Startupy: Nepřítel zaměřen… Pal! Kouzlo virtuální stíhačky

Sedím v kokpitu stíhačky F/A-18 a letím nad pobřežím Černého moře. Obloha je čistá, viditelnost v podstatě dokonalá. Po několika minutách mě už omrzí střílení z palubních kanonů i odpalování raket, svoji misi proto měním na sebevražednou a letadlo namířím přímo na přímořské město. Země se přibližuje... Stíhačka exploduje.

Ve skutečnosti jsem samozřejmě v pořádku, situaci prožívám uvnitř simulátoru v holešovických kancelářích českého startupu VRgineers, jenž se zabývá vývojem a výrobou brýlí pro virtuální realitu. Z globálního hlediska je tato pražská firma na špičce svého oboru. Její headsety s názvem XTAL, jenž odkazuje na krystalickou čistotu obrazu (XTAL zní v angličtině podobně jako crystal), používají při tréninku pilotů například jednotky americké armádní Air Force nebo piloti F1. Ve stadiu vývoje je i řešení pro vesmírnou agenturu NASA, která je chce využívat pro vzdálené řízení vesmírných vozítek.

Virtuální realita a související vizuální zobrazení informací, kdy se uživatelům ukazují data přímo na brýlích nebo v takzvaném headsetu, nasazeném na hlavě, zažívají v posledních letech díky technologickému pokroku boom. České firmy ve světě v této oblasti zanechávají výraznou stopu. Příkladem za všechny je Beat Saber, nejúspěšnější hra ve virtuální realitě, kterou od česko-slovenského studia Beat Games odkoupil v miliardové transakci Facebook.

Startup VRgineers, který už investoři podpořili více než sto miliony korun, se ovšem zaměřuje na jiný segment. „Většina naší konkurence se soustředí na vývoj headsetů pro hraní her a jinou zábavu,“ vypráví zakladatel VRgineers Marek Polčák chvíli poté, co opustím simulátor kokpitu stíhačky. „My se velice úzkoprofilově zaměřujeme na simulace. U našich zákazníků existuje potřeba co nejvěrnější simulace reality, proto si můžeme dovolit použít nejdražší čipy, displeje i nejpokročilejší kamery.“

Pokročilé technologie tak XTAL odlišují od většiny nejprodávanějších VR brýlí jako Oculus Quest, Sony PlayStation VR nebo HTC Vive Cosmos. Zatímco běžnější produkty od konkurence se pohybují na úrovni do dvaceti tisíc korun, cena za jeden XTAL v závislosti na výbavě dosahuje šesti až deseti tisíc dolarů, tedy řádově stovek tisíc korun. To je pro běžné uživatele hrající hry opravdu hodně, ale pro firmy nebo výcviková centra trénující piloty je to ve srovnání s náklady na provoz reálných letadel téměř zanedbatelná částka.

„Pocit, který jsem zažil při létání s F/A-18 v plném režimu virtuální reality, je opravdu úžasný a tak blízký realitě, až jsem se cítil opravdu jako uvnitř stíhačky, což je přesně to, co potřebujeme během výcviku i pro další vojenské a civilní aplikace,“ řekl při uvedení headsetu VRgineers na trh kapitán Taimeir, bývalý pilot stíhaček F/A-18.

Na seznamu zákazníků české firmy VRgineers kromě amerického letectva a námořnictva najdeme také britský BAE Systems, vyrábějící stíhačky Eurofighter, nebo německý Airbus Defense. Z českých klientů lze zmínit, že VRgineers jedná o budoucí spolupráci s Aerem Vodochody nebo se společností Zlín Aircraft.

VRgineers mají své zákazníky také v automobilovém sektoru či mezi architekty a developery, svoji tržní pozici ale stále více zaměřují právě na simulátory. Z tohoto důvodu XTAL využívají, jak již bylo řečeno, i piloti formulí 1. Společně s NASA pak česká firma pracuje nejen na tréninku pilotů raketoplánů, ale také na vývoji headsetu a systémů, s jejichž pomocí bude v budoucnu možné ze Země vzdáleně ovládat rover na Marsu. „To bude ještě dlouhá cesta, dnešní technologie na to vůbec nepostačují,“ dodává Polčák.

Mixovaná realita

Aktuálně největší technologickou výzvou, která před VRgineers stojí, je dokončení vývoje brýlí s takzvanou mixovanou realitou, která kombinuje prvky virtuálního a skutečného světa. Toto zařízení má doplnit celou řadu druhů brýlí, jež pracují s vizuálními informacemi a obecně se řadí do tří skupin – virtuální realita, mixovaná realita a rozšířená realita. Zatímco většina výrobců na trhu se soustřeďuje na vývoj brýlí pouze pro jednu z těchto realit, pro většinu situací je vhodné použít kombinaci několika těchto zařízení.

Zakladatel VRgineers Polčák vše vysvětluje na zmíněném výcviku pilotů. Ten začíná ve virtuální realitě, kdy pilot sedí na židli a de facto se jen seznamuje s tím, jak vypadá kokpit, a zjišťuje, kde se co nachází. Následně přechází do mixované reality; pilot sedá do simulátoru kokpitu a s brýlemi na hlavě se učí pracovat s jednotlivými páčkami a trénuje svalovou paměť, přičemž tyto skutečné zážitky jsou v headsetu kombinované se simulací reality mimo kabinu stíhačky. Když si pak pilot po absolvování teoretického výcviku sedá do reálného letadla, má na hlavě brýle pro rozšířenou realitu. Přes jejich hledí již vidí reálný svět, ale na displeji se mu promítají doplňující informace, například navigace nebo údaje o rychlosti a výšce.

V nových brýlích pro mixovanou realitu se VRgineers snaží dosáhnout kvality obrazu, která je k nerozeznání od toho reálného, jejž člověk vnímá očima. Prototyp pracuje se dvěma 4K kamerami, tedy zařízeními s velmi vysokým rozlišením, která musí obraz komprimovat bez snížení kvality a zpomalení přenosu – a vše následně zobrazit na dvou 4K displejích. Takový systém vytváří silný tlak na zpracování obrazu i samotný přenos obrovského množství dat. „Pohybujeme se na hranici toho, co je aktuálně na světě technologicky možné,“ doplňuje Polčák.

Řidič na dálku

Cesta čtyřiatřicetiletého Marka Polčáka k výrobě jedněch ze světově nejdokonalejších brýlí na virtuální realitu vedla přes několik dalších projektů.

Podnikat začal už během studia kybernetiky na pražském ČVUT, když v roce 2010 založil dodnes fungující vývojářskou společnost Quanti s tržbami pohybujícími se ve vyšších desítkách milionů korun. Jako technologický projekt pak společně s kolegou Martinem Rálišem před lety založil firmu FlyPrague, jež v dolní části Václavského náměstí návštěvníkům pomocí virtuální reality zprostředkovávala lety helikoptérou nad Prahou.

Celkově tímto simulátorem prošlo pětatřicet tisíc lidí: v té době prý šlo o nejnavštěvovanější atrakci ve virtuální realitě na světě. Dlouhodobě však Polčák řešil problémy s dodavateli headsetů, technologie totiž tehdy byly pionýrské a nefungovaly dostatečně dobře. A protože nedokázal najít dobrého výrobce, zkusil také investovat do několika firem, které slibovaly, že vhodné brýle vyvinou. Nepovedlo se ani to, a tak se Polčák rozhodl vytvořit vlastní produkt, který by konečně vyhovoval jeho představám.

Polčák se při zakládání firmy spojil s Etneterou a jejími zakladateli Martinem Holečkem a Václavem Bittnerem, kteří mu během rozběhu pomohli jak finančně, tak i svým know-how. VRgineers založili po dvouletém vývoji prototypů v roce 2017 coby formálně americkou společnost s českou pobočkou: v USA úspěšně požádali o patentovou ochranu těchto prototypů a zároveň už tehdy věřili, že USA budou tvořit jeden z nejdůležitějších trhů. To se potvrdilo, nyní tamní zákazníci tvoří více než polovinu ze všech, zbytek je pak rozeset po světě.

Téměř padesátičlenný tým VRgineers pracuje na vývoji a výrobě headsetů v Praze a v Brně a na zakázkách v loňském roce utržil přibližně 40 milionů korun. Letos má v plánu toto číslo zdvojnásobit, což se podle Polčáka zatím daří naplňovat – jen v prvním čtvrtletí letošního roku firma podepsala nové zakázky za 20 milionů, podle Polčáka ale hrozí posunutí inkasa vlivem probíhajících covidových omezení.

Startup je navzdory rychlému růstu ve ztrátě, drahý vývoj a nábor zahraničních klientů proto financuje pomocí investorů. V začátcích, jak už bylo řečeno, financovali VRgineers Marek Polčák a Etnetera, později se k nim přidali úspěšní podnikatelé, takzvaní andělští investoři, jako zakladatel Vivantisu Martin Rozhoň – v dalších kolech hledání financí pak přišli brněnský výrobce chytrých řešení pro správu tisku Y Soft a venture kapitálový fond Nation 1. Dohromady už startup v investicích získal přes 100 milionů korun a podle Polčáka je v plánu i další kolo.

O budoucnost VRgineers se ale rozhodně neobává. Aktuálně musí dokonce některé zakázky kvůli nedostatečným kapacitám odmítat. Poptávka po pokročilých simulacích ulehčujících trénink pilotů (na kterých aktuálně startup pracuje) totiž globálně stále roste, a to zejména u simulátorů, které lze nastavovat na různé stroje dle výběru. Díky virtuální realitě je nyní možné nahrát do simulátoru vyráběného VRgineers širokou paletu veřejně dostupných modelů letadel, od záchranných helikoptér přes výcvikové a akrobatická letadla až po ty stíhací, což výrazně šetří peníze a zároveň zrychluje možnosti výcviku.

V horizontu několika let má navíc firma připravený plán rozšíření do dalších oblastí, velký potenciál vidí například ve vzdáleném ovládání, na němž aktuálně pracuje v rámci zmiňovaného projektu s NASA; využití ovšem najde i při obsluze těžkých strojů jako jeřáby, bagry či buldozery tady na Zemi. Operátor se totiž bude moct nacházet i stovky kilometrů od staveniště, což sníží náklady na logistiku, zároveň povede k vyšší bezpečnosti pracovníků a díky možnosti vystřídat za den i několik lokalit po celém světě zdokonalí jejich efektivitu.

V mezičase tak VRgineers budou dále pracovat na své základní vizi – vyvinout headset takové úrovně, že člověk nebude schopen rozeznat, jestli se nachází v reálném, nebo simulovaném prostředí. „K tomu chybí ještě jedna generace displejů. Až se dostaneme z aktuálních 4K blíž k 10K na jedno oko, pravděpodobně dokážeme pokrýt kompletně celé zorné pole, jak jej vnímá člověk,“ říká Polčák a jako optimista dodává, že by k tomu mohlo už dojít do tří let.