního plavání v čele s Bulharem Petarem Stojčevem.

Ten svedl nádherný souboj s Nizozemcem Fergilem Hestrmanem a Rusem Vladislavem Sapošnikovem, kterého hnaly zaplněné tribuny. Jeho strojové tempo ho dovedlo k vítězství v novém světovém rekordu 12:10,81. Z uvedené trojice je Bulhar přitom suverénně nejstarší, je mu 42 let.

Pro srovnání: nejrychlejší Čech Jakub Valníček zvládl kilometr za 15:53 (další bronzová medaile). Celkově nejrychlejší ženou se stala Němka Alisa Fatum s časem 13:02, nejrychlejší Češka Nikola Kopecká kilometr zaplavala za 16:57 což v její nabité kategorii stačilo na osmé místo.

Druhá ve své věkové kategorii v Murmansku doplavala Lenka Šlehoverová (18:45), která se ziskem dvou stříbrných medailí stala nejúspěšnějším členem české výpravy.

 

Štafeta

V neděli za hustého sněžení se uskutečnily závody na nejkratší tratě – 50 a 100 metrů volný styl, respektive prsa. Po nich následovala štafeta národů na 4 x 250 metrů, do níž jsme nastoupili ve složení Jaroslav, Michal, Lenka a finišman Jakub.

Do vody se neskáče, startujeme z vody, do níž můžeme vlézt až ve chvíli, kdy předchozímu závodníkovi zbývá posledních pětadvacet metrů. Mně se těsně před mým úsekem spustila krev z nosu, což jsem se snažil zamaskovat. Čerstvý sníh se mi však pod nohama zbarvil do ruda, což neuniklo pozornosti stejné rozhodčí, která chtěla den předtím vytáhnout z vody Mirku Novotnou.

5caf7016e4b01176f0254253 MEDIA_ITEM image
Mirka Novotná strávila na tisícimetrové trati 27 minut, nejvíc ze všech závodníků. I po takové ledárně vylezla z vody s úsměvem a odešla po svých.

V obavě, aby nás nediskvalifikovali, jsem se snažil krvácení zastavit přikládáním sněhu do nosu. Moc to ale nepomohlo, tak jsem co nejdříve vlezl do vody a snažil se před rozhodčí dětinsky schovat pod vodou. Svou část štafety jsem odplaval, ovšem nebyl to oslnivý výkon. Jakmile jsem vylezl z vody, vzali si mě do parády ošetřovatelé, a bez řečí mě odvedli do lékařského stanu.

Marně jsem se jim snažil vysvětlit, že to nic není, že mi jenom praskla cévka v nose. Trvali na důkladném vyšetření a pustili mě, až když krev přestala téct. Jen tak tak jsem stihl finiš naší štafety, která skončila na devátém místě z jedenácti.

 

Údiv

Z Murmansku jsme sice nepřivezli žádný titul světového šampiona jako před čtyřmi roky, ale šest medailí je v rostoucí konkurenci skvělý výsledek.

Víc si nás tu nicméně budou pamatovat kvůli něčemu jinému: budili jsme údiv především tím, jak jsme ve srovnání s ostatními vypadali po doplavání těch nejdelších tratí – na 500 a 1000 metrů.

Z vody jsme vždy vylezli bez pomoci a po svých odešli zregenerovat do nedaleké sportovní haly. Závodníci, rozhodčí i diváci jen kroutili hlavou.

 

Fotogalerii si můžete prohlédnout zde.

 

Autor je členem I. plaveckého klub otužilců Praha. Zimnímu plavání se věnuje pátý rok, vrcholově tři roky.

 

Konkurenční šampionáty
Mistrovství světa na jezeře Semenovskoje v Murmansku pořádala organizace IISA (International Ice Swimming Association), založená jihoafrickým otužilcem Ramem Barkaiem. Pod touto hlavičkou se akce koná jednou za dva roky a střídá se tak se šampionátem pořádaným konkurenční organizací IWSA (International Winter Swimming Association) – v tomto případě se plavou jen kratší tratě, chybí především ta nejdelší, kilometrová.

 

 

Česká reprezentace
5caf7018e4b01176f0254262 MEDIA_ITEM image
Česká výprava: zleva Jakub Valníček, Nikola Kopecká, Lenka Šlehoverová a Mirka Novotná, vzadu autor článku Michal Štengl a Jaroslav Pekárek.

 

Českou výpravu tvořili na letošním mistrovství světa v Murmansku čtyři členové I. plaveckého klubu otužilců Praha (Nikola Kopecká, Jakub Valníček, Jaroslav Pekárek a autor článku), které doplňovali otužilci ze Sokola Hradec Králové (Mirka Novotná) a ze Slavie VŠ Plzeň (Lenka Šlehoverová). Náklady se vyšplhaly na cca 25 000 korun, většina účastníků si je hradila sama; Nikola Kopecká a Lenka Šlehoverová na ně získaly grant od Středočeského, respektive Plzeňského kraje.

 

 

Zimní plavání v Česku
V rámci Českého poháru se od října do dubna koná téměř každý víkend nějaký závod. Plave se obvykle 100, 250, 500, 750 a 1000 metrů. Aby se závodník mohl vydat na nejdelší tratě, musí se proplavat výkonnostním systémem od 3. stupně až po mistrovskou třídu. Všichni musí začít na nejvýše 250 metrech, pro získání vyššího stupně je třeba plavat určitou vzdálenost ve vodě pod 4 °C, a postupně přidávat.
 
Kvůli zdraví jsou stanoveny časové limity: v ledové vodě (do 4 °C) je to 22 minut, ve studené vodě (4 až 8 °C) 26 minut a v chladné vodě (nad 8°C) je limit 30 minut.
 
Zájem o otužilecké plavání stoupá. Dokládá to účast na pražském Memoriálu Alfreda Nikodéma, který 26. prosince (vloni se uskutečnil 72. ročník) pořádá I. plavecký klub otužilců Praha ve Vltavě u Národního divadla. Zatímco v roce 2002 plavalo necelých 60 účastníků, vloni už jich bylo 398. Tento zvýšený zájem přinesl mimo jiné film Bába z ledu (v němž si zahrála celá řada skutečných otužilců).
Galerie (9) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat