Inflaci lze překonat. Pomalým během

Byznys

Akcie? Nemovitosti? Kryptoměny? Vysoká inflace nutí lidi více přemýšlet o tom, jak se postarat o své peníze. Ani dramatický růst cen by však neměl vést k opuštění rozumné obezřetnosti a zdravého rozumu. Podle expertů není důležité porážet inflaci v okamžiku, kdy trhá rekordy, ale v perspektivě několika příštích let. Zároveň je rozumné držet se oblastí, které jsou investujícímu blízké a srozumitelné.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Před volbami tomu Petr Fiala říkal „Babišova drahota“, po volbách tomu Andrej Babiš říká „Fialova drahota“. Ať už to oba politici nazývají jakkoli, faktem je, že po letech stability začaly ceny růst, v posledních měsících dokonce velmi rychlým tempem.

Loni v srpnu překročila meziroční inflace v Česku poprvé za dlouhá léta čtyři procenta, v listopadu šest procent, v lednu dosáhla téměř na deset procent a údaje za březen už ukazovaly 12,7 procenta. Různé odhady říkají, že kulminovat může až na patnácti procentech či ještě výše. Řada lidí se tak už od loňského roku snaží, aby své prostředky před inflací co nejlépe uhájila.

Mikuláš Splítek, portfolio manažer v Erste Asset Management, upozorňuje, že inflace je většinou spíše zpětnou reakcí na minulé dobré výnosy. Jinými slovy, že ceny zboží dobíhají předcházející zisky, respektive množství peněz, které se mezi lidmi nashromáždily. V tomto případě je pak růst cen ještě umocněn nejistou situací na trhu s energiemi a válečným šokem.

S vědomím, že investice dříve dobře vydělávaly a teď z osobních prostředků část ukousne inflace, se ovšem samozřejmě nechtějí lidé smířit. Proto hledají cesty, jak svá aktiva zhodnotit. „V předchozím roce tak byl vidět rekordní přírůstek prostředků v akciových fondech,“ říká Mikuláš Splítek, který v Erste Asset Management vede fond Stock Small Caps, zaměřený na investování do akcií menších společností, a je zároveň autorem knihy Stát se investorem.

Poté, co Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, se podle něj chování části investorů změnilo a byl patrný odliv investic z akcií. „Šok z vypuknutí válečného konfliktu byl u investorů v první chvíli silnější emocí než obava z inflace,“ říká Mikuláš Splítek. Lidé částečně přesouvali své prostředky do nemovitostí. Ty mají totiž mírnější nárůsty i propady cen, než tomu bývá u akcií. Jinými slovy, nevyrostou tak rychle a také nezamíří tak prudce dolů. Proto jim v období nejistoty dává část investorů přednost. „Je to samozřejmě i psychologická záležitost. Pohyb cen nemovitostí investor v reálném čase nevidí, zatímco ceny akcií mu mohou skákat přímo před očima,“ říká Mikuláš Splítek.

 

 

Snahu ochránit prostředky, stejně jako dočasný příklon k nemovitostem, vidí i David Manych, partner v investiční skupině Natland. „Ti, kdo mají volné prostředky, se odklánějí od běžných účtů a mají větší zájem o investování,“ říká s tím, že právě vysoká inflace vede k většímu zájmu o možné investice i ty, kteří zatím své peníze příliš neřešili. „U dvou procent inflace to řadě lidí ještě nemusí stát za to. Když je ztráta hodnoty peněz přes deset procent ročně, začnou to řešit i oni,“ popisuje David Manych.

Lidé jsou podle něj zároveň při svých investicích v poslední době mnohem obezřetnější. „Vidíme, že přetrvává zájem o investování prostřednictvím fondů a zejména o veškeré investice spojené s nemovitostmi. Ty jsou obecně považovány za zdroj určité jistoty,“ říká David Manych.

 

Nejistá sezona

Akciové trhy se po ruské invazi sice propadly, ale přinejmenším v první fázi výrazně méně než při vypuknutí covidové krize. Na jaře 2020 se hlavní akciové indexy, jako například S&P 500, Dow Jones Industrial nebo londýnský FTSE 100, propadly přibližně o třetinu. Nyní nebyla první reakce ani zdaleka tak prudká, zejména ve Spojených státech. V čase největšího propadu na začátku letošního března evropské akcie ze svého předchozího maxima na konci minulého roku ubraly 23 procent, americké necelých 15 procent.

„My jsme samozřejmě ovlivněni tím, že se válka odehrává blízko nás, a navíc máme s Ruskem svou historickou zkušenost. Z pohledu amerického investora je to věc mnohem vzdálenější, než byl covid,“ říká Mikuláš Splítek z Erste Asset Management.

„Trhy se na válku na Ukrajině zatím dívají jako na lokální ohraničený konflikt. Dopady na Evropu jsou samozřejmě větší a americké trhy žijí spíše obavami z rostoucích sazeb, které souvisí s vysokou inflací. Na tu má konflikt na Ukrajině prostřednictvím růstu cen komodit také vliv, ale v USA nehrozí například odpojení ekonomiky od zdroje plynu, jak je tomu v Evropě,“ říká Leoš Jirman, předseda představenstva investiční společnosti Emun. Zdůrazňuje, že podstata ekonomických problémů vyvolaných lockdowny je odlišná od potíží způsobených válkou a sankcemi. Liší se také v jednotlivých odvětvích. „V době covidu propadla kvůli obavám z výrazného poklesu ekonomické aktivity cena ropy na historická minima a nedařilo se akciím firem těžících ropu, nyní je tomu právě naopak,“ říká Leoš Jirman.

Předloni v prvotním covidovém šoku sice akcie ostře propadly, ale relativně brzy se zase vrátily na původní hodnoty a v mnoha případech je nakonec i vysoko překonaly. „Covid byl sice velkým zásahem, ale jakkoli to může znít divně, byl předvídatelnější. Po nějaké době už se vědělo, jak se virus chová, bylo jasné, že je to časově omezená záležitost. Byl zde nějaký vědecký i politický konsenzus, jak postupovat,“ říká David Manych ze skupiny Natland. Ruská válka je podle něj v tomto směru mnohem ira-cionálnější. Její průběh, a tím pádem i dopady lze mnohem hůře odhadovat. „Proto nakonec může poškodit trhy více a dlouhodoběji, než tomu bylo u covidu,“ myslí si David Manych.

 

Čas šetření

Mikuláš Splítek upozorňuje na paralely současné situace a období takzvané velké inflace v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy i nyní byly před vypuknutím inflace akcie hodně vysoko. Do růstu cen se promítal ropný šok i mezinárodní napětí. To vše má nyní podobné rysy. Podle Splítka pochopitelně nelze říct, že by se situace měla opakovat, natož na takovou dobu. Je však dobré počítat s tím, že po několik dalších čtvrtletí může inflace skutečně překonávat výdělky většiny investic.

„Dlouhodobě, v horizontu desítek let, bezesporu platí, že jsou nejlepšími investicemi nemovitosti a akcie. To historie jasně ukazuje. Nicméně v oněch sedmdesátých letech ani akcie a nemovitosti nedokázaly inflaci porazit, nemovitosti spíše remizovaly,“ připomíná Mikuláš Splítek.

To samozřejmě neznamená, že by lidé neměli hledat co nejlepší zhodnocení svých prostředků a jistě se o to budou pokoušet. „Druhou cestou, jak v současné době nepřicházet o peníze, je omezení spotřeby. To si lidé uvědomí a začnou šetřit tam, kde mohou. Což se odrazí na celkové ekonomické aktivitě,“ říká Mikuláš Splítek s tím, že z pohledu domácností je to racionální a správný krok, ale investicím to příliš nahrávat nebude. Kombinace vysoké inflace a nižší ekonomické aktivity rozhodně akciím neprospívá, a proto je jeho výhled na nejbližší období spíše pesimistický.

 

Multifunkční byty

Na tuzemském nemovitostním trhu se v letošním roce střetávají dva faktory. Na jedné straně mohou poptávku omezovat rekordní ceny, výrazně vyšší úrokové sazby a přísnější pravidla pro podporu hypoték. Na druhé straně se na trhu, kde je dlouhodobě nízký přírůstek nových bytů, objevily desítky tisíc lidí z válkou postižené oblasti, kteří budou mít zájem zejména o nájemní bydlení.

David Manych z Natlandu očekává, že kvůli vyšším cenám a přísnějším podmínkám poroste věk těch, kdo budou kupovat první byt. Mladým lidem bude nějaký čas trvat, než budou mít příjem a úspory na takové úrovni, aby dostáli pravidlům platným od dubna 2022 (povinný podíl vlastních prostředků a poměr celkové výše půjček a splátek k příjmu). Na druhé straně budou tento nedobrovolný výpadek mladých zájemců kompenzovat právě nově příchozí.

Skupina Natland se sama věnuje také developmentu a investicím do nemovitostí, takže má o trhu přehled. „Tam, kde stavíme a kde investujeme do rezidenčních nemovitostí, je takový převis poptávky, že potrvá ještě dlouhá léta,“ říká David Manych. Připomíná také, že se v posledních letech investorům vyplácelo nechávat klidně byty i prázdné, protože cena nemovitostí roste takovým tempem, že se vložené prostředky výrazně zhodnocují i bez příjmu z nájemného: „Pokud se za posledních pět šest let ceny bytů zdvojnásobily, budou to mít lidé v paměti.“ Na atraktivitě takové investici, i za stávajících vysokých cen, přidává možnost několika variant budoucího využití. Byt v atraktivní lokalitě lze prakticky vždy prodat nebo pronajmout, případně jej lze využít pro potřeby dětí či jiných členů rodiny.

Pro ty, kdo mají vlastní bydlení vyřešené a s dalšími nemovitostmi si nechtějí dělat starosti, pak připadají v úvahu nemovitostní fondy. Ty samozřejmě nenabídnou takové zhodnocení, jaké v posledních letech přinášel například růst cen pražských bytů, na druhé straně zase nevyžadují částku odpovídající celé hodnotě bytu.

„Klienti by si samozřejmě přáli mít jistou investici s maximálním výnosem, to by chtěl asi každý,“ usmívá se David Manych a připomíná, že například u investic do nemovitostí nelze počítat s prudkým nárůstem jako u akcie, která bude v okamžiku nákupu výrazně podhodnocená.

 

Brak z bannerů

Touha po vysokém výnosu, který by opticky překryl vysokou inflaci, může vést řadu lidí k úvahám o nestandardních investicích. Přičemž platí, že by si měli rovnou zakázat jakékoli podezřelé nabídky, které se snaží využít nynější nestandardní situace. Na internetu už se objevily bannery s nabídkami „dluhopisů s výnosem inflace plus jedno procento“ a další obdobné pseudoinvestiční nástroje. Pokud chce někdo investovat takovým způsobem, je to čistý hazard a pravděpodobnost, že o své prostředky zcela přijde, je velmi vysoká.

„Dluhopisy samy o sobě jsou zcela legitimním nástrojem, u nás se ale vinou různých podvodů a skandálů jejich pověst zproblematizovala,“ říká David Manych. Základním sítem pro rozpoznání solidního dluhopisu je už instituce, která je nabízí. Banky nebo zavedené investiční společnosti si nemohou dovolit riskovat reputaci, a neměly by tak klientům nabízet nic, co samy předem neprověřily. „Pak je důležité se také dívat na to, kdo dluhopis vydává a k jakému účelu slouží,“ pokračuje David Manych. Něco jiného je, pokud mají dluhopisy sloužit k dofinancování reálného projektu nějaké solidní firmy, než když se má přes dluhopisy financovat celý začínající podnikatelský záměr. „I tady platí pravidlo obezřetnosti, dluhopis nabízený na internetu bez odpovídajících a ověřitelných informací bych si nekoupil nikdy,“ říká partner ze skupiny Natland.

 

Digitální lopaty

Vysoká míra inflace může vybízet také ke spekulacím v oblasti kryptoměn nebo NFT (zkratka pro takzvaný nezaměnitelný token, který prokazuje vlastnictví určitého digitálního statku, jenž je k dispozici jen v omezeném množství). Bitcoin a další kryptoměny vyrostly za poslední roky o tisíce procent. Z médií jsou známé případy, kdy sběratelé kupovali obrázky s NFT za sumy představující miliony dolarů.

„Klasická definice investice od Benjamina Grahama říká, že to je operace, která představuje jistotu návratnosti kapitálu a k tomu přiměřený zisk odpovídající riziku. To ovšem není případ NFT,“ říká Mikuláš Splítek z Erste Asset Management a připomíná, že hodnoty některých oblíbených NFT mohou raketově růst, ale řada těch dalších hodnotu zcela ztratí.„Pro mě osobně je investice nějaké produktivní aktivum, které generuje cash flow svou činností, ne pouze tím, že ho ostatní chtějí,“ říká Splítek. Pak by se podle něj nejednalo o investici, ale o spekulaci. To je také legitimní postup, otázkou ovšem je, zda by bylo zrovna nyní dobré spekulovat na růst cen kryptoměn a NFT. „Jejich nedávné vysoké ceny vyplývaly spíše z přebytku levných, nízko úročených peněz na trhu,“ uvažuje Mikuláš Splítek.

Bitcoin se tak neukazuje jako pevná kotva v čase nestability, jak mu bývalo dříve prorokováno. „V posledních několika měsících cena bitcoinu přesně kopíruje cenu amerických technologických akcií, které jsou velmi citlivé na růst úrokových sazeb. Jedná se tedy o aktivum, které roste, když mají investoři chuť více riskovat, a klesá, když tuto chuť ztratí,“ říká Leoš Jirman z Emunu. Takové období probíhá právě nyní, index technologických akcií Nasdaq ztratil od počátku roku do konce dubna více než dvacet procent. Dvouciferné poklesy zaznamenaly ve stejném období také akcie gigantů Amazon, Apple nebo Alphabet (dříve Google).

Přesto se mohou ukázat nové technologie jako dobrá investiční příležitost. Mikuláš Splítek připomíná legendární příběh, podle kterého na zlaté horečce nevydělali nejvíce samotní zlatokopové, ale ti, kdo jim prodávali lopaty. Analogii k tomuto přístupu podle něj nabízí i dnešní doba. Proto prý podle něj spíše než spekulace na růst ceny konkrétní kryptoměny nebo NFT dává smysl investovat do firem, které vytvářejí prostředí pro tyto moderní trendy.

Princip NFT neboli nezcizitelného tokenu zjednodušeně řečeno vychází z předpokladu, že se část našich aktivit přesune do digitálního světa. V něm budeme trávit část volného času, bavit se, prohlížet si umělecká díla nebo se třeba vzdělávat. A pokud si budeme chtít například prohlédnout nějaké konkrétní obrazy, budeme za to platit majiteli jejich NFT kódu.

„Podobný princip virtuálního světa tu už delší dobu funguje například u herní platformy Roblox,“ dává příklad Mikuláš Splítek. Ta je oblíbená hlavně u mladších dětí, kterým nabízí obrovský počet her, z nichž většinu vytvořili samotní uživatelé této platformy. V rámci platformy funguje virtuální měna robux, za kterou si mohou hráči kupovat vylepšení své postavičky, vstup do zpoplatněných her, speciální herní prostory jen pro sebe a své kamarády a řadu dalších věcí. Robuxy si lze vydělat prodejem vlastních virtuálních výtvorů (například naprogramované hry či doplňku pro postavičky) nebo si je lze koupit za reálné peníze. Ti, kdo si robuxy vydělají, si je mohou nechat od platformy proměnit za reálné peníze.

Akcie Robloxu v poslední době poklesly, jako je tomu u řady dalších technologických firem. Nicméně další krok této platformy do virtuálního byznysu popsal nedávno server Wired. Společnost vytvořila propracovaný systém převlékání postaviček do mnoha vrstev oblečení, což otevřelo nejen další prostor pro kreativitu tvůrců, ale také pro byznys se světovými oděvními značkami. Ano, starším to může znít divně, ale digitální kostýmek od Gucciho má svou cenu i zákazníky.

„Osobně jsem přesvědčený, že i díky mnohem mladší cílové skupině má Roblox ve vytváření virtuálního světa možná lepší šanci než mnohonásobně větší Facebook. Navíc může růst a dospívat se svými uživateli,“ popisuje Mikuláš Splítek, jak vypadají jeho investorské úvahy v oblasti moderních technologií, a připomíná, že o tomto typu investic je lepší přemýšlet v dlouhodobé perspektivě.

 

Zajíci po honu

Přestože dvojciferný nárůst cen vzbuzuje nervozitu, i v případě inflace platí staré pořekadlo, že se zajíci sčítají až po honu.

„Inflaci je potřeba porazit dlouhodobě, nikoli v jeden konkrétní moment, kdy je nejvyšší za několik posledních desetiletí,“ zdůrazňuje Leoš Jirman ze společnosti Emun, která pomáhá svým klientům řešit mezigenerační předávání majetku a zajišťovat uchování jeho hodnoty. „Pro naše klienty je tak z tohoto pohledu největším nepřítelem právě inflace,“ dodává.

„Na základě investičního profilu a dalších požadavků klienta diverzifikujeme jeho majetek do široké škály tříd aktiv. Skladbu portfolia pravidelně upravujeme tím, že měníme váhy jednotlivých tříd. Jedním z parametrů, kterým se při tom řídíme, je právě i inflace,“ vysvětluje Leoš Jirman s tím, že klienti jeho společnosti mají dlouhodobý investiční horizont a je pro ně důležité, aby inflaci porazili na jeho konci.

„Očekáváme, že se inflace v příštích pěti letech bude pohybovat v průměru mezi třemi až čtyřmi procenty ročně, a proto s dlouhodobým zhodnocením portfolií míříme na pět až šest procent ročně,“ říká Leoš Jirman.

 

Investujte do toho, v čem se vyznáte

Při přemýšlení o investicích by podle Davida Manycha měli lidé zvážit tři hlavní obecné faktory. Jaké riziko jsem ochoten akceptovat? Jakého výnosu bych chtěl dlouhodobě dosáhnout? A na jak dlouho mohu investované peníze postrádat, aby mi vydělávaly? Stejné otázky platí pro ty, kdo chtějí investovat dvě stě tisíc nebo třeba dva miliony.

Dále je pak namístě diverzifikovat portfolio, tedy investice rozložit do více různých typů. Obecně se říká, že by mělo platit pravidlo 30/30/30. To znamená – třetinu prostředků uložit velmi konzervativně, tedy s velkou jistotou a nízkým výnosem, a to tak, aby byly tyto peníze v případě potřeby k dispozici, jde zároveň také o likvidní rezervu. Takové uložení mohou nabízet různé termínované a spořicí účty a podobně.

Druhou třetinu pak lze investovat prostřednictvím fondů. To může být buď nákup podílových listů, ale využít lze i fond kvalifikovaných investorů (FKI). „Tam je sice nutná prvotní investice ve výši nejméně jednoho milionu korun, ale to neznamená, že jej celý musí člověk dát do jednoho fondu. Lze využít kombinaci třeba pěti nebo deseti prostřednictvím takzvaného fondu fondů,“ připomíná David Manych.

Fondy kvalifikovaných investorů už mohou nabízet zhodnocení na úrovni šesti až osmi procent. Mají totiž širší možnosti investování než „běžné“ fondy pro nejširší veřejnost. Zároveň jsou ale důkladněji kontrolované.

Třetí třetinu pak lze už s vyšší mírou rizika investovat na akciovém trhu. Buď do konkrétních akcií, nebo do podílových fondů zaměřených na akcie. Tam může být ještě větší zhodnocení, ale zároveň je tam riziko vyšších propadů, jak bylo řečeno v úvodu. Proto může být pro začínajícího investora dobrou taktikou využít jen první dvě kategorie a riskantnější operace s akciovými investicemi přidat později.

Jak se rozhodnout ke konkrétní investici do určitého titulu či produktu?

„Pokud chcete radu od bankéře či investičního experta, zeptejte se ho, kde má své investice on sám,“ dává jeden z možných tipů Mikuláš Splítek.

„Investujte do toho, čemu rozumíte a co vám osobně dává smysl,“ připojuje další radu David Manych. Pokud v nějakém oboru pracujete nebo k němu máte blízko, dovedete pravděpodobně lépe odhadnout, které záměry dávají smysl, než tomu bude u oboru, který je vám zcela cizí. Obdobně to platí i pro finanční produkty, pokud vám připadají příliš složité a nesrozumitelné, je pravděpodobně dobré se poohlédnout po jiných.

Tím třetím tipem jsou pak slova Leoše Jirmana o tom, že inflaci není potřeba porážet ve sprintu, ale v běhu na dlouhou trať.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement