Z mobilu do šibenice

Tssss…. Ze speciálního stroje vyletí fotbalový míč rychlostí devadesát kilometrů v hodině. Španělský gólman Samuel Zapico z klubu SV 1910 Neuhof z regionální hesenské ligy vyskočí směrem k tyči, ale na balon nedosáhne. Míč napne síť, bezmála dvoumetrový chlapík spadne na umělou trávu uvnitř opuštěné průmyslové haly v pražské Libni. Brankář zklamaně zakroutí hlavou a kopne míč zpátky k obsluze stroje. Tssss… Po nějakých dvaceti vteřinách letí míč na jiné místo v bráně. Tentokrát je brankář úspěšnější a vyboxuje balon nad břevno. Členové štábu zatleskají. „Bravo, super zákrok,“ povzbuzuje v angličtině gólmana režisér.

Brankářův dres je dost propocený. A pod ním bude nejspíš zaděláno na pořádnou dávku modřin. Chytá už třetí, závěrečnou sérii střel. Každá z nich obsahuje sto penalt vystřelených devadesátikilometrovou rychlostí. Tahle poslední série bude pro Samuela nakonec nejúspěšnější, chytí více než třetinu míčů, které na něj stroj vyšle.

Ani po třech stech pádech brankářova šichta nekončí. Začíná se natáčet přibíhání do brány a zdravení diváků ve všech možných podobách, pak následují odchody – se svěšenou hlavou i s triumfálními gesty.

Natáčení probíhají v libeňském studiu, ale i na venkovních stadionech, slavných i obyčejnějších. Někdy to má svá úskalí, třeba když o pár dnů dříve správce pěkného stadionku na pražském Smíchově ukončil natáčení s jiným brankářem, tentokrát britským, po 280 střelách, protože trávník v brance byl už příliš rozdupaný.

Tentokrát se žádné problémy neobjevily. „Dobrý to je,“ řekne si pro sebe potichu Pavel Kacerle, když se během zářijového nedělního podvečera chýlí natáčení se Samuelem pomalu ke konci.

Vznikl další dílek do hry, ve které si mohou hráči z celého světa zastřílet ze svého mobilu na opravdové brankáře, kteří v jedné verzi hry chytají v reálném čase, v jiných jsou pak jejich zákroky předtočené, ale stále skutečné.

Právě dvaatřicetiletý Pavel Kacerle je duchovním otcem a šéfem celého projektu Live Penalty. „Propojujeme virtuální svět počítačových her se skutečným živým sportem,“ říká a pokračuje: „Ještě pro lidi v mé generaci třicátníků bylo zcela samozřejmé, že jsme nejdříve znali skutečný fotbal a pak ho třeba začali hrát na počítači. Dnes to bude v mnoha případech naopak, a pokud část dětí přivedeme přes hru k tomu, aby se seznámily i s živým fotbalem, bude to příjemný vedlejší bonus našeho snažení.“

Od Marvelu k míči

Pavel Kacerle přitom původně pracoval u filmu a splnil si skoro všechny profesní sny. Dělal vizuální efekty pro velká světová studia, jako jsou Lucasfilm nebo Marvel. Tam pracoval na sérii Strážci Galaxie, ve které mimo jiné vystupuje také postavička Groot, což je takový stromový panáček. „Když jsem ho viděl, řekl jsem si, že bych chtěl tuhle postavičku nějak propojit s reálným světem,“ vypráví Pavel. Spojil se s grafikem Lukášem Veverkou a studentem robotiky Matějem Suchým a společně vytvořili projekt, kdy měli na dálku digitálně ovládané malé autíčko s Baby Grootem a jezdili s ním po chodnících Hollywood Boulevardu nebo losangeleské čtvrti Santa Monica. „Video z téhle akce mělo za první tři týdny sedm milionů zhlédnutí, to nás zaujalo,“ popisuje Pavel Kacerle. Stvořili další projekt, kde propojili digitální svět a realitu při startu filmu Spider-Man: Homecoming.

„Já jsem kdysi dělal nějakou reklamní kampaň pro Niveu, která spolupracovala s několika špičkovými kluby, například Realem Madrid nebo Liverpoolem. Tak nás napadlo, že bychom mohli udělat podobnou jednorázovou akci se střílením na živého brankáře pro Nivea Men právě na stadionu Rea-lu,“ říká Pavel Kacerle. S jednorázovou akcí to nevyšlo, ale týmu začala růst pod rukama celá nová počítačová (nebo chcete-li počítačovo-reálná) hra.

Zpožděná realita

Live Penalty se bude nakonec skládat ze tří různých částí. Jednou jsou „živé akce v reálném čase“. To znamená, že v určitý den stojí skutečně v brance naproti penaltovému stroji připraven živý brankář, hráči přes mobil stroj ovládají, a kam namíří, tam stroj „kopne“. A živý brankář to buď chytí, nebo nechytí. Na začátku je hráčů obrovský počet, a tak algoritmus hry bleskově vyhodnocuje, kam každý z nich mířil, a vypočítá směr střely, který nejlépe odráží „hromadnou vůli“, postupem času střelců ubývá (jsou vyřazováni podle toho, kam mířili a jaké střely byly úspěšné) a v posledním kole je vždy jen jeden střelec proti brankáři. Live event je zároveň pojatý jako show, s moderátorem i povzbuzováním. Střelec u mobilu, který se dostane k závěrečné penaltě celé události, tak může zažívat podobný tlak jako skuteční hráči ve vyřazovacích zápasech mistrovství Evropy nebo klubové Ligy mistrů.

Jen na živých přenosech jednou za čas by ale hra stát nemohla. Hráči mohou střílet samozřejmě kdykoli, čtyřiadvacet hodin denně, sedm dnů v týdnu. Pak se pracuje s principem, který Pavel Kacerle docela výstižně nazývá jako „zpožděný reálný výkon“. Hráč si vybere, proti jakému brankáři chce „kopat“. Zamíří přes svůj mobil a klikne, na jaké místo v bráně chce střelu vyslat. Algoritmus vyhodnotí, se kterou z předtočených strojových střel se zvolený směr nejlépe shoduje. A podle toho, zda živý brankář tuto konkrétní střelu v reálu chytil, ji pak chytí nebo nechytí i při střele z mobilu. (Ve skutečnosti je to ještě o něco složitější, protože se natáčejí celkem tři série střel a hráči vlastně „kopou“ proti brankáři ve třech různých levelech, ale to pro tuto chvíli není podstatné.)

Tou další částí hry, která je zatím v přípravě, jsou utkání ve formě 1v1, tedy jeden na jednoho, podobně jako je tomu ve známé počítačové hře FIFA. Tady ovšem nepůjde o fotbalové utkání, ale o penaltový rozstřel. Hráči Live Penalty si budou postupně budovat své brankářské sestavy a pak budou moci „své“ brankáře nasazovat proti střelám soupeře, sami pak budou naopak přes mobil střílet na soupeřovy brankáře. I zde se bude uplatňovat stejný princip zpožděného reálného výkonu, jaký byl popsán výše. Pokud tedy například já nasadím do hry v úvodu zmíněného Španěla Samuela Zapika a můj syn třeba slávistického brankáře Přemysla Kováře, budou naše střely ve vzájemném souboji tak úspěšné, jako tomu bylo při reálném natáčení obou brankářů. A právě vzájemné soupeření má být tím důvodem, proč budou hráči u Live Penalty dlouho zůstávat.

Cesta k mladým

Pro start Live Penalty se tým Pavla Kacerleho spojil s technologickou firmou STRV a filmovou produkcí First Frame. Programátoři STRV pracují na vývoji herní aplikace, filmaři z First Frame zase točí veškerá videa, samozřejmě včetně brankářských seancí.

Podíl v Live Penalty měla záhy po vzniku i firma IeAD, v jejímž berlínském akcelerátoru základ hry vznikal.

Pro posílení rozjezdu pak firma získala investory v podobě J&T Ven-tures, reprezentačního fotbalisty Jakuba Jankta a společnosti JARO Live. Za tou stojí Jaroslav Beck, který se svými společníky stvořil nejúspěšnější hru v oblasti virtuální reality, Robert Kyncl, Čech, jenž je globálním obchodním ředitelem služby YouTube, a také Richard Lee, jeden z nejznámějších asijských technologických investorů. Ti všichni vidí ve střílení mobilních penalt na živé brankáře obchodní potenciál.

Cílovou skupinou původně měli být fotbaloví fanoušci, ve skutečnosti jsou to lidé mnohem mladší, od dvanácti do pětadvaceti let. To je ovšem zajímavé i pro fotbalové kluby. Ty totiž vědí, že jejich publikum postupně stárne, a tu nejmladší generaci se jim zatím na stadiony tolik přivést nedaří – děti jsou zkrátka raději u počítačů. Proto jsou podle Pavla Kacerleho kluby k jeho projektu vstřícné. „Cítí, že je to jeden z možných způsobů, jak se dostat do povědomí u budoucích generací fanoušků,“ říká.

Kromě dobudování celé hry se chce tým kolem Live Penalty soustředit na to, aby získal miliony uživatelů po celém světě. To by pak přitáhlo pozornost velkých zahraničních investorů. A s takovým investorem v zádech by se pak zase lépe jednalo s velkokluby typu Paris St. Germain, Manchesteru United a podobně. Kruh by se tak dobudoval.

Bezva trénink

A jak se na penalty střílené ze stroje dívají ti, kterých se nejvíce týkají, tedy samotní brankáři? Podle Pavla Kacerleho jsou nadšení. „V klubech se penalty zase tak moc netrénují, a když, tak rozhodně ne takhle intenzivně. Možnost stát proti tři sta střelám je unikátní. Ještě se nestalo, že by se některý z nich nechtěl vrátit,“ říká tvůrce hry, který má zároveň roli skauta a komunikuje s kluby a jednotlivými brankáři.

Několik klubů se na jeho firmu už obrátilo s tím, zda by jim unikátní střílecí stroj – který si společnost Live Penalty sama vyvinula – nevyrobili také. „Je to hezké, vzbudit zájem třeba u Atlétika Madrid, my se ale budeme držet původního plánu. Lepší než prodat pár desítek drahých strojů bohatým klubům bude přitáhnout miliony lidí k naší hře,“ směje se šéf Live Penalty.