Bagatelizace koronaviru: Prázdné fráze a popírání reality

Vážení pánové Hnízdile, Honzáku, Pirku, Šmuclere a ostatní signatáři otevřeného dopisu ohledně koronavirové krize, coby občan České republiky cítím občanskou povinnost vyjádřit se k vašemu textu.

Činím tak přesto, že na hodnocení komplikované virologické a epidemiologické problematiky nemám vaši erudici – nedokážu trhat zuby, operovat srdce či ordinovat homeopatika, nejsem psychiatr ani veterinář. Umím ovšem číst. Relevantních informací o pandemii je dostatek a znepokojuje mě, že realita se v mnohém neslučuje s teoriemi, které prosazujete.

Píšete, že si jste „plně vědomi vážnosti situace i zdravotních rizik“, abyste o několik řádek níže označili COVID-19 za zhruba stejnou hrozbu jako „jiné koronavirové, chřipkové a další virové infekce“.

Problém není jen to, že se rozcházíte s odborným pohledem nejrenomovanějších zdravotnických organizací světa od Mayo Clinic, přes Imperial College London, po New England Journal of Medicine. Ani to, že považujete všechny vlády světa za beznadějné idioty, kteří bojují s imaginárním rizikem. Zásadní je, že se rozcházíte s objektivně měřitelnou realitou.

Zde vidíte předběžná data celkové úmrtnosti pro Španělsko a Anglii (zdroj EuroMOMO):

Křivka představuje odchylku od dlouhodobě kalkulovaného průměru. Člověk nemusí být dentistou, aby pochopil, že nový koronavirus nepředstavuje „zhruba stejnou hrozbu“ jako ostatní infekce. Při pohledu na strmou linku v obou grafech je nutno mít na paměti, že vlády reagovaly na pandemii bezprecedentně tvrdými kroky, a přesto je prudký nárůst úmrtí letos na jaře takto výrazný.

Není těžké představit si, že bez uvedených opatření by graf vypadal ještě o mnoho hůře.

Přestaňme proto mudrovat o tom, kolik lidí umírá s koronavirem a kolik na něj. Je nepopiratelné, že jakmile se COVID-19 vymkne z rukou, počet mrtvých v dané zemi prudce stoupá a věru není srovnatelný s jinými běžnými infekcemi.

Ohrožených jsou miliony

V dalším bodě sice respektujete fakta, ale zamlčujete, co ve skutečnosti znamenají. COVID-19 podle vás nepředstavuje vážnou hrozbu pro zdravé občany v produktivním věku. Zkušenosti ze světa sice ukazují, že těžký průběh se nevyhýbá ani jim, ale skutečně netvoří významnou část obětí.

Píšete, že jde o „jistou hrozbu“ pro starší a chronicky nemocné jedince. Škoda jen, že jste neuvedli, kdo do této skupiny patří. Kromě seniorů také diabetici, tlusťoši, kuřáci; lidé s vysokým tlakem, sníženou imunitou, chronickým onemocněním ledvin či plic; a v neposlední řadě onkologičtí pacienti.

Starobních důchodců je v České republice 2,4 milionu. Obezitou trpí 2 miliony Čechů, diabetem druhého typu 800 tisíc. Mezi těmito skupinami je významný, ale zdaleka ne absolutní průnik. Přidejme k nim osoby s ostatními rizikovými faktory a je zjevné, že mluvíme o nejméně třetině obyvatelstva.

Kolik z nich na COVID-19 v případě nakažení zemře? Nejblíže realitě jsou dle dlouhodobého pozorování čísla ze zemí, které včas nasadily masové testování a zachytávají tak největší část infekcí (Island, Bahrajn, Malta, SAE). Jejich statistiky shodně udávají, že umírá přibližně 0,5 procenta nakažených.

Toto číslo ovšem zahrnuje všechny nakažené včetně mladých a zdravých, mezi nimiž je procento obětí nízké. Mezi seniory nad 65 let a osobami se zdravotními predispozicemi umírá přibližně pět procent nakažených.

Se znalostí uvedených statistik není těžké spočítat, že pokud v Česku patří do rizikových skupin přes tři miliony obyvatel, pak nakažení všech těchto lidí by znamenalo zhruba 150 tisíc úmrtí. Infikování poloviny z nich zaviní zhruba 75 tisíc mrtvých a i pouhých 20 procent rizikových pacientů s COVID-19 by přineslo 30 tisíc mrtvých.

Je proto úplně jedno, co si myslíte o hrozbě COVID-19 pro „zdravé občany v produktivním věku“ – praktický každý má kolem sebe někoho z těch „nezdravých“ či „neproduktivních“. Věříte, že „naše zdravotnictví je schopné se o ohroženou skupinu obyvatel postarat“. Opět však neuvádíte, jak by ono „postarání se“ mělo vypadat.

A není divu, protože jde o holý nesmysl. Největší česká nemocnice v pražském Motole začala omezovat běžné zákroky už nyní, kdy bylo v celém Česku 35 tisíc aktivních případů infekce a ke skutečné krizi se zdálo být daleko.

Krize probíhá například ve španělském Madridu. Zde veřejné nemocnice vyčerpaly kapacitu jednotek intenzivní péče již před pěti dny. Opravdu vás jakási iluze o naší nadřazenosti vede k domněnce, že problémy Madridu – bohatší metropole než Praha a s neméně kvalitní zdravotnickou sítí – nemohou postihnout nás?

Kladete na papír líbivá, leč zcela prázdná slova bez obsahu. Nejen první, ale i současná vlna pandemie ukazují, že bez důkladných ochranných opatření dokáže COVID-19 ochromit zdravotnictví i v nejrozvinutějších částech světa.

Jak vypadají funkční opatření, ukazují státy, které dokázaly dostat pandemii pod kontrolu. Korea, Tchaj-wan a Singapur mají dohromady 80 milionů obyvatel – a méně než 500 obětí koronaviru. Recept na úspěch je zřejmý: důsledné nošení roušek na veřejnosti, sofistikované trasování kontaktů, masové a státem řízené testování včetně bezpříznakových jedinců, sociální distancování, přísná kontrola karantén, časté měření teploty doma i ve veřejném prostoru.

Polovinu z toho váš dopis odmítá, další polovinu ignoruje.

Pozoruhodné je, že zmíněné východoasijské země nemusely zadusit své hospodářství kompletním uzavřením, a přestože jde o exportní státy zasažené krizí okolního světa, daří se jim ekonomicky lépe než Evropě.

Je na tom dobře vidět, jak umělá je konstrukce o nutné volbě mezi ekonomikou a veřejným zdravím, tak oblíbená v českém prostoru. Příklad východní Asie nám ukazuje, že lze chránit obojí. Pokud si chceme někde brát vzor, pak rozhodně zde a nikoliv ve Švédsku, které dopadlo katastrofálně nejen ve srovnání s Tchaj-wanem a spol, ale i se svými sousedy. Švédsko zaznamenalo desetkrát více koronavirových úmrtí per capita nežli Norsko a Finsko, ekonomicky se propadlo více než Norsko a Finsko, a nové infekce nyní přibývají stejně rychle jako v Norsku a Finsku.

Žádné řešení

Takovými drobnostmi se však váš dopis nezabývá. Místo toho vyjadřujete znepokojení nad „rychle vyvíjenou vakcínou“. Neuvádíte, o které z mnoha vyvíjených vakcín mluvíte, nezkoumali jste výsledky třetí fáze klinických testů (protože ještě stále probíhá), názor však připravený máte.

Testování zdravých lidí považujete za zbytečné. Bez testování ovšem nelze poznat, kteří lidé jsou zdraví. Přenos infekce asymptomatickými jedinci byl popsán ve všech renomovaných publikacích a potvrzen praktickými zkušenostmi lékařů po celém světě. Právě přenos z bezpříznakových šiřitelů je považován za jeden z největších problémů nového koronaviru. Více testů znamená vyšší náklady, které však mohou zabránit mnohem dražšímu uzavření ekonomiky a zahlcení zdravotního systému.

Uvádíte, že „existuje mnohem více a závažnějších onemocnění, než je COVID-19, a lidé jimi nejsou neustále všemi médii stresováni“. Ano, existuje, jen se nešíří lavinovitě po celé zeměkouli a nedokážou během pár týdnů ochromit zdravotní sektor libovolného města či regionu.

Nelíbí se vám, že „nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci tak dlouho a tak detailně“. Máte pravdu. Československé a později české zdravotnictví bylo proslulé coby kult pandoktorství, kde moudrý expert v plášti rozhoduje, co pacient potřebuje a nepotřebuje vědět. Tyto časy jsou díkybohu pryč a snad se nikdy nevrátí. Smiřte se s tím.

Tvrdíte, že dětem a zdravým dospělým prodělání infekce neublíží. To je tvrzeni vycucané z prstu, protože v současné době nikdo netuší, jaké jsou dlouhodobé následky a kolik lidí si je odnese. U dětí se intenzivně zkoumá výskyt zánětlivého multisystémového syndromu, u dospělých se objevují zprávy o trvalém poškození plic i jiných orgánů, měsíce přetrvávající bolesti a další obtíže, které zásadně ovlivňují kvalitu života. Nikdo na světě dosud neví, kolika lidí se problémy budou týkat, a přesto si troufáte bohorovně tvrdit, komu koronavirus neublíží.

Sečteno a podtrženo, váš text odporuje konsensu expertů z nejkvalitnějších pracovišť světa, kteří se na rozdíl od vás viru odborně věnují. Odporuje praxi ze zemí, které pandemii zvládly. Místy odporuje i základní logice a matematice.

Odmítáte ochranná opatření, ale ohroženým skupinám nenabízíte žádné řešení. Mohou sedět doma, nebo umírat po desetitisících a ochromit zdravotnictví. Přes nedostatek poznatků o trvalých následcích vynášíte soudy o neškodnosti infekce. Šíříte hlouposti, v některých případech nebezpečné hlouposti.

Váš dopis končí slovy o přemýšlení nad zdravým způsobem života. S tím nelze nesouhlasit, pro zvládnutí akutní fáze pandemie je taková rada ovšem podobně užitečná jako přemítání nad protipožární ochranou uprostřed hořícího domu. Další líbivá slova bez obsahu, kterým zatleská dav statečných antirouškařů. Mediálně neznámí lékaři, sestry a ošetřovatelé mezitím bojují o zdraví a životy lidí zasažených koronavirem. Nejlepší, co můžeme udělat pro své zdraví, je více naslouchat jim – například zde – a co nejméně vám.

Autor je manažer a publicista.