V Kataru směřovalo vše k MS ve fotbale, metro postavili v Dauhá za šest let

20. listopadu 2022

Ondřej Zdráhala je jedním z mála českých sportovců, který si vyzkoušel život v Kataru. Na vlastní oči viděl, jakým tempem se země v posledních letech chystala na nadcházející mistrovství světa ve fotbale, jež začíná už v neděli. „Všechno směřovalo právě k tomuhle turnaji. Katařané si vyzkoušeli pořadatelství na házené a atletice. Směřovali k tomu i výstavbu. Třeba metro v Dauhá postavili za šest let,“ vysvětluje bývalý reprezentant a současný prezident Českého svazu házené.

Jak jste se jako házenkář vlastně ocitl v Kataru?

Měl jsem nabídky jít do Kataru už v dříve, kolem roku 2014. Ale v té době to pro mě ještě nebylo atraktivní, hlavně kvůli rodině. Později, když jsem se dozvěděl, že budu končit v polském klubu Wisla Plock, měl jsem dvě nabídky právě z Kataru. Nakonec jsem se v červenci 2020 vydal za svým známým trenérem z Německa do katarskéo Al-Wakrah.

V pouštní zemi jste odehrál jednu sezonu. Jaký ten rok pro vás byl?

Byl hodně poznamenaný covidem. Původní plán byl, že vyrazím i s rodinou. Jenže nakonec, den před odletem, přišlo vízum pro syna, ale ne pro ženu. Takže rodina zůstala v Česku a já odletěl sám. Katar byl v tu dobu navíc úplně uzavřený, přiletět mohli jen lidé, kteří měli pracovní víza. Kvůli pandemii jsme měli i zkrácenou sezonu.

Jaký dojem na vás jako na sportovce Katar udělal?

Chtěl jsem si vyzkoušet život na Blízkém východě, byť v Kataru je to posunuté faktem, že v zemi je třeba oproti Egyptu, kde je házená také velmi populární, hrozně moc peněz. Navíc v té zemi žije zhruba jen tři sta tisíc Katařanů a skoro dva miliony cizinců. Mezi nimi pak najdete nejvíce Egypťanů, Tunisanů, Pákistánců, Filipínců a tak dále (cizinci z těchto zemí jsou nejčastěji levnou pracovní silou. Často pracují ve špatných podmínkách a veškeré výdělky posílají rodinám do původní vlasti – pozn. red.). Než jsem měl do Kataru jít, slyšel jsem spoustu věcí o tom, jak je tam život striktní, jak tvrdá muslimská země to je a tak dále.

A potvrdilo se to?

Ze svého pohledu (západního sportovce) mohu říct, že ne. Pro Evropana tam fakticky žádná omezení nejsou.

Když žijete v Kataru jako sportovec, jaké máte podmínky?

Moje byly skvělé. Bydlel jsem ve sportovním komplexu klubu. Bylo tam všechno od stadionu přes posilovnu až po rehabilitaci. Měl jsem pro sebe apartmá o sto třiceti metrech. A když jsem šel na trénink, stačilo mi přejít parkoviště a byl jsem tam. Když jsem měl zdravotní problém, šel jsem kousíček do nemocnice, která podle jejich slov byla druhou nejlepší sportovní nemocnicí na světě, kde byl personál z celého světa. Nic nebyl problém.