Hrozí nám král Andrej?

Útočící uchvatitel nebo stěžující si dědeček? Jaký z následujících scénářů by se vyplnil, kdyby byl českým prezidentem zvolen Andrej Babiš?

První model. Kalendář ukazuje 8. března 2024 a Babiš má za sebou první rok v úřadu hlavy českého státu. Jeho prezidentování je zatím překvapivě málo vzteklé. Často sice vykládá, jak by kabinet Petra Fialy měl dělat lépe to či ono, současně ho však baví setkávání se zahraničními státníky a s oblibou se účastní zahraničních summitů, takže nakonec s vládou svou činnost koordinuje. Babišovi táhne na sedmdesát, ideologem nebyl nikdy a není jim ani nadále. Jeho nervy už nezatěžují obavy ze soudů: tato hrozba padla s jeho zvolením, prezidenta chrání po dobu úřadování imunita. Ani přímé řízení Agrofertu už ho nebaví, vláda současně proti holdingu nějak silně nejde, takže se firmě celkově daří.

Průběh Babišova prezidentování ovšem souvisí i s vnějšími okolnostmi. Čína a Turecko dotlačily po sérii ruských porážek Putina k zastavení palby na Ukrajině a jednání o trvalém míru. Česká ekonomika se pomalu začíná zvedat.

Je takový scénář možný, nebo jde spíše o sen? V každém případě také existuje jiný model, jak by Babišovo působení v úřadě hlavy státu mohlo vypadat…

Píše se 8. března 2024 a je jasné, že Andrej Babiš zahodil sliby, podle nichž bude ve funkci prezidenta vystupovat jako nadstranická autorita hledající kompromis. Vede tvrdé spory s vládou Petra Fialy a dalšími ústavními institucemi. Do sněmovny vrací řadu zákonů a poslanci o nich musejí znovu hlasovat. Babiš se speciálně bouří proti legislativě, která v jeho očích poškozuje jeho milovaný Agrofert. Odmítá se dohodnout s kabinetem na jmenování některých soudců, vetuje je na základě informací, které má z holdingu. Mezi ním a Senátem probíhá boj o ústavní soudce: senátoři odmítají potvrdit Babišem jmenované lidi, kteří pocházejí z kruhů Agrofertu.

Co více – prezident Babiš torpéduje zahraniční politiku vlády Petra Fialy. Žádá okamžité zastavení vojenské pomoci a mírová jednání, při nichž by Ukrajina vzdala Putinovi části území. Občas pozuráží ukrajinské uprchlíky, protože mu jeho marketingový tým sdělil, že mezi Čechy stále více roste odpor proti nim. Fialova vláda se sice drží, koaliční strany chápou, že by pro ně předčasné volby znamenaly ztrátu mnoha poslaneckých křesel; prezident Babiš se však pomalu připravuje na to, že se nejpozději po sněmovních volbách v roce 2025 dostane k moci hnutí ANO a on bude vládnout zemi nejen jako prezident, ale fakticky i jako premiér: formálního předsedu vlády Karla Havlíčka se chystá řídit prostřednictvím SMS…

Útok

Samozřejmě – nic z toho se nemusí vyplnit. Člověk v předvídání budoucnosti není zvláště dobrý, Babiš nemusí prezidentské volby vyhrát a, jak už bylo řečeno, dost záleží i na událostech odehrávajících se mimo Českou republiku. Pravdou nicméně je, že Andrej Babiš skutečně může navázat na prezidentství Miloše Zemana, nebo dokonce snahy o posilování moci hlavy státu ještě prohloubit.

Pojďme se tedy podrobně podívat na to, v čem všem by prezident Andrej Babiš mohl dělat problémy, a prozkoumat některá rizika, která by s jeho úřadováním mohla být spjata. O jaké věci jde?

Může bránit jmenování soudců. Andrej Babiš by mohl navázat na své předchůdce Václava Klause a Miloše Zemana a odmítat jmenování některých soudců navržených vládou. Babiš je známý tím, že s láskou sbírá informace o různých veřejně činných osobách, příslušná divize Agrofertu by mu jistě byla schopna dodat složky i na kandidáty na soudce. Zvláště pokud někdy dříve zkřížili cesty holdingu nebo jemu osobně, třeba v kauze Čapí hnízdo, v níž nyní stojí před soudem coby obžalovaný.

Pohádá se se Senátem kvůli Ústavnímu soudu? Už příští rok končí funkční období sedmi soudcům Ústavního soudu: to je hodně, protože v plném stavu jich má tato instituce patnáct. Odchází mimo jiné i jeho předseda Pavel Rychetský; příští rok mu bude osmdesát a veřejně řekl, že další desetileté období nepřijme. Ústavní soudce přitom podle ústavy jmenuje právě prezident a schvaluje je Senát. Už dříve, v druhém funkčním období prezidenta Václava Klause se stalo, že kvůli sporům mezi hlavou státu a senátory zůstávala některá křesla ústavních soudců prázdná, což komplikovalo jeho fungování. Chtěl by do takového sporu prezident Babiš jít? Nevíme, co ovšem víme, že bezpečnostní složky i justice tohoto miliardáře vždy zajímaly a taky, že Ústavní soud v minulosti kritizoval.

Může se snažit prostřednictvím své bankovní rady ČNB udržovat nízké úroky – pro Agrofert. Prezident má podle ústavy pravomoc jmenovat guvernéra a členy rady České národní banky na šest let bez schválení jakoukoli jinou institucí. Na začátku minulé dekády se v souvislosti se zavedením přímé volby diskutovalo o omezení této pravomoci s tím, že by prezidentské jmenování členů bankovní rady schvaloval Senát podobně jako u Ústavního soudu: změna však neprošla. Pokud by byl Babiš prezidentem, dostal by se do kuriózního střetu zájmu, mohl by fakticky bez kontroly rozhodovat o složení bankovní rady ČNB tak, aby prosazovala za každých okolností – bez ohledu na inflaci – politiku nízkých úrokových sazeb, což vyhovuje Agrofertu, který v takovém případě platí nízké úroky z úvěrů. Je třeba dodat, že by se Babiš nemusel tak moc snažit: většinu ve vedení ČNB, která teď úrokové sazby přinejmenším nezvyšuje, už stvořil Miloš Zeman, na prezidenta Babiše by v jeho pěti letech v úřadě zbývala jen menšina bankovní rady.

Prezident Babiš versus vláda. Andrej Babiš by mohl, jak činili jeho předchůdci, využívat prezidentského práva vracet zákony; například pokud by šlo o zákony nevyhovující Agrofertu (byť sněmovna může většinou všech poslanců veto přehlasovat). Babiš by také teoreticky mohl bránit odvolání či jmenování nějakého ministra, které mu navrhne předseda vlády. Pokud ovšem bude premiérem Petr Fiala, skončilo by to nejspíše kompetenční žalobou, v níž by Ústavní soud rozhodl ve prospěch vlády. Jestliže by ovšem kabinet padl, mohl by napodobit Miloše Zemana: třeba jmenovat vládu ANO vedenou Karlem Havlíčkem, která by sice neměla většinu ve sněmovně a neměla by její důvěru, ale vládla by další dlouhé měsíce v demisi.

Obrana

Určité zbraně proti prezidentovi, který se vymkne jakýmkoli limitům, existují. Je zde již zmíněná kompetenční žaloba premiéra. Vláda může dělat prezidentovi problémy při schvalování zahraničních cest, třeba letů vládním speciálem, což by možná prezidenta Andreje Babiše mrzelo: v dobách, kdy byl premiérem, se mu cestování po summitech líbilo. Především pak většina ve sněmovně rozhoduje o rozpočtu kanceláře prezidenta republiky a o jeho případném osekání. Pokud však tato hrozba fungovala na jiné prezidenty, není jisté, zda by platila na jednoho z nejbohatších občanů České republiky; asi by tedy Andreje Babiše vzhledem k jeho proslulé spořivosti zlobilo, že musí dotovat svůj prezidentský provoz z vlastních prostředků, ale je otázka, jak by se mu v tom dalo bránit.

Pak existuje možnost žaloby na prezidenta pro „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“, kterou může parlament poslat k Ústavnímu soudu a ten ho pak může zbavit funkce. Tato procedura ovšem vychází z předpokladu, že když se prezident začne chovat jako totální padouch, poslanci a senátoři napříč politickými stranami se odhodlají mu čelit. K podání takové ústavní žaloby je potřeba nejen tří pětin přítomných členů Senátu kontrolovaného nyní vládní koalicí, ale také hlasů sto dvaceti poslanců. Ve stávajícím složení sněmovny by se tak k ústavní žalobě museli přidat ještě třeba poslanci SPD, což se jeví jako málo pravděpodobné. A prakticky nepředstavitelné je, že by se vzbouřili poslanci hnutí ANO: ochrannou známku tohoto hnutí ostatně podle databáze ochranných známek i letos začátkem listopadu vlastnil – jistý ing. Andrej Babiš…

Zeměvládce

Čímž se dostáváme k závěru. Už jsem víceméně naznačil, že prezidentství Andreje Babiše by mohlo být otravné a také otravující chod různých institucí. Babiš na Hradě však nebude schopen ovládnout stát, pokud bude ve funkci premiéra někdo, kdo není jeho podřízený a opírá se o většinu v Poslanecké sněmovně. Jestliže ale bude předsedou vlády třeba věrný Karel Havlíček, pak by se z prezidenta Babiše mohl stát skoro vládce země. Takový král Andrej I.