V šeru džungle se skrývá i slušná politika

Post Image

V šeru džungle se skrývá i slušná politika

Play icon
5 minut

Ilustrační foto Profimedia.cz

Dá se čekat, že volební kampaň bude ostrá a plná afér. Obrňme se trpělivostí a klidem. Přijdou možná hrozná odhalení. Ale v džungli je skryta i slušná politika a programové plány.

Co odstartovalo koncem května volební kampaň? Debata o programech stran? Ne, byly to aféry. Nebudeme se teď jimi zabývat dopodrobna, to je na jiný článek. Vzhledem k tomu, co nás čeká dál, mohlo jít jen o neškodné vlaštovky, které kampaň nedělají. Možná přijdou aféry mnohem horší.

Vše se točí kolem Babiše a jeho antidemokratické koalice. Premiérovi jde o krk. Jeho antidemokratické koa-lici o politiku, z které demokratická opozice nemůže přijmout ani slabiku. Mezi nimi pochopitelný příkop. Hlasy, které volají po vzájemném porozumění jednotného národa, nemají žádný smysl. Někdo musí padnout, někdo vyhraje. Společného nemají oba tábory nic, jako by pocházely z různých od sebe vzdálených národů. Nebo si umíte představit spojení Fialy z ODS s Luzarem z KSČM? Nebo Babiše s pirátem Bartošem či Okamury s Markétou Pekarovou Adamovou? Politická krev poteče.

Minulé volby do sněmovny ovlivnilo Babišovo tažení proti krádeži lithia v ceně několika miliard, kterou prý plánovala ČSSD. Byla to tehdy na podzim roku 2017 vymyšlená, ale zamotaná aféra. Přispěla k pádu ČSSD, který tehdy začal a nyní pokračuje. Volič mohl uvěřit, že socialisti opravdu chtějí ukrást jakési lithium. Jakmile volby skončily, aféra zmizela. Žádný stranický pes po ní neštěkl, i když na rozdělení moci měla velký vliv. Před lety vypukla aféra zvaná Kubiceho zpráva. Obsahovala otřesné informace o shnilém zákulisí státu. Po volbách už nikoho nezajímala.

Jak to má volič chápat? Má ustavičně všechno pitvat a ověřovat aféry, obtížně ověřitelné? Má se spolehnout na politiky, kteří se zastanou i protistrany, když se do ní pálí ze špinavých kanonů? Existují takoví? Kdyby rozsáhlé vylhané aféry byly něčím jako trestným činem a po volbách se jim věcně věnovaly i orgány činné v trestním řízení, každý politik by si vrhání šrapnelů rozmyslel. Stát stíhá a trestá kdejaké opomenutí ochrany osobnosti, včetně rodného čísla, ale zásadní předvolební útoky na demokratický pořádek nechává bez povšimnutí. Říká, to je halt svoboda, i když nejde o svobodu, nýbrž o lži, manipulace a špinavé pokusy narafičenými nepravdami ovlivnit výsledky voleb. A to je evidentně závažný trestný čin. Nebo ne?

Volební zápal promíjí cokoliv. Čím divočejší a špinavější je kampaň, tím je výhodnější pro kandidáty divoké a špinavé, kteří se v předvolebním kontextu nejeví tak špinavě a divoce. Pro voliče to má zdrcující důsledky. Všichni politici jsou stejní darebáci. Volič je hází do jednoho pytle a to je podhoubí pro zoufalství, vztek a beznaděj, pro příchod lumpů, kteří řvou: dejte mi moc, já makám, nejsem jako oni, všechno napravím. Chcete tisícovku? Tady ji máte.

Jak má volič poznat lež? První podezřelá indicie – děje se to před volbami. Druhá – přímočaře tvrdí, kdo je amorální lump. Třetí – snaha poškodit politickou protistranu převažuje nad vlastními plány. Čtvrtá – aféra je nejasná, zato morálně velkolepá. Informace o aféře nedávají logický smysl, morální ano. Pátá – aféru hodnotí po svém političtí příznivci i odpůrci, aniž by znali fakta. Obvyklá tvrzení obou stran: počkáme na výrok soudu, ale už teď víme, jaké fuj vyšlo najevo. K soudu se nikdo nežene, stejně by trval léta. U nás aféry nesoudí soudci, nýbrž politici.

Tak se obrňme trpělivostí a klidem. Přijdou hrozná odhalení. Věřte jen jedinému, v šeru džungle je skryta i slušná politika. Nelouskejte skandály, hledejte pozorně a najdete ji. Trvejte na tom, že zločin patří k soudu, do volebního boje zas rozum. Nevolte podle afér, ale podle toho, zda souhlasíte s politikou a programem strany.

Podpořte Reportér sdílením článku