Hádali se o klimatu

Názory

Spor ohledně klimatických změn, který v Česku vedou někteří politici či uživatelé sociálních sítí, je typickou hádkou v éře internetu: plnou emocí i pocitů, že všemu rozumíme víc než vědci.

Audio
verze

Přiznávám, byl jsem jeden z těch konzervativců, kteří se domnívali, že obavy z globálního oteplování jsou nafouknuté – tak začal sloupkař amerického The Washington Post Max Boot loni v listopadu svůj článek. „Už si to nemyslím, protože shoda vědců je dnes jasná a přesvědčivá,“ napsal.

Podobným myšlenkovým pochodem prošel i Jerry Taylor, který léta pracoval v americkém pravicovém think-tanku Cato Institute. Letos v květnu zveřejnil na webu Bulwark text s titulkem Co změnilo můj názor na klimatické změny. Argumentuje v něm opět shodou mezi vědci: podle naprosté většiny z nich se globální klimatické změny jednoznačně dějí a téměř jistě k nim zásadně přispívá člověk. Debata mezi experty se dnes vede pouze o tom, jak dramatické ty změny budou. A i když podle Taylora nemusíte z celého srdce věřit v naplnění těch nejhorších scénářů, bylo by nezodpovědné se na ně nepřipravovat, podobně jako se na různá rizika připravují rozumní šéfové firem.

 

Ostatně též já jsem míval ve věci změny klimatu skeptické názory, jenže čím více sleduji, co se kolem děje, čím více o tématu čtu, tím více se mi můj předchozí postoj zdá neudržitelný. Když experti uznávaných vědních oborů něco léta studují a zkoumají, opravdu si nelze myslet, že je za pár hodin googlování doženu a předeženu. Respektuji tedy závěr naprosté většiny odborníků: za klimatickými změnami stojí s extrémně vysokou pravděpodobností lidská činnost.

S těmito východisky dnes pozoruji debatu, která o tématu probíhá v Česku. Bohužel je stejná jako u jiných diskusí ve věku internetu: plná přepjatosti, emocí a neochoty poslouchat oponenta.

Třeba u některých radikálních bojovníků proti skleníkovým plynům vidím zásadní nepochopení pro argument, že společnost i ekonomika dnes nějak fungují a zasáhnout do nich nějakými obecnými revolučními nařízeními může mít závažné nezamýšlené důsledky. Různí zastánci velkého a rychlého omezení automobilů neodpovídají na námitky, že spousta lidí, invalidů nebo chudých se bez nich za současné situace neobejde. Zkrátka a dobře: vidím zde malé pochopení, že změny musejí být promyšlené a že o nich musejí primárně přesvědčit většinu obyvatel.

Naopak někteří skeptici (na pravici i na levici, do tohoto tábora patří třeba také poslanec KSČM Jiří Dolejš) se zjevně domnívají, že klimatu rozumějí lépe než naprostá většina klimatologů. Častým nelogickým argumentem je, že si vyberou okrajové katastrofické hlasy s pološílenými nápady a jimi jakoby zpochybňují závěry vědců. Jakkoli některé náhledy skeptiků stojí za to poslouchat, zvláštní je u nich častý nedostatek pozitivního programu. Málo mluví o tom, jaké praktické kroky (třeba ohledně sucha či skleníkových plynů) se dělat mají, a pouze si stěžují způsobem – je to hrůza, zakážou rychlá auta se spalovacími motory. Přitom i ve volebním programu ODS z roku 2017 se hovoří o obnovitelných zdrojích, úsporách energie či alternativních pohonech v automobilové osobní a veřejné dopravě – škoda že o tom člověk od mnoha představitelů této strany slyší tak málo.

Pro obě krajní části diskutujících táborů je příznačné předvídání brzkého konce světa, jen se neshodují v jeho podobě. Jedni tvrdí, že zlé lidstvo už prakticky zničilo život na planetě, druzí vystupují tak, jako by každý hlas žádající pozornost vůči klimatickým změnám ničil západní společnosti a demokracii: všechno je to prý nové zelené náboženství reprezentované zesměšňovanou šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunberg.

Oběma stranám tak mohu jen doporučit hlas českého klimatologa Radima Tolasze. Samozřejmě hájí závěry své vědecké komunity, vyzývá k rozumným opatřením, současně ale odmítá „klimatický alarmismus“. „Lidstvo zatím vyřešilo jakýkoliv problém,“ řekl v rozhovoru pro server novinky.cz.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama