Jaká bude další krize po covidu?

Tereza Matějčková, filozofka Odborná asistentka na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Pod socioekonomickou zátěží pocovidovské doby se bude prohýbat zvláště jedna generace: mladí, kteří studují na středních školách, anebo se na univerzitách připravují na první zaměstnání. Tito lidé rovněž zakusí hořkost online světa. Problém online výuky netkví v tom, že by nevzdělávala, ale v tom, že „online“ nikdo nedospěje, tím spíše nenajde-li práci. Člověk dospívá, když jej svět obírá o něco, co bude této generaci chybět: o iluze, sny, bezhlavost. Těmto lidem, smutným a přemoudřelým, nebude patřit svět, ale nová krize – krize generace, která zestárla dříve, než dospěla.

Alexandr Vondra, politik Bývalý disident a velvyslanec České republiky v USA, nyní europoslanec za ODS. Krize je zpravidla krizí proto, že když přijde, tak ji nečekáme. Myslím, že stejně tak to bude i s krizí příští. Přijde v nečekaný čas a z nečekaného směru. To ale nic nemění na tom, že ta krize dnešní nekončí a na podzim bude mít zcela jistě své pokračování – zejména v dopadu na naše, evropské i světové hospodářství. O této krizi víme, takže doporučuji soustředit naši energii a invenci na řešení této krize. Je totiž předvídatelná. A zejména pak činit takové kroky, které ji budou řešit, a nikoli prohlubovat.

Jiří Sádlo, biolog Pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, vydal několik knih o krajině. Možná že taková krize bude globální alergickou reakcí na (nevyhnutelnou) globalizaci. Globální byl teď virus a reakce byla úzkostlivá a přitom málo účelná a dost chaotická; měla ráz alergie. Alergická je například i vlna skupinové sebeidentifikace lidí, která se hned zvrhá v destrukci hodnot, napravování dějepisu a bourání soch. Možná že je lépe uvažovat spíše v lokálním měřítku, na rozdíl od strachu z globálních věšteb. Hlavní krizí těhotenství je samo sebou porod, ale záleží na nás, jaké podmínky mu připravíme. A myslet na něj hlavně jako na krizi nás spíš vystresuje a zpanikaří, ke škodě dítěte.

Markéta Pilátová, spisovatelka Hispanistka a novinářka, v Latinské Americe učila potomky českých krajanů. Pandemie odsunula globální oteplování na druhou kolej, ale myslím, že s ním bude souviset nejedna příští velká krize. Když jsem žila v Brazílii, mohla jsem v přímém přenosu pozorovat, jak se oblast ve vnitrozemí začíná stávat neobyvatelnou. V oblasti se zvýšila teplota a začalo se líhnout mnohem větší množství komárů, kteří přenáší horečku dengue. Je to onemocnění, na které se dá umřít, zvláště na její krvácivou formu. Neexistuje žádný lék a komár vás může nakazit kdykoli. Epidemie horečky jsou čím dál častější, a i to byla jedna z příčin, kvůli níž jsem v oblasti přestala působit.