Digitální raketa

Byznys

Tržby internetových obchodů stouply o více než čtvrtinu a atakují hranici 200 miliard korun. O desítky procent vzrostl objem přenášených dat u operátorů. Raketově roste online prodej potravin i dovážka hotových jídel. Platby na internetu poskočily rychle kupředu. Rok strávený v opakovaných uzavírkách výrazně proměnil i svět byznysu.

Audio
verze

Již téměř rok trvající koronavirová situace zásadně zahýbala mnoha odvětvími českého hospodářství, těžké rány postihly gastronomii, cestovní ruch a spoustu dalších odvětví. Na straně druhé pak probíhá masivní boom v elektronickém obchodu a službách.

Podle společných statistik Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a nákupního rádce Heureka.cz dosáhl obrat e-shopů v loňském roce 196 miliard korun, což představuje nárůst o 26 procent oproti roku 2019. Celkové tržby e-shopů rostou pravidelně rok co rok, loňské tempo však bylo výrazně rychlejší.

Před rokem činil poměr internetových obchodů na celkovém objemu maloobchodního prodeje třináct procent, za loňský rok vyskočil na šestnáct procent. „Ten posun se možná nezdá velký, ale ve skutečnosti je obrovský. Je potřeba si uvědomit, že jeden procentní bod odpovídá nejméně deseti miliardám korun v tržbách,“ říká výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. Ještě před rokem předpovídal Jan Vetyška ve vyjádřeních pro magazín Reportér, že by se internetové nákupy mohly do pěti let dostat na dvacet procent veškerého maloobchodního prodeje: „Pandemická situace se vším, co ji provází, ten proces zrychlila. Prodeje přes internet budou nejspíš tvořit pětinu celého maloobchodu už příští rok.“

V roce 2017 překročil celkový objem tržeb internetových obchodů hranici sto miliard, letos, o pouhé čtyři roky později, s jistotou překoná hranici dvou set miliard. To je velmi silný růst, k jehož akceleraci přispěla od března 2020 právě i covidová krize.

„Můj odhad je, že bez vlivu pandemie by byl přirozený nárůst někde kolem čtrnácti procent. Dá se tedy říct, že covidová situace zrychlila tempo růstu zhruba na dvojnásobek,“ říká Jan Vetyška. „Pokud budeme brát v potaz meziroční růst v rámci konkrétního odvětví, tak největší přírůstky zaznamenal prodej potravin, rychloobrátkového zboží a léků včetně zdravotních doplňků.“

 

 

Ihned po jarním uzavření obchodů v polovině března boom internetových nákupů zásadně zrychlil. A až na drobné výpadky v první jarní pandemické vlně lze říct, že se celý obchodní internetový ekosystém vyrovnal s lock-downy i s předvánoční nákupní sezonou bez větších problémů. „Jsem velmi pyšný na českou e-commerce scénu, jak pružně a rychle dokázala na krizovou situaci zareagovat. Stejnou pochvalu zaslouží i dopravci, nebo alespoň většina z nich,“ uvádí výkonný ředitel APEK.

Loňský rok přinesl do celého procesu internetového nakupování i praktické novinky. „Vezměme si třeba jen jeden příklad. Najednou není potřeba při přebírání většinu zásilek podepisovat, stačí nadiktovat PIN. To se rozjelo kvůli koronaviru, abychom se nedotýkali a nepřibližovali, ale přitom je to zároveň zlepšovák, který už bude při nakupování užitečný napořád,“ říká Jan Vetyška. Časová a organizační úspora se při doručování jedné zásilky nemusí zdát velká, pokud ale nastane ve stovkách tisíc případů, jde o dopad velice citelný.

 

Rekordní Alza

Největší český internetový obchod Alza.cz zaznamenal také rekordní čísla: během loňského roku vykázal nejrychlejší růst za posledních deset let. A to je Alza dlouhodobě zvyklá na rychlé skoky směrem vzhůru. „Vlivem pandemie jsme museli zvládnout rapidní růst, kdy jsme jen za první polovinu roku vyrostli stejně jako za celý rok 2019,“ říká místopředseda představenstva Petr Bena. V roce 2019 přitom obrat Alzy stoupl bezmála o osmnáct procent.

Během léta se pak firma chystala na předvánoční sezonu, do níž vstoupilo ve druhé půli října další uzavření klasických obchodů. „Tempo růstu již nebylo tak závratné jako na jaře, ale vlivem nejisté situace se vlna vánočních nákupů začala zvedat o několik týdnů dříve než v jiných letech a předvánoční špička trvala déle,“ popisuje Petr Bena s tím, že covidové situaci by se podle odhadů Alzy dala přisoudit necelá třetina z loňského růstu.

Prodejní statistiky české internetové jedničky by zároveň mohly sloužit sociologům a dalším vědcům zkoumajícím chování a nálady obyvatelstva jako velmi užitečný podkladový materiál. Věrně totiž odrážejí jednotlivá vládní opatření a reakci obyvatel na ně. Výrazně tak o mnoho desítek procent rostl například segment kancelářských potřeb, drogerie nebo hobby a zahrada.

Po celý rok rostl na Alza.cz také prodej sportovního zboží, jehož nákupy se loni rovněž výrazně přesunuly do online prostředí. „Například zavření fitness center se projevilo meziročním růstem prodejů fitness vybavení o 151 procent za druhé čtvrtletí a přes 200 procent za čtvrté,“ popisuje Petr Bena. Za celý rok se podle něj zdvojnásobil i prodej cyklistického zboží. Zásluhu na tom má zejména čtyřnásobný nárůst prodeje od dubna do června.

Přechod k distanční výuce a práci z domova se odrazil v růstu poptávky po noteboocích a dalším vybavení pro domácí výuku a práci. „Během jarní vlny epidemie byl například prodej notebooků meziročně dvakrát vyšší a stabilně rostl i přes léto. S opětovným zavedením distanční výuky poptávka opět raketově vystřelila a již v listopadu dosáhl prodej notebooků úrovně běžné během prosincové špičky,“ říká místopředseda představenstva Alzy. Lidé ve velkém nakupovali také držáky a podstavce monitorů.

Podobně jako tomu bylo třeba u prodejců nábytku, projevil se delší čas, který lidé trávili ve svých bytech, také v zájmu o domácí spotřebiče. Od jara tak rostl zájem o domácí pekárny, mrazáky, šicí stroje (zde mohla sehrát roli i domácí výroba tehdy nedostatkových roušek) či čističky vzduchu. Za celý rok se prodej pekáren a čističek ztrojnásobil oproti roku 2019.

„Celkově pak právě notebooky a domácí spotřebiče vzrostly v prodejích na Alze nejvíce,“ uzavírá bilanci Petr Bena.

 

Dvakrát větší Rohlík

Spotřebitelským symbolem pandemie se pro řadu obyvatel Prahy, Brna, dalších krajských měst a jejich okolí stal nákup potravin na Rohlík.cz. Potravinové supermarkety sice zavřené nebyly, ale platila v nich různá omezení – od speciálních nákupních hodin vyčleněných pro seniory na jaře až po dočasný zákaz nedělního prodeje na podzim.

Rohlík.cz už před pandemií rychle rostl, ale covidová situace to ještě umocnila. „Přestože jsme byli zvyklí na meziroční růst i o sedmdesát procent, s příchodem pandemie bylo tempo ještě vyšší. Z roku na rok se obrat zdvojnásobil,“ říká mluvčí Rohlíku Zdeňka Svoboda Kuhnová.

Růst obratu by byl ještě vyšší, poptávka zákazníků ovšem na jaře přesahovala kapacitní možnosti Rohlíku. Firma proto zavedla některá dočasná omezení ve snaze obsloužit co největší množství zákazníků. Patřilo sem například omezení počtu položek v jednom nákupu na pětatřicet či vyžadování plateb online s výjimkou seniorů.

Mezi jarní a podzimní vlnou pandemie ovšem stihl Rohlík dobudovat druhý velkokapacitní sklad na východním okraji Prahy v Horních Počernicích a rozšířit i své prostory v Brně. „Rozšíření distribučních center nám umožnilo zvýšit kapacitu ještě o polovinu, a daří se nám tak uspokojovat zájem zákazníků v plné kvalitě,“ říká mluvčí Rohlíku. Počernický sklad pak umožnil rozšířit dovážku zboží i do polabských měst, jako jsou Nymburk, Poděbrady, Kolín či Kutná Hora.

Firma doručuje nákupy nejen domů či do zaměstnání, ale stejně jako další internetoví prodejci začíná více sázet na samoobslužné výdejní boxy. „Těch máme přes tři desítky v administrativních budovách a od prosince loňského roku testujeme v Praze čtyři venkovní v pilotním režimu. Během letošního roku jich chceme v českých městech zpřístupnit sto,“ říká Zdeňka Svoboda Kuhnová. Zatímco domácí dodávku firma garantuje do dvou hodin, do výdejního boxu doručí nákup už do šedesáti minut.

Mezi zákazníky přitom neustále roste zájem zejména o čerstvé potraviny. V současné době čítá sortiment Rohlíku na sedmnáct tisíc položek včetně sezonního zboží. Na základě poptávky zákazníků rozšiřovala firma nabídku drogistického zboží nebo například školních potřeb, základem však zůstává prodej potravin.

 

Obědy na dálku

Výrazně stoupl i zájem o dovoz hotových jídel z restaurací. „Počet objednávek rostl v jednotlivých měsících roku o padesát až sedmdesát procent,“ říkal v nedávném rozhovoru na stránkách Reportér Premium šéf platformy Dáme jídlo Filip Fingl. „Jsem rád, že jsme vyrostli, ale netěší mě, že jsme vyrostli za těchto okolností. Na druhou stranu ale Dáme jídlo rostlo podobným tempem i v letech před pandemií, takže si troufám odhadovat, že náš růst byl i loni dán z větší části tím, že lidé naši službu rádi používají, a jen menší část bych přičítal tomu, že zákazníci měli omezené možnosti, jak a kde se najíst,“ říká Filip Fingl.

Utvrzuje jej v tom i statistika letních měsíců, kdy byly po rozvolnění restaurace v plném provozu, a poptávka po službách Dáme jídlo poklesla jen minimálně. Nyní by chtěl rozšířit dovážku z jídel i na další položky – od květin přes dárky, potraviny až po drobnou elektroniku.

Je ovšem potřeba dodat, že části restaurací připadaly v pandemickém roce poplatky za využívání rozvozových služeb příliš vysoké, a tak se sdružovaly do vlastních rozvozových sítí; případně spolupracovaly s jinými dopravními službami, například taxislužbou Liftago.

 

Platby bez bankovek

Covidový rok 2020 přinesl také další zrychlení v přesunu k bezhotovostnímu placení. Potvrzují to například statistiky České spořitelny. „Celkový objem plateb kartami u obchodníků pokračoval v růstu a v meziročním srovnání se zvýšil o více než patnáct procent na 249,1 miliardy korun. Klienti přitom provedli celkem 415 milionů transakcí,“ říká Juraj Pilka, manažer platebních karet České spořitelny. „Zásadní růst jsme zaznamenali také v oblasti e-commerce, který se meziročně zvýšil o 49,5 procenta, na padesát milionů plateb kartou na internetu,“ doplňuje.

Rok 2020 přinesl ještě jeden zlom. Celkový objem plateb kartami u banky s největším počtem klientů loni poprvé překonal objem vydané hotovosti v bankomatech. A tento trend bude podle Juraje Pilky pokračovat: „Ukazuje se, že stále více lidí začíná platebním kartám věřit a je to pro ně pohodlnější způsob placení.“

S tímto názorem souhlasí i Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko, který je přesvědčen, že covidová situace urychlila posun Čechů k bezhotovostnímu placení zhruba o tři až čtyři roky.

„Podle našeho posledního průzkumu pandemie covid-19 přiměla celkem 46 procent Čechů platit častěji bezhotovostně. Hlavním důvodem překvapivě nebylo hygienické hledisko plateb, ale urychlení průchodu prodejnou, bezproblémové a rychlé dokončení nákupu bez přepočítávání bankovek a mincí a bezkontaktní výměna mezi zákazníkem a prodejcem. Tyto důvody budou přetrvávat, i když krize pomine,“ říká Michal Čarný.

Sdružení pro bankovní karty uvádí, že počet karetních transakcí se meziročně zvýšil téměř o pětinu. „Nicméně musíme konstatovat, že situace není jednoznačně pozitivní a liší se sektor od sektoru. Nikoho asi nepřekvapí, že došlo k rapidním poklesům v oblasti turistického ruchu nebo v gastronomii. Naopak elektronický obchod zažívá obrovský boom a velké e-shopy uvádějí, že osm z deseti nákupů už je placeno kartou online,“ říká šéf Mastercardu.

„České banky si velmi dobře poradily s nastavením biometrického ověření plateb a nakupování na internetu je díky tomu bezpečnější než kdykoliv předtím. Česká republika se v tomto ohledu zařadila mezi hlavní inovátory v rámci států Evropské unie,“ chválí Michal Čarný.

Novým trendem pak podle něj je ověřování plateb na základě behaviorální analýzy, což už některé české banky používají.

Tento způsob ověření nevyžaduje žádnou speciální aktivitu držitelů karet. Zkoumá to, jakým způsobem a v jakém úhlu držíme mobilní telefon, jak rychle a kolika prsty píšeme, kolik metrů běžně urazíme myší u PC a mnoho dalších atributů. „Podle našeho chování při platbě a naší interakce s technologiemi zvládne potvrdit, že jsme to skutečně my, kdo platební kartu používá,“ popisuje futurologicky znějící novinku generální ředitel Mastercardu.

 

(S)potřeba dat roste

Rychlou digitalizaci našich životů velmi dobře ukazují i data telefonních operátorů. Množství přenesených dat v mobilních i pevných sítích roste pravidelně rok od roku, loňský nárůst byl ale rychlejší než obvykle.

Například O2 zaznamenala skokový nárůst provozu jak v mobilní, tak i ve fixní síti hned v březnu, kdy objem přenesených dat přesáhl o devatenáct procent úroveň běžného růstu.

Další skok směrem vzhůru pak přišel s druhou vlnou pandemie. „Celkově síť O2 zaznamenala v době zvýšené práce z domova a distanční výuky výrazný nárůst. Fixní datový provoz vzrostl v roce 2020 meziročně o 54 procent, mobilní dokonce o sedmdesát procent,“ říká Jan Hruška, chief technology officer operátora O2.

Firma ovšem na druhé straně přišla o významnou část příjmů z roamingu a klesl i prodej nových telefonů, výnosy v mobilní části podnikání tak i přes masivní zvýšení provozu zůstaly na úrovni předloňského roku. A protože zákazníci začali s operátorem komunikovat mnohem častěji telefonicky a online a ubylo návštěv v prodejnách, využila O2 volnou kapacitu personálu z prodejen k tomu, aby je zapojila jako posilu svých call center.

Velmi podobný růst přenosu dat v mobilní síti, celoročně o 71 procent, zaznamenal v loňském roce i Vodafone. Mluvčí firmy Ondřej Luštinec ukazuje meziroční posun v detailu na jednom předvánočním týdnu: „Nárůst
u 49. týdne roku 2020 (od 30. listopadu do 6. prosince) činil oproti stejnému týdnu předchozího roku v přenesených datech 74 procent a u volání čtrnáct procent.“

Jednalo se přitom o týden, kdy se poprvé po podzimní výluce otevřely školy i pro žáky třetích až pátých tříd, a jejich rodiče tak mohli případně zamířit do zaměstnání. Stejně tak se tehdy spustila prezenční výuka pro deváťáky a ostatní žáci druhého stupně základních škol začali chodit do školy ve střídavém režimu. Z hlediska posledních měsíců tak tento konkrétní týden patřil k těm s nejmenšími nároky na vzdálené připojení a komunikaci.

„Vliv samozřejmě měl i koronavirus a situace, kdy se lidé místo osobního setkání mohli potkávat a domlouvat jen na dálku. Musím ale zdůraznit, že datové objemy rostou stabilně. Už roky roste počet chytrých mobilních telefonů, zvyšuje se jejich výkonnost, a tím i přenesený objem dat. Stejně tak přibývají i aplikace pro chytré telefony a zvyšuje se jejich datová náročnost,“ říká Ondřej Luštinec z Vodafone.

 

Poptávka po strojích i bezpečnosti

Práce a studium na dálku zvyšují poptávku po počítačích: deník Právo nedávno s odvoláním na nejvýznamnější tuzemské prodejce napsal, že jejich prodej loni vzrostl zhruba o třetinu.

Rychlejšímu přenosu a větším objemům dat půjdou vstříc i operátoři, Asociace provozovatelů mobilních sítí oznámila, že se v Česku začnou již zastaralé sítě 3G nahrazovat modernějšími. A zejména mezi firmami roste i poptávka po ochraně dat a počítačové bezpečnosti.

„Nejvyšší zájem jsme zaznamenali o zabezpečení VPN (Virtual Private Network) skrze dvoufaktorovou autentizaci. To je nástroj, který chrání přístup do firemní sítě skrze další ověření. Například kódem zaslaným do chytrého telefonu, kterým se uživatel prokáže při přihlášení do firemní sítě,“ říká Ondřej Šafář, mluvčí české pobočky antivirové firmy Eset.

Firmy také projevují zájem o šifrování dat a další formy počítačové ochrany, přičemž i malé a střední firmy začínají používat ochranu, kterou ještě před nedávnem využívaly jen ty velké.

Zároveň ale řada firem podle Ondřeje Šafáře podceňuje bezpečnostní vzdělávání svých zaměstnanců.

„Z našeho podzimního průzkumu vyplynulo, že u dvou třetin respondentů, kteří mají v době pandemie možnost pracovat z domova, žádné vzdělávání se zaměřením na kybernetickou bezpečnost neproběhlo a neprobíhá ,“ říká a varuje před tím, že právě vzdálená práce přináší více rizik než běžné fungování ve vnitřních firemních sítích. Upozorňuje také, že jen necelá polovina firem, které odpovídaly v průzkumu, používá zabezpečené připojení pro své zaměstnance ve formě už zmíněné VPN.

 

Propojení webu s „kamenem“

Digitální skok, jímž společnost v posledním roce prochází, ovlivňuje celou řadu dalších oborů lidské činnosti i podnikání. Otázkou je, které z nich se po odeznění kritických fází koronavirové situace přiblíží k původnímu stavu a kde budou změny dlouhodobé a trvalé.

Může se například stát, že nově příchozí zákazníci po skončení mimořádných opatření internetové obchody zase opustí a vrátí se do „kamenných prodejen“?

Podle Jana Vetyšky z APEK to není příliš pravděpodobné: „Nemyslím si, že by bylo až tak velké množství lidí, kteří předtím nenakupovali na internetu vůbec a teď začali. Jde spíše o to, že začali online nakupovat širší sortiment zboží. Část svých nákupů možná přesunou zpět do kamenných prodejen, ale téměř jistě ne všechny.“

Výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci je přesvědčen, že dělení na internetové a klasické obchody postupně přestane dávat smysl. „Budeme svědky toho, že se hranice mezi klasickým a internetovým obchodem budou stále více stírat. Internetové obchody mají své kamenné výdejny, kamenné obchody a řetězce zase budují své e-shopy. Všechno spěje k takzvanému omnichannelovému prodeji.“

Zákazník podle Jana Vetyšky nebude řešit, zda je prodejce zboží primárně „internetový“, nebo „kamenný“: bude ho zajímat cena, kvalita a způsob doručení.

„Buď si nechá zboží poslat do práce, což v posledních měsících dost pokleslo, nebo domů, to naopak logicky narostlo. Anebo si zboží vyzvedne ve výdejně či výdejním boxu, oba tyto způsoby zaznamenávají nyní velký boom a myslím, že výdejní boxy budou velkým trendem let 2021 a 2022.“

Internetový obchod jede dál rychlým tempem. „Výsledky začátku letošního roku ukazují, že zájem zákazníků o nákup potravin online z pohodlí domova dále roste,“ říká Zdeňka Svoboda Kuhnová za Rohlík.cz.

„Z online nakupování se během loňského roku stala nová norma a mnoho lidí u něj zůstávalo i po uvolnění opatření a otvírání kamenných obchodů. My zároveň silně investujeme, abychom růst dále podpořili. První týdny roku 2021 ukazují, že rosteme rychleji než v roce 2020,“ uvádí Petr Bena z Alzy.

Podle Jana Vetyšky bude ale pro další rozvoj obchodu, a nejen toho digitálního, důležité, jak se bude vyvíjet pandemická situace v zemi. „Pokud budou občané země trpět, ať zdravotně, ekonomicky, nebo psychicky, obchodu jako celku to neprospěje,“ říká šéf APEK. „Dlouhodobou výhodou, kterou přinesl rok 2020 elektronickému byznysu, nemusí být ani tak růst v obratech, jako spíše zrychlení a vyšší efektivita nově nastavených procesů,“ vysvětluje Jan Vetyška.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama