Toxikolog Kuča: Velká dávka by Navalného zabila do deseti minut

18. září 2020

K práci profesora toxikologie Kamila Kuči patří i přemýšlení o tom, jak mohlo dojít k otravám bývalých sovětských špionů nebo aktuálně ruského opozičního politika Navalného.

archiv

Patří mezi vůbec nejcitovanější toxikology, jeho specializací je vývoj nových antidot pro léčbu otrav nervově paralytickými látkami, mezi které patří nechvalně známé sloučeniny jako sarin, látky VX nebo v posledních letech novičoky. K práci profesora toxikologie Kamila Kuči patří i přemýšlení o tom, jak mohlo dojít k otravám bývalých sovětských špionů nebo aktuálně ruského opozičního politika Navalného.

Alexej Navalnyj v půlce září zveřejnil na Instagramu fotografii z nemocnice v Německu, kde sedí na posteli a vypadá to, že komunikuje s rodinou. Čekal jste takový pozitivní vývoj u člověka, který byl podle zpráv z Německa otráven látkou ze skupiny novičoků?

Novičoky patří mezi nervově paralytické látky a u nich obecně platí, pokud přežijete první půlhodinu, vaše šance na přežití v čase stoupají. Jako toxikologa, který od roku 2002 zkoumá nervově paralytické látky, mě jako nejpravděpodobnější vysvětlení napadá, že dostal menší než smrtnou dávku.

Můžete laikovi vysvětlit mechanismus otravy nervově paralytickou látkou?

První tyto látky byly vyvinuté v období před a během druhé světové války. Všechny působí na enzym, který máme všichni v těle a který se jmenuje acetylcholinesteráza. Tento enzym v těle rozkládá neuromediátor acetylcholin, který je v těle zodpovědný za přenos vzruchů z neuronu na neuron. Nervově paralytické látky enzym zablokují, v synaptické štěrbině se poté kumuluje ten přenašeč, přestimulovává receptory, což vede k takzvané cholinergní krizi. Člověk trpí nervovými záškuby, jeho prvním pocitem je, že nastává šero s tím, jak se mu zužují zornice. Příznaky otravy jsou natolik výrazné, že by je měl lékař poznat již na místě.

Přeložím si to tak, že jde o mimořádně bolestivou smrt.

Ano, typickým příznakem jsou nervové záškuby a křeče. Existují svědectví a videa například ze Sýrie, kde byl zneužit sarin, případně z útoku sekty Óm šinrikjó v tokijském metru nebo z atentátu na bratrance Kim Čong-una, při kterém byla zneužita látka typu VX.

Vymykají se něčím novičoky ze skupiny nervově paralytických látek?

Jde fakticky o nejnovější látky s velmi vysokou toxicitou. Rusové je v minulosti vyvinuli, aby obešli konvenci o zákazu chemických zbraní. Všechny státy NATO mají ve své výzbroji detektory na nervově paralytické látky, ale na tuto skupinu nebyly „nacvičené“, novičoky totiž chyběly v seznamech „hlídaných“ látek, a díky tomu je nebylo možné zachytit standardními detekčními přístroji. Nemáme to potvrzeno, ale v kuloárech se mezi lidmi, kteří se této problematice věnují, diskutuje, že otrava novičoky není léčitelná. Alespoň do doby případu Skripal (dvojitý špion Sergej Skripal byl v březnu 2018 otráven v Británii, pozn. red.) platilo, že antidota (léčiva), vyvinutá na bojové chemické látky typu sarin, cyklosarin, látku VX, neměla podle kuloárních informací na novičoky působit, tedy i pravděpodobnost reaktivace již zmíněného enzymu měla být nulová. O vlastní toxikologii novičoků se oficiálně dočtete málo, obvykle jde o úryvky na ruském internetu a v časopisech. Uvádí se, že jejich toxicita je o řád vyšší než u bojových látek typu VX a o dva řády výše než v případě tabunu, cyklosarinu nebo somanu.

Když jsem si dělal rešerši, narazil jsem na to, že ještě minimálně v roce 2011 se ve vědecké radě a sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní oficiálně vedla diskuse o tom, zda novičoky reálně existují, a nyní vidíme, že jsou nejen v oběhu, ale zřejmě existují účinná léčiva. Jak si to vysvětlujete?

Novičoky představují celou skupinu látek, přičemž nejznámější jsou tři z nich, které se zřejmě dostaly do experimentální výzbroje sovětské armády – ani to však není oficiálně potvrzeno. Já jako člověk, který se pohybuje léta ve výzkumu nervově paralytických látek, jsem v kuloárech o jejich existenci i efektech slyšel mnohem dříve, než vešel ve známost případ Skripal, ale literatura k nim byla velmi řídká. Vědci zběhlí z Ruska do Spojených států publikovali informace, že novičoky existují, a do tisku unikly i jejich různé chemické struktury. Vědci z oboru si následně dohledávali v chemických databázích podobné sloučeniny a odhadovali jejich toxicitu. Ale ověřit si to experimentálně na nějakých vzorcích zřejmě nebylo možné, a pokud to některý stát dělal, tak v rámci utajení. I když po případu Skripal pan prezident Zeman uvedl, že k nějakému experimentu v minulosti s velmi malým, dle jeho tvrzení zanedbatelným, množstvím došlo.

Případ Skripal byl v případě novičoků zlomový?

Podpořte Reportér sdílením článku