Téma

Na život a na smrt. Pokřivený svět Andreje Babiše.

04 / 02 / 2019

Že jsou nepříjemnosti posledních měsíců objednanou kampaní, si Babiš nejspíše skutečně myslí; skandál s cestou jeho syna na Krym je zřejmě v premiérově světě dalším z mnoha spiknutí proti němu. Nepřátele vidí na mnoha místech, od exšéfa ČEZ Martina Romana přes lidi na Hradě až po některé představitele své vlastní strany. K čemu může vidění politiky coby boje na život a na smrt vést? Ve své analýze o tom píše stálý člen redakce Reportéra a autor knihy Boss Babiš.

Že jsou nepříjemnosti posledních měsíců objednanou kampaní, si Babiš nejspíše skutečně myslí; skandál s cestou jeho syna na Krym je zřejmě v premiérově světě dalším z mnoha spiknutí proti němu. Nepřátele vidí na mnoha místech, od exšéfa ČEZ Martina Romana přes lidi na Hradě až po některé představitele své vlastní strany. K čemu může vidění politiky coby boje na život a na smrt vést? Ve své analýze o tom píše stálý člen redakce Reportéra a autor knihy Boss Babiš.

Aféra stíhá aféru, ale Andrej Babiš má hroší kůži. Premiér a předseda ANO, který se může stále opřít o podporu části veřejnosti (byť podle průzkumu zřejmě jen menšinovou), neustále opakuje: Všechno je to jen kampaň, účelovka, jdou po mně, všechno je objednávka, aby mě nepřátelé dostali z politiky. 

Jak těmto slovům rozumět?

Na někoho mohou ty výroky působit jako projev vážné paranoie, možná by dokonce mohly svádět k neoprávněné a nepodložené domněnce, že i Andrej Babiš trpí – stejně jako jeho syn – schizofrenií: podle lékařské definice patří mezi její příznaky halucinace, vjemy, které nemají oporu v realitě, a bludy, což jsou myšlenkové konstrukce, opět bez opory v realitě. Typické je přesvědčení, že dotyčného někdo pronásleduje, že má na něj někdo spadeno.

Jenže Andrej Babiš takovou chorobu nemá a jeho podrážděné chování a obviňování je nutné vnímat v rovině politicko-společenské. 

Z toho, co jsem o něm za poslední roky zjistil, vyplývá, že Babiš – jednoduše řečeno – žije ve světě, který je vzhledem k realitě částečně pokřivený a je plný podezřívavosti, obviňování, msty a snahy o „zaklekávání“. V jeho světě se zkrátka bojuje o všechno.

Takové vnímání vede logicky k tomu, že na jakékoli negativní informace o sobě odpovídá protiútokem. Což zase vyvolává obranné reakce u lidí, kteří s Babišem nesouhlasí, nebo ho kritizují, a z mediálního prostředí a sociálních sítí se stává bojiště. 

Pro nezávislého pozorovatele, diváka, posluchače či čtenáře zpráv je složité se v této situaci vyznat. Jedna skupina lidí je přesvědčena, že Babiš má naprostou pravdu, že dělá vše dobře a že ho nepřátelé skutečně chtějí jen odstranit z politiky. Na druhé straně jsou zde zastánci názoru, že Babiš jen a jen lže a vytváří umělé konstrukce, aby odvedl pozornost od svých problémů.

Avšak – jak už to bývá – pravda je někde uprostřed.

Babiš má zcela nepochybně celou řadu nepřátel, kteří by ho nejraději viděli v ústraní bez moci a bez peněz, či dokonce „v teplákách“, tedy ve vězení. Současně není pravda, že by všichni kritici, kteří poukazují na jeho skutečné problémy, byli automaticky prodloužené ruce zloduchů, kteří Babiše chtějí na objednávku připravit o premiérskou funkci.

 

•••

Babiš za sebou vleče mnoho problémů z minulosti. Sám kdysi uznal, že problematický byl způsob, jakým ovládl lovosickou výrobnu průmyslových hnojiv Lovochemie. Často je Babišovi vytýkáno, jak agresivně se choval při privatizaci petrochemického gigantu Unipetrol či při ovládnutí podniku Kostelecké uzeniny. Čelil kritice za své četné zákulisní klientelistické vztahy s politiky a se státními úředníky v době, kdy byl ještě jen podnikatelem.

Tohle všechno chtěl Andrej Babiš vstupem do politiky utnout. Udělat za tím tlustou čáru. „To jeho současné politické tažení je v jeho nejbližším okolí vnímáno jako sebeočišťující proces. On opravdu působí dojmem, že chce na všechno zlé ze své minulosti již zapomenout a odčinit to tím, že bude dělat něco dobrého, že bude dělat politiku čistější,“ myslí si jeden z jeho dřívějších blízkých spolupracovníků z koncernu Agrofert.

Jiný zdroj, člověk pohybující se v okolí vedení strany ANO 2011, mi řekl, že Babiš chce opravdu zlikvidovat nezdravý klientelismus. „Je jasné, že Babiš bude dělat vše pro to, aby se ochránil, a že k tomu bude využívat i svou politickou funkci a vliv. Ale všechny další problémy a spory ostatních chce nechat pískat na rovinu. Ať se řeší, jak mají,“ tvrdí zdroj, který má detailní informace o zákulisí Babišovy strany.

Názor těchto Babišových sympatizantů však zcela pomíjí fakt gigantického střetu zájmů. Babiše bude provázet nadále, ať se bude jakkoli snažit naplnit literu zákona poté, co v únoru 2017 převedl veškerý majetek holdingu Agrofert do „nezávislých“ svěřenských fondů. 

Ukázala to ostatně zpráva, která se na veřejnost dostala začátkem prosince – dokument o šetření Evropské komise, která se zaměřuje na Babišův střet zájmů při čerpání evropských peněz jím založeným Agrofertem.

V některých případech, zejména ve sféře médií a v oblasti státních zakázek na míchání biopaliv či v sektoru zemědělských dotací, lze navíc Babišovy politické aktivity a postoje vnímat jako velmi osobní a byznysové. Jako by politik Babiš chtěl jen překazit obchody jiným, jako by nechtěl strpět, aby se do zaběhnutého byznysu „jeho bývalého“ Agrofertu natlačily cizí subjekty.

Stejně tak se Babiš nikdy nevypořádá s podezřením, že jeho motivace získat moc nad bezpečnostním aparátem země je kromě jiného vedena také osobní mstou za to, že mu v minulosti někdo škodil, nebo se jen vzepřel, protože mu vadily tvrdé praktiky budoucího oligarchy.

Zajímavé ostatně je, jak vnímá novou Babišovu éru část jiného společenského spektra – lidé z polosvěta či, chcete-li, z podsvětí. „Před Babišem se tu kradlo neefektivně. Za vlád ČSSD se udělal podvod za 150 milionů, aby si z toho politici uloupli 15 milionů. Za ODS to bylo stejné, jen o jednu nulu víc. Teď se krade taky, ale už to není tak hodně a tak často. Teď krade jen jeden, předtím jich tu kradlo nekoordinovaně deset,“ řekl v jisté nadsázce jeden z podnikatelů, který se dříve podílel na legalizování peněz z šedé ekonomiky.

 

 

Z těchto postřehů tak může vyplývat zčásti lichotivý a zčásti nemilý obrázek Andreje Babiše. Vypadá to zkrátka, jako by tu vládl napůl napravený boss. 

Řada lidí začala Babiše už po vstupu do politiky přirovnávat k zvláštnímu druhu kmotra. Což Babiš samozřejmě vidí velmi nerad. 

V květnu 2017 napsal na svůj facebookový profil, že se diví, proč ho někteří lidé vnímají jako mafiána. „Já jsem v byznysu porážel své soupeře, ale vždycky to bylo podle pravidel. Když člověk podniká podle zákonů, platí daně, firmy, které koupil, tahá z dluhů a modernizuje je, tak takový člověk si nálepku mafián nezaslouží. Ale v naší zemi je to tradice, dívat se na každého průrazného člověka s nedůvěrou. Jasně, jsem urputný, často zvednu hlas. Ale jsem především hospodář. Nemám letadlo, jachtu ani lambo. Takže mafián fakt nejsem,“ reagoval Babiš.

 

•••

Politik Babiš si vše, co se týká jeho minulosti, v sobě téměř jistě dávno vyřešil a nejspíš i patřičně „ošetřil“. Podle svých spolupracovníků je skálopevně přesvědčen, že nic z dávné minulosti, ať by to bylo cokoli, už ho ohrozit nemůže. Jediný případ, který mu tak dělá v „nové době“ problémy, se týká farmy Čapí hnízdo a podezření, že on i jeho manželka a dvě dospělé děti figurují v padesátimilionovém dotačním podvodu.

Z tohoto případu už dávno není jen otřepaný politický skandál. Pro Babiše je to od začátku vážné ohrožení. Kauza ho může dostat před soud, či dokonce do vězení.

Babišovi jde skutečně o hodně. V jeho případě platí poměrně přesně jedno čínské rčení, které praví, že „z jízdy na tygrovi se těžko seskakuje“. (Mohl by ho totiž sežrat.)

A právě v tom je zřejmě podstata problému. Babiš je poněkud zvláštním typem politika.  

Zatímco normálním účastníkům politického boje přece jen nejde o tolik, jemu ano. Zatímco jiní politici po aférách odcházejí do předčasného důchodu a postupně upadají v zapomnění, nebo jsou odvolatelní svými stranami, u Babiše to neplatí.

Babiš tak bere politickou soutěž za boj „na život a na smrt“. Kauzu Čapí hnízdo vnímá tak, že ji musí zvládnout, přežít. Když se to povede jemu, povede se to i jeho manželce a dětem.

V srpnu 2017 policie potvrdila, že do Poslanecké sněmovny poslala žádost o vydání Babiše k trestnímu stíhání. Od té doby se Andrej Babiš jen brání. Z politiky se tak stalo kolbiště, kde už ani náhodou nejde v první řadě o myšlenky, ideje a politické programy.

Babiš vyhodnotil kauzu jako přímý útok na něho, jeho rodinu a na podstatu jeho fungování v politice a v byznysu. „Vůbec mě to nepřekvapuje. Čekal jsem, že mě budou chtít před volbami dostat na čemkoli. Je to politický boj, nic jiného,“ řekl Babiš 10. srpna 2017, když se dozvěděl, že policie poslala do sněmovny žádost o jeho vydání.

„Je to celé zmanipulované, trestní stíhání potřebovali načasovat před volbami, ve kterých jde o všechno. Protože buď tady budou dál ti tradiční politici, nebo naši zemi povedou zodpovědní a nezkorumpovatelní lidé. Je to poslední zoufalý pokus zkorumpovaného systému mě zlikvidovat a dlouhodobě plánovanou akcí mě kriminalizovat a zabránit mi kandidovat ve volbách v říjnu 2017,“ uvedl Babiš v srpnu 2017.

Právě tehdy se začal uvnitř Babišova koncernu (v Agrofertu i ve straně ANO 2011) vytvářet krizový scénář dalšího vývoje, aby byl on, byznys a jeho politika připraveni na všechno. 

„Začalo se přemýšlet, co by se stalo, kdyby šéf skončil ve vazbě. Kdo povede stranu, kdo převezme byznys. Jak zaktivizovat média, která předtím nakoupil. Vymýšlely se možnosti, jak a komu by se prodala část majetku jeho impéria, aby mu na něj nezaklekly banky, které jeho továrny úvěrují. Nebo mu podniky nezabrala konkurence,“ popsal časopisu Reportér tehdejší dusnou atmosféru v Babišově impériu jeden z jeho spolupracovníků. Bezpečnostní divize, marketéři a poradci tak pracovali na plánu, jak zachránit „generála“.

Cíl byl zřejmý: vyhrát v říjnu 2017 parlamentní volby a situaci pak zkonsolidovat ve prospěch Babiše. Což se stalo. 

Poté přišly snahy o podrobení si části státní sféry. Kromě ovládnutí důležitých postů a obsazení vedoucích míst v bezpečnostních složkách (policie, GIBS, tajné služby) se objevily i aktivity, které lze vykládat jako pokus zabránit, aby se v médiích o Babišovi šířily negativní zprávy. Jedním z opatření bylo rozsáhlé vyšetřování úniků informací do sdělovacích prostředků – zdálo se, že má novinářům vzít elán a hlavně zpřetrhat jejich vazby na zdroje informací z živých spisů či z utajovaných zpráv.

 

•••

Ruku v ruce s tím probíhalo šetření, kdo může stát za „útoky“ na Andreje Babiše. Řečeno v kontextu jeho veřejného prohlášení, začalo se zjišťovat, kdo stojí v čele „zkorumpovaného systému, který ho měl za úkol zlikvidovat a kriminalizovat“.

Babiš viděl společného zadavatele za dvěma věcmi, které se ho nepříjemně dotkly: za kriminálním případem Čapího hnízda a tajnými nahrávkami jeho debat s redaktorem MF DNES Markem Přibilem, jež v první půli roku 2017 zveřejňoval neznámý autor na twitterovém účtu Skupina Šuman (Július Šuman se jmenoval důstojník StB, jenž měl kdysi Babiše na starost). Babišova logika tedy byla: Když se zjistí, „kdo je Šuman“, bude jasno, kdo ho „ničí přes policajty“ v kauze Čapí hnízdo.

K Babišovi a jeho okolí chodily různé zprávy. Že šlo o akci tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD, že se na ní podílely tajné služby včetně rozvědky ÚZSI, že ji zosnovali bývalí politici ODS či podnikatel Ivo Rittig za příkoří, která mu Babiš způsobil. Po nějaké době byl Šuman skoro každý. Ale pak se v prostředí bezpečnostních expertů, lobbistů a podnikatelů zcela vážně rozšířila zpráva, že na zjištění, kdo je Šuman, byla vypsána odměna 10 milionů korun. Reportér získal tuto informaci od tří na sobě nezávislých zdrojů.

Jestli odměnu nakonec někdo získal (pokud byla vůbec míněna vážně), není zřejmé. Babišovi spolupracovníci ovšem tvrdí, že od jisté doby vědí, kdo byl Šuman. Podle jejich verze (aniž by ovšem veřejnosti předložili jakékoli důkazy) stáli za akcí lidé pohybující se v okolí podnikatele Martina Romana, bývalého šéfa elektrárenské společnosti ČEZ, o němž se říká, že ve své době patřil (vedle ústavních činitelů) k nejmocnějším lidem v zemi.

Babiš skutečně považuje tohoto byznysmena za jakési skryté zlo. Když se Andrej Babiš v roce 2011 rozhodl vstoupit do politiky, zařadil už tehdy na vrchol „českého Palerma“ energetický koncern ČEZ a právě jeho tehdejšího šéfa Martina Romana. „Všichni mluví o republice ČEZ,“ řekl Babiš v září 2011 Hospodářským novinám. „OKD je váš supertunel. Bakala, Pokorný, stejná parta. Martin Roman, Škoda Transportation, to jsou stále ti stejní, kteří tady napáchali miliardové škody,“ hřímal Babiš v září 2017 ve sněmovně.

Nyní se aktivity Martina Romana opět vyšetřují. Policie, celní a daňové útvary intenzivně šetří Romanovy stopy v případu plzeňské Škodovky. Podle dokumentů zveřejněných v roce 2011 spoluvlastnil Martin Roman tajně Škodu Holding, přitom seděl v čele polostátního kolosu ČEZ, který dával firmám z plzeňské Škody velké zakázky.

V jedné z firem vzniklých po rozdělení strojírenského koncernu, konkrétně ve společnosti Škoda Transportation, zasahovali koncem října 2018 celníci kvůli podezření z daňových úniků z minulé doby. Případ šetří celní správa, v níž nyní působí jako náměstek Robert Šlachta, bývalý šéf elitního policejního ÚOOZ, který patřil chráněncům Andreje Babiše. Že v případu může jít o velké sumy a možná o „velkou rybu“, nasvědčuje i to, že na vyšetřování dohlíží pražské Vrchní státní zastupitelství, jemuž šéfuje Lenka Bradáčová.

Celníky zajímají především dividendy, které si vyplácela skupina původních akcionářů, kvůli podezření z daňových podvodů a možného praní špinavých peněz.

Vyšetřovatelé si slibují, že celníci by při prověřování vyplácených dividend – na kterých si mezi sebou bývalí akcionáři v letech 2011 až 2016 rozdělili téměř 20 miliard korun – mohli na Romanovu účast narazit.

Martin Roman mezitím opustil Českou republiku a na čas se usadil ve Velké Británii. Zde začal na slavné univerzitě v Cambridgi studovat obor Real Estate, tedy obchod s nemovitostmi.

Deník MF DNES, který patří do svěřenských fondů, kam svůj majetek uložil Andrej Babiš, letos v říjnu napsal: „V politicko-byznysových kruzích se opět čile spekuluje, že důvodem k přesunu rodiny Romanových do Londýna není jen touha po studiu, ale také obava z letitého rivala, premiéra Andreje Babiše, a z možného policejního stíhání.“

Martin Roman odmítl, že by byl Šuman. „Strůjcem problémů Andreje Babiše já určitě nejsem,“ sdělil Roman magazínu Reportér. 

Jak silné je Babišovo podezření vůči Romanovi, dokládají zprávy o jedné pozoruhodné schůzce. Krátce poté, co se Babiš stal po volbách premiérem, se setkal s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem. Martina Romana Beneš nahradil již v září 2011, ale má se za to, že jako někdejší blízký spolupracovník a přítel je Beneš stále s Martinem Romanem v blízkém vztahu. Babiš požádal podle důvěryhodných zdrojů, jejichž informace se ukázaly vždy jako přesné, Beneše o pomoc v kauze Čapího hnízda. „Chtěl po něm, aby u Martina Romana zajistil, že všechny ataky proti němu ustanou, včetně toho, že ,se vyřídí‘ kauza Čapího hnízda,“ sdělil Reportéru zdroj obeznámený s plánem Babiše. Beneš to podle zdroje odmítl, neboť takové možnosti prý ani nemá.

„S panem premiérem probírám výhradně témata týkající se energetiky,“ reagoval na dotaz o pravdivosti Babišovy neobvyklé prosby šéf ČEZ Daniel Beneš. Premiér na tento dotaz (stejně jako na další otázky vznikající z tohoto textu) nereagoval.

 

•••

Je zjevné, že Andrej Babiš žije pod obrovským tlakem. Domnívá se, že proti němu někdo neustále konspiruje a že mu chce ukrást stranu, kterou vybudoval. Letos na přelomu května a června, kdy se rozhodovalo o jeho druhém pověření sestavit vládu, se obával, že kvůli své trestní kauze se stane premiérem jiný člen jeho strany. Nejčastěji se spekulovalo o Jaroslavu Faltýnkovi, Věře Jourové a Karle Šlechtové.

Babiš toto riziko vyřešil po svém. Faltýnek se dostal na vedlejší kolej a přišel o dosavadní neomezený vliv ve straně. Z ministryně Šlechtové se stala už jen poslankyně. A Jourová zůstala tam, kde je, tedy „daleko“ v Bruselu jako eurokomisařka.

Babiš v této souvislosti bojuje s „běsy“, jež přičítá Hradu. Neválčí přímo s prezidentem Milošem Zemanem, který ho podle svých nejbližších naopak respektuje a uznává jeho „třicetiprocentní“ volební sílu. Babiš však válčí se Zemanovými poradci. Podle různých zdrojů nevěří zejména šéfporadci Martinu Nejedlému a kancléři Vratislavu Mynářovi. Je přesvědčen, že zneužívají svého postavení kolem Zemana a že proti němu intrikují; Babiš si údajně myslí, že zejména Nejedlý přitápí pod kotel jeho potíží a snaží se získat na svou spikleneckou stranu Faltýnka.

Podle některých zpráv to došlo až tak daleko, že premiér před pár týdny pozval na večeři Zemanova asistenta Jaroslava Hlinovského, jenž má na Hradě stůl před Zemanovou kanceláří a často působí jako takzvaný Zemanův telefon. Všichni nejbližší, kteří chtějí s prezidentem mluvit mimo protokol, jsou odkázáni na to, že musejí zavolat Hlinovskému, který vzkaz předá Zemanovi.

Předseda ANO si údajně chtěl neobvyklým pozváním Hlinovského jen spřátelit „Zemanův telefon“ a najít přímější kontakt na prezidenta než prostřednictvím Mynáře a Nejedlého.

Hlinovský prý ovšem večeři s Babišem svému šéfovi Zemanovi loajálně nahlásil. Prezident pak, aby to premiérovi vrátil, pozval 15. listopadu, když vrcholila vládní krize nad kauzou Babišova syna, ke konzultaci šéfa poslanců ANO 2011 Jaroslava Faltýnka. Zeman s ním mluvil o atmosféře ve sněmovně i ve straně ANO. Byť to mohlo vypadat jako výzva Faltýnkovi k přeskočení Babiše a převzetí pozice lídra v případě nejvyšší nouze, Zeman to prý ani na moment nezvažoval. Jen se pomstil premiérovi za jeho nedůvěru vůči Hradu.

 

•••

Ale vraťme se k hlavního problému. Babišova obhajoba, že jde o vykonstruované kauzy proti němu, postrádá v jedné zásadní věci logiku. Minimálně v případu Čapího hnízda je totiž věcná podstata případu daná. O tom, že mohlo jít o podvod, je přesvědčena nejen policie, ale i znalci, kteří byli požádáni o vypracování posudku, stejně jako experti z protikorupčního a kontrolního orgánu EU, kteří se případem také zabývali. (Po závěru bruselského úřadu OLAF, že dotace byla vyplacena neoprávněně, byl Agrofert nucen peníze vrátit.)

Jestli této kauzy využívají různí Babišovi nepřátelé k tomu, že se mu v zákulisí smějí nebo mu přejí to nejhorší, je jedna věc. Ale to ještě neznamená, že by zde fungoval jakýsi tajuplný a mocný kruh spiklenců a ovládal policisty, znalce, úředníky Bruselu a státní zástupce – a rozjel proti Babišovi pekelný vykonstruovaný útok na více frontách. O tom, zda byla dotace na Čapí hnízdo podvod, by měl rozhodnout soud, stejně jako o případné vině, či osvobození obviněných.

Existují přitom dva scénáře. Buď k soudu nikdy nedojde. Nebo se soud konat bude, ale až po velmi dlouhé době, kdy už budou voliči utahaní jinými kauzami a ukolébáni tím, že Čapí hnízdo byla v porovnání s aférami jiných politiků vlastně jen taková nemilá epizoda v Babišově životě.

I proto je pro premiéra nepříjemné, že existují svobodná média, která neustále hlídají jeho aktivity a dohlížejí i na zvláštní dění kolem jeho syna. Babiš junior je podle všeho nemocný, nicméně jeho (a nejen jeho) informace mohou skutečně vést k otázce, zda nebyl do Ruska a na Krym „uklizen“, neboť je důležitým svědkem v kauze Čapí hnízdo. 

Babiš proto nyní upírá svou pozornost zejména na novináře, neboť v jeho světě platí, že všichni, kdo proti němu útočí, jsou spolčeni se zkorumpovaným systémem. Ač to tak ve skutečnosti vůbec není.

Část společnosti tak dnes může mít oprávněné obavy, co z těchto emocí a vidění světa coby velkého spiknutí vzejde. 

„Nechci, aby byl premiérem estébák, který u nás zavádí Mečiarovy politické metody,“ napsal si na ručně vyrobený transparent jeden aktivista při demonstraci, která proběhla v Praze v pátek 23. listopadu 2018 – v den hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Použil možná až příliš tvrdý slovník, ale mohl se dotknout podstaty toho, o co teď jde. O to, zda u nás bude, či nebude hlavním politickým hybatelem strach a paranoia.

 

 

Případem Andreje Babiše a jeho syna se zabývá rovněž text Jiřího Štického s titulkem Příběh starostlivého otce

Galerie (3) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat