Najednou vidím, co jsem dříve neviděl

foto Herbert Slavík

Díla Petra Stanického se nedají přehlédnout. Vytváří objekty ze skla a oceli, na pomezí architektury a designu. Je jediným Čechem, který letos vystavuje svá díla na London Design Biennale.

Dílo, které tvořil přímo pro prostory londýnského Somerset Housu, je několikametrová hliníková konstrukce, která drží dlouhý objekt, představující okno.

„Okno vlastně prolamuje hmotu do prostoru a já opakuju formu toho okna a vnáším ji dovnitř, abychom se stali součástí světelné prostorové scenerie a byli uvnitř toho okna. Forma okna je držena trámem, který pomyslně končí v našem oku, a my se díváme prosvětleným hliníkovým tvarem ven do přímořského nebe plného oblaků,“ popsal své dílo.

Petr Stanický studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Rhode Island School of Design v Providence; působil na New York Academy of Art. Ve vysokoškolském kampusu v Cincinnati v Ohiu stojí jím navržený památník dívce, která zemřela kvůli mentální anorexii. Jmenuje se Kate’s pyramid. Stanický je vedoucím ateliéru Design skla na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Už nyní se připravuje na další výstavu v Latheronwheel ve Skotsku, na Venise Glass Week v Benátkách a také na společnou výstavu s Jakubem Berdychem v Rosenfeldově paláci v Žilině.

Sám o sobě říká, že nemá pocit, že by přišel s něčím zásadním. „Největší radost mám, že jsem schopný vnímat vizuální kulturu. Jestli něco udělám tady, nebo tam, z toho mám taky někdy radost. Ale to, že jsem se mohl intenzivně věnovat vizuálnímu umění, mě niterně naplňuje a díky tomu dokážu lépe vnímat svět kolem sebe. Když sám na něčem dělám, vidím kolem sebe paralely, které jsem dříve neviděl, vidím ten nový svět jasněji, vidím barvy a tvary, které jsem dříve neviděl,“ popisuje.

Podpořte Reportér sdílením článku