Jak strávil Edvard Beneš 15. březen 1939

Škaredá středa roku 1939 si své jméno bezpochyby zasloužila.

Onoho mrazivého rána 15. března – na Popeleční, „škaredou“ středu, kterou začíná postní období před Velikonocemi – se na Čechy a Moravu snášel mokrý sníh, zatímco silnicemi projížděla vojenská vozidla. Armáda nacistického Německa obsazovala západní kus Československa, v jeho východní části vznikala fašistická Slovenská republika. Čerstvě okupovanou zemí se šířil vztek, zoufalství i smutek. Na chvíli zachvátil i drobného muže, jenž odpočíval v luxusním hotelu vzdáleném více než sedm tisíc kilometrů. „Dr. Beneš ležel tou dobou v Chicagu na pohovce. Záclony byly spuštěny a nikdo nemluvil. Vypadalo to, jako kdyby někdo umřel,“ poznamenal si jeho americký tajemník.

Pro Edvarda Beneše, který pár měsíců předtím abdikoval na funkci československého prezidenta, však pohnutý 15. březen neznamenal konec. Naopak se pro něj stal novým začátkem; od té chvíle začal pracovat na obnově Československa. Méně už se ovšem ví, v čí společnosti část oné středy, kdy si Adolf Hitler podmanil Prahu, strávil.

V den německé okupace zbytku Československa se totiž Beneš sešel s Němcem: se slavným spisovatelem Thomasem Mannem, který stejně jako on opustil kvůli nacistům svůj domov.

Hitler musí padnout

Na jaře roku 1939 byl Edvard Beneš známou, ale zcela soukromou osobou. Necelý půlrok předtím utrpěl velké osobní a politické trauma. Ve jménu zachování míru si od Adolfa Hitlera, Británie a Francie nechal vnutit odstoupení Sudet německé říši: po mnichovské dohodě z konce září 1938 opustil, jak už bylo řečeno, úřad hlavy československého státu. Přišlo to jen tři roky poté, co ve funkci nahradil svého učitele Tomáše Garrigua Masaryka.