Baborák Lázeňský

O svém novém angažmá v pohraničí píše hornista a dirigent Radek Baborák.

Upřímně řečeno, ještě před pár lety jsem nijak zvlášť silný vztah k Mariánským Lázním neměl; jenom vzpomínám, že jsem tam hrál jako začínající hornista na Chopinově festivalu.

Ale teď?

Teď jsem se tomu lázeňskému městečku s třinácti tisíci obyvatel na čtyři roky upsal a stal se šéfdirigentem tamního symfonického orchestru.

Mám radost, protože je tam samozřejmě krásně a znamená to další posun v kariéře, ale zároveň jsem hodně zvědavý.

Mariánské Lázně jsou pravděpodobně nejmenším světovým městem se stálým orchestrem, který navíc letos slaví dvě stě let od udělení licence k provozování koncertů, což mi připadá neuvěřitelné.

Bude to boj, protože městys uprostřed lesů ani nemůže mít velký rozpočet na špičkovou kulturu, ale já věřím, že orchestr i kvalitu udržíme.

Asi mám výhodu v tom, že jsem jako hornista léta působil v Německu, mám tam kontakty, a co si budeme povídat – Mariánky jsou v Sudetech. Až do války tam kulturu táhli hlavně Němci, tak se s nimi pokusíme co nejvíc spolupracovat a mohl by vzniknout takový ostrůvek česko–německého romantismu.

„Hudba léčí a smiřuje“ je mottem festivalu Lebendes Grenzland – Živé pohraničí, který se uskuteční první červencový týden.

Zaměřujeme se na skladby autorů odsunutých nebo perzekvovaných, tak přijeďte (klidně pendolinem!) nejen za minerálními prameny, ale taky za hudbou: slibuju, že to vašemu pobytu dodá další rozměr.

Podpořte Reportér sdílením článku