Naučte děti hospodařit, vybavíte je pro život, říká šéf České spořitelny

V jaké finanční kondici vstoupily české domácnosti do roku 2023? Už nám inflace a energetická krize „požrala“ většinu covidových úspor?

Covidové úspory vznikly proto, že lidé neměli kde utrácet i proto, že se řady z nich po příjmové stránce covid nijak zvlášť nedotknul. Dnes z nich zbyla na účtech domácností asi polovina, ale je velmi nerovnoměrně rozložená.

 

A chybějí hlavně těm, kdo by je nejvíc potřebovali?

Zůstávají hlavně těm se středními a vyššími příjmy. Na druhé straně ovšem přibývá domácností, které nemají vůbec žádnou rezervu, ani tu minimální. A také těch, které mají problém uhradit své běžné měsíční výdaje. Ti se pak už dostávají pod čáru ponoru.

 

Jelikož jim nejvíce rostou výdaje, které nemohou vynechat, jako energie, bydlení, potraviny…

Inflace v položkách základních životních potřeb je pro ně samozřejmě nejcitelnější. Rostoucí ceny energií se probíraly celý rok. Zdražení potravin, včetně těch základních, bylo velmi výrazné. Roste i cena peněz, takže se prodražují různé splátky. Tím vším se může část lidí dostat do nebezpečné spirály a ve společnosti to může vést k růstu sociálního napětí.

 

Jak velký počet je těch, kdo nevyjdou s měsíčním příjmem?

Aktuálně je to kolem deseti procent domácností, to už je hodně. A třetina nemá rezervu na nejbližší tři měsíce, ti jsou ohroženi v případě výpadku příjmu, ať už kvůli ztrátě zaměstnání, nebo v důsledku nějakého vážnějšího onemocnění či úrazu.

 

Jak jsou na tom ti s vyššími příjmy, ale také s vyššími závazky? Například lidé s hypotékami. Zvládají je splácet?

Tam zatím nevidíme žádný problém, procento nesplácených hypoték nevzrostlo. Což ale neznamená, že bychom se měli nechat ukolébat, protože ve chvíli, kdy by byl problém viditelný, by mohlo být už pozdě. Naši klienti – a věřím, že je to tak i u jiných bank – mají ve velkém počtu fixované sazby hypoték na dlouhou dobu, takže se zatím se změnami sazeb nesetkávají.

 

Hlavní je začít

Pomoc domácnostem s vytvořením rezerv je jedním z vašich čtyř nových „veřejných příslibů“. Co je jejich cílem?

Chceme podpořit finanční zdraví domácností i firem. Víme, že když si lidé osvojí rozumné finanční návyky, vyhnou se tím mnoha problémům. Proto je chceme podpořit ve tvorbě krátkodobých i dlouhodobých finančních rezerv, chceme podpořit finanční vzdělávání dětí a studentů a také modernizaci a budoucí prosperitu firem. To všechno je dobré pro společnost a koneckonců i pro nás jako banku. A proto jsme si stanovili takové dlouhodobé cíle a spojili je i s konkrétními veřejnými přísliby do nejbližších let.

 

V čem spočívá ten koncept finančního zdraví lidí a domácností?

Pokud si rodiny i jednotlivci vytvoří nějaké zdravé rozumné návyky, usnadní jim to život. Aby nemuseli rušit dětem kroužky ve chvíli, kdy se jim rozbije pračka nebo lednička. Neslibujeme, že z každého uděláme milionáře, ale chceme lidem pomoci v tom, aby se jim žilo dobře a dokázali se vypořádat s finančními nástrahami. Důležité je udělat první kroky.

 

Jak ale začít s tvorbou rezerv v době, kdy třeba domácnost opravdu sotva vyjde?

S prevencí není nikdy špatné začít. To je stejné jako v případě zdraví. První, s čím se dá začít, je analýza výdajů a příjmů domácnosti. Může se stát, že na některých splátkách platí rodina zbytečně moc, že by se daly sloučit, zefektivnit, zlevnit. Řada lidí nemusí vědět, na jaké příspěvky a dávky od státu má nárok a kde a jak o ně požádat. Vždycky je dobré prozkoumat všechny možnosti. Navíc k tomu přidáváme i vlastní opatření.

 

Jaká konkrétně?

Dlouhodobě nabízíme program Moneyback, kdy vracíme klientům část peněz z nákupů. Od podzimu do Vánoc jsme zařadili i docela velkou slevu na nákup potravin ve dvou velkých řetězcích. Využily toho stovky tisíc klientů a my jsme jim vrátili na účty dohromady více než 200 milionů korun. Pro řadu zejména nízkopříjmových rodin to byla před Vánoci vítaná pomoc do rozpočtu. V následujícím roce pak nabídneme produkty, kde budeme klienty motivovat i finančně, aby si vytvořili a udrželi krátkodobou rezervu.

 

Pokud tedy přijdu jako klient s běžným příjmem a požádám o to, bankéř mi prozkoumá mé výdaje a příjmy a dá mi nějaká doporučení, co by se s tím dalo dělat?

Ano, přesně tak, měl by se s vámi podívat na strukturu vašich výdajů a porovnat to s vašimi příjmy. Pokud jste naším dlouhodobým klientem, můžete mít ten přehled i delší dobu nazpět. To je užitečné, dají se na tom vypozorovat různé změny a trendy. Na základě toho vám může dát bankéř určitá doporučení, co by vám mohlo v hospodaření pomoci. A k tomu, jak už jsem zmiňoval, případně i poradí, o jakou podporu ze strany státu můžete požádat. Bylo by dobré, kdyby se z toho stal pravidelný návyk.

 

Takže tak jako jdu dvakrát ročně pravidelně k zubaři, bych měl třeba jednou za rok zajít na „prohlídku“ i za bankéřem?

Může to být v různé frekvenci, vývoj v rodinných financích může být v určitých dobách více překotný. V takových časech by bylo lepší chodit i častěji. My jsme změnili i kritéria hodnocení našich bankéřů tak, aby odrážela, zda svým poradenstvím dokážou zvyšovat klientovu finanční kondici. Používáme šest konkrétních indikátorů, podle nichž finanční zdraví klienta hodnotíme. Ale nejdůležitější je, zda sami klienti mají pocit, že jim bankéř opravdu pomohl.

 

Jak je to s onou dlouhodobou rezervou na stáří? Ta se týká primárně spíše mladších ročníků?

Ta se může týkat každého, nikdy není pozdě. Jistě, když budete dětem odkládat pětistovku měsíčně a ony to pak po dosažení plnoletosti přeberou a budou pokračovat, dostanete se i s malými úložkami a průběžným zhodnocováním na velmi zajímavou sumu. A dětem s tím založeným spořením předáte i vědomí, že je dobré myslet na finanční budoucnost. Ovšem ani po padesátce není rozhodně zbytečné začít, asi si nenaspoříte na žádnou rentu, ale můžete mít solidní rezervu i na větší výdaje.

 

 

Peníze nerostou na stromech

Dalším z vašich veřejných závazků, které jste si dali k dvoustému výročí České spořitelny, je podpora finančního vzdělání všech dětí v populaci. Proč právě k dvoustému výročí?

To výročí, které přijde v roce 2025, je pro nás spíš takovým milníkem, ke kterému své vnitřní proměny i veřejné závazky vztahujeme. Budeme v nich pokračovat samozřejmě i nadále, ale vždycky je dobré mít ke konkrétním cílům také stanovené termíny. V tomto případě chceme, aby do roku 2025 byly naše vzdělávací programy k dispozici všem dětem bez ohledu na lokalitu školy, region, velikost obce a podobně.

 

Jak vypadají základy finanční gramotnosti? Co by měly děti vědět a umět posoudit?

Měly by vědět, že peníze nerostou ani na stromech, ani na rodičovských účtech, že je musí někdo vydělat. Jde o to, aby si uvědomovaly hodnotu peněz, uměly si plánovat výdaje vzhledem k příjmům, viděly, jaký smysl má vytváření rezerv, a podobně.

 

Jak vypadá v praxi program Abeceda peněz, který už v části škol provozujete?

Učíme například děti základům podnikání. Třídě poskytneme úvodní půjčku tři tisíce korun. Děti se musejí rozhodnout, co budou společně dělat a jak peníze zhodnotí. Mohou si nakoupit materiál, vytvořit nějaké výrobky a pak třeba s paní učitelkou zorganizovat trh, kde výrobky prodají rodičům či lidem z jejich města nebo čtvrti. Cílem je, aby si dovedly rozplánovat náklady, stanovit cenu výrobku a vytvořit si určitý plán. Na začátku děti nevědí, že ta půjčka bude nakonec nevratná.

 

Aby děti věděly, že si musejí naplánovat návratnost investice?

Přistupují k tomu pak obezřetněji. Když máte dar, nevadí vám peníze utratit a případně utržit méně. Tak to ale v běžném podnikání nechodí a my jim chceme ukázat, jak je to v opravdovém životě. Tam také potřebujete hlídat poměr mezi náklady a výnosy. Takže proto se o tom, že jim peníze necháme všechny, dozvědí až na konci. Mimochodem, v těch dětských kolektivech často vznikají zajímavé podnikatelské nápady. A moc hezké jsou i některé příběhy, jak nakládají se ziskem. Třeba když pomohou znevýhodněnému spolužákovi nebo podpoří nějakou bohulibou věc.

 

Má podle vás smysl vést děti od raného věku k tomu, aby si nějak samy hospodařily? Třeba jim dát měsíční kapesné s tím, že si samy mají plánovat, jak utrácejí?

Řekl bych, že určitě ano. Spousta z nás zná to, jak děti píšou: mami, tati, potřebuju dobít kredit, potřebuju něco dokoupit do online hry… Myslím, že je užitečné dát dětem nějaké kapesné na určité období a vést je k tomu, aby se samy učily hospodařit. V budoucím životě se jim ta schopnost bude náramně hodit.

 

Dalším z vašich veřejných příslibů je podpora transformace českých firem. Co to znamená?

Vyčleníme padesát miliard korun na cenově i rizikově zvýhodněné úvěry, které budou směřovat k modernizaci a větší konkurenceschopnosti firem. Řada společností bude potřebovat projít technologickými změnami, zvýšit své skóre udržitelného podnikání, aby byly schopné konkurovat na mezinárodní úrovni. A právě do této oblasti by měly zamířit zmíněné peníze, které budeme půjčovat za zvýhodněných podmínek.

 

Lidé jsou opatrnější

Když je řeč o půjčkách a úvěrech, loni velmi poklesl trh hypoték. Bude to pokračovat i nadále?

První pololetí loňského roku bylo spíše jakýmsi návratem k normálnímu stavu po obrovském boomu let 2020 a zejména 2021. Nicméně v tom druhém byl citelný pokles už i proti tomu „běžnému“ stavu z dob před covidovou špičkou.

 

Co je důvodem toho ochlazení?

Mluví se o tom, jestli náhodou nepůjdou ceny nemovitostí dolů, takže lidé přirozeně vyčkávají. A zároveň je vysoká cena peněz, je velký rozdíl, jestli si berete hypotéku na dvě procenta ročně, nebo na šest.

 

Ano, například na měsíční splátce třímilionové hypotéky je to zhruba o pět tisíc měsíčně víc…

Což je spousta peněz, zvláště vezmeme-li k tomu v úvahu i růst cen dalších životních nákladů. Je logické, že lidé budou teď spíše opatrnější.

 

Dá se očekávat v dohledné době nějaký pokles sazeb?

Už dnes je vidět, že na trhu panuje konkurenční prostředí. Základní úroková sazba ČNB je sedm procent, hypotéky jsou na šesti a v tom je navíc i riziková přirážka. Takže už dnes jsou hypotéky na trhu de facto pod cenou peněz, bez posunu základní sazby se to dolů nepohne.

 

Zároveň ČNB ústy svého guvernéra říká, že si máme zvyknout na to, že vyšší sazby potrvají delší dobu.

Kdyby hrozila nějaká silná recese, centrální banka by musela reagovat a sazby by snížila, aby ekonomiku úplně neudusila. Pokud to ale není na stole, chce centrální banka bojovat s inflací a dostat ji pod kontrolu, k čemuž využívá vyšší sazby úroků. Snížit inflaci je velmi správný cíl. Všichni budeme rádi, když se dostane zase někam do normálního rozmezí, ke dvěma třem procentům.

 

Bankám by ale mohly vyšší sazby vyhovovat...

To je první optický dojem, ale není to tak. My máme starost o to, jestli se firmám bude dařit, jak poroste nezaměstnanost, protože stále platí to často opakované – žádná banka nemůže prosperovat v zemi, která sama neprosperuje. Pro bankovní podnikání je nejlepší zdravý kontinuální růst. To je to, co potřebujeme, a uděláme pro to maximum.

 

Plátce není nepřítel

S vyššími úrokovými sazbami, a tím pádem i vyššími zisky bank souvisí takzvaná windfall tax (WFT), tedy daň z mimořádných zisků. Proč jste se jí jako banky tak bránili?

Protože si myslíme, že to není chytré a koncepční řešení. A to vůbec nemluvím o jejím diskriminačním charakteru, když je uplatňována jen na část trhu.

 

Myslíte pouze na šest největších bank?

To podle mě zkrátka nemůže obstát. Na základě jakého principu je to takto stanoveno? Že si vybereme šest „bohatých“ obětí? Od pravicové vlády, která se tváří jako liberální, je to velmi zvláštní postup. Nicméně my bychom protestovali, i kdyby daň byla uvalena na celý finanční sektor. Není to tak, že nechceme být solidární se státem, naopak. Ale myslíme si, že existují mnohem efektivnější způsoby, jak použít zrovna peníze z finančního sektoru, než je prostě jen sebrat na dani.

 

Jaké například?

Pokud stát bude muset šetřit, a to asi nastane, nemůže sáhnout na mandatorní výdaje (důchody, platy, dávky apod. – pozn. red.). Takže mu budou spíše scházet peníze na investice. A tam by mohl zdroje z bank skvěle využít, ať už se jedná o dopravní infrastrukturu, nebo dostupné bydlení. Každá takto investovaná koruna by přinesla větší efekt, než když se jen vybere do rozpočtu.

 

Na to existuje námitka, že to vlastně není žádná pomoc, ale úvěry…

Kdybychom o tom se státem diskutovali, mohli jsme se bavit o výhodnosti a podmínkách úvěrování či investic v těchto oblastech. Jsem si naprosto jistý, že existují metody, jak by to mohlo být pro stát velmi výhodné. Jenže žádná taková debata ani neproběhla.

 

Nicméně je pravda, že banky podle oficiálních zpráv za rok 2022 měly vyšší zisky, nikoli násobně, ale o desítky procent.

To nikdy nikdo nezpochybňoval a také na naší straně rozhodně nechybí ochota k solidaritě. Nicméně by mi přišlo fér, pokud se už windfall tax zavádí, aby byla na jeden rok a podle dalšího vývoje se buď zase zrušila, nebo se případně upravily parametry pro rok další. Bylo by to jasnější i pro investory, kteří vždy měli Česko za zemi se stabilním prostředím. Jednorázový krok v mimořádné situaci by pochopili snáz než „jednorázovou změnu“ na tři roky.

 

Nebojíte se toho, že by se z té dočasné daně mohla nakonec stát daň trvalá?

To nechci ani domýšlet. Faktem je, že vláda to zavedla přesně na období do konce svého mandátu. A ti, kdo přijdou dál, by pak mohli říkat, že nic nového nedaní, jen to „nezruší“. Vidím v tom ještě jeden problém, který považuji za nešťastný, vlády se u nás občas tváří, jako kdyby největší plátci daní byli jejich nepřátelé. Dávalo by přitom daleko větší smysl spolu hovořit a bavit se o tom, jak si můžeme vzájemně pomoci a prospět. Takový dialog mi tu chybí.

 

Win win pro všechny

Po ruské invazi na Ukrajinu padla česká pobočka Sberbank. Česká spořitelna nedávno podepsala smlouvu o převzetí jejího úvěrového portfolia. Co to v praxi znamená?

Dali jsme takovou nabídku, že pokud to všechno doběhne do zdárného konce, likvidátorka získá tolik peněz, že se většině klientů a věřitelů té banky vrátí všechno nebo téměř všechno, co tam měli. To je nevídaná věc. Doufám, že tuhle transakci nic nezhatí, protože to je win win situace pro úplně všechny strany. Včetně ostatních bank, které nebudou muset doplňovat peníze do fondu, ze kterého se vyplácejí náhrady klientům padlých bank.

 

Kdy by mělo být definitivně jasno?

Snad na konci prvního čtvrtletí. Pak bude následovat období tří až šesti měsíců, kdy budeme fakticky ta úvěrová portfolia integrovat do našich.

 

V čele České spořitelny začínáte už osmý rok. Ty první čtyři byly ze zpětného pohledu velmi klidné. Od začátku roku 2020 je to ovšem docela divočina. Do které z těch dvou skupin – klidných, či divokých – bude patřit rok 2023?

Nudný určitě nebude, už vzhledem k celkovým ekonomickým i geopolitickým okolnostem. Nicméně kdyby se obešel bez nějakého překvapení, jakými byly covidová pandemie nebo ruská invaze na Ukrajinu, nestěžoval bych si. Obecně jsem člověk, který má rád, když jsou věci v pohybu, ale budu mnohem radši, když budou v pohybu například kvůli nějakým převratným technologickým inovacím než kvůli další tragické události.