Plná hala fandí borcům s myší

Nám starším to může znít trochu nepochopitelně, asi jako pravidla kriketu. „Vyber si jednoho z více než 140 šampionů, sbírej zářezy, srovnávej věže se zemí a vybojuj si vítězství,“ říká se v úvodu do League of Legends, jedné z nejpopulárnějších počítačových her planety. Generace našich synů a dcer tomu ovšem rozumí bezvadně. A nejenže League of Legends sama hraje, velmi ráda se dívá, jak ji hrají ti nejlepší.

Princip esportu, což je souhrnné označení soutěžního hraní počítačových her, je úplně stejný jako u klasického sportu. Někteří lidé určitou činnost skvěle ovládají a ostatní se na ně dívají, fandí jim a obdivují jejich dovednosti. Rozdíl je v tom, že ti, co jsou na scéně, nebuší či nekopou do míče, ale ovládají postavičky pomocí myši a klávesnice. A ti nejlepší přitahují velkou pozornost, kterou logicky následují velké peníze.

„Esport strašně rychle roste, k čemuž samozřejmě přispěla i covidová situace,“ říká Tomáš Doležal, marketingový ředitel společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko, který situaci v herním sportu detailně sleduje. „Podle globálních statistik přichází do nějaké interakce s esportem asi 750 milionů lidí, tedy zhruba desetina světové populace. Do tří let by se jejich počet měl přehoupnout přes magickou hranici jedné miliardy,“ říká Tomáš Doležal. V Česku jsou samozřejmě čísla lidí, kteří přicházejí do styku s esportem, řádově menší, ale poměr je podobný: necelý milion z deseti milionů obyvatel.

Celková hodnota světového esportového trhu bývá odhadována na 1,1 miliardy dolarů, výnosy podle specializované studie Newzoo Global Report 2021 vzrostly od loňska o téměř patnáct procent.

Největší část, zhruba pětašedesát procent, veškerých výnosů v esportu tvoří příspěvky od sponzorů. Pro ty je oblast esportu lákavá hned v několika směrech. Jak už bylo řečeno, je to jeden z vůbec nejrychleji rostoucích segmentů v odvětví zábavy a volného času. Zároveň je esport populární hlavně u mladých a velmi mladých lidí a firmy tak jeho prostřednictvím mohou cílit na své budoucí zákazníky – takové možnosti se jim jinde moc neotevírají, nebo alespoň ne v tak masovém měřítku. A navíc hráči i fanoušci esportu o přítomnost komerčních partnerů vysloveně stojí. Podle už citované zprávy Newzoo Global Report považuje sedmdesát procent hráčů sponzoring za prospěšný pro rozvoj hry, a jedenapadesát procent dokonce říká, že by si přáli ještě větší zapojení komerčního sektoru. „Berou stále svůj obor za mladý a začínající, přítomnost globálních značek mu tak v jejich očích dodává na legitimitě a samozřejmě přináší peníze na další rozvoj, prize money do turnajů a podobně,“ vysvětluje Tomáš Doležal.

Další velký zdroj příjmů pak může na esport čekat v oblasti přenosových práv. Podle Zdeňka Raka, výkonného ředitele společnosti Pragosport, jež se obchodem s vysílacími právy zabývá, tvoří zatím platby za přenosová práva necelých dvacet procent příjmů v esportu. „To je velmi málo a půjde to určitě nahoru,“ předpovídá Zdeněk Rak. V klasických sportech se totiž příjmy z přenosových práv podílejí na celkových výnosech soutěží výrazně větší měrou.

Trio nejrozšířenějších

Soutěžit se dá v nepřeberném množství počítačových her, včetně těch, které imitují nějaký reálný sport. Nejpopulárnější jsou soutěže ve třech hrách – Counter-Strike, League of Legends (LoL) a Dota 2. Všechny tři jsou týmové, hraje tedy několik hráčů spolu proti soupeřícímu družstvu. Všechny tři jsou také přístupné cenově a jsou dobře hratelné na běžných počítačích.

Counter-Strike je střílečka, kdy proti sobě bojuje skupina teroristů a protiteroristické komando. Patří do skupiny her s označením „first-person shooter“, hráč kouká do hry skrze svou postavu.

Hry League of Legends a Dota 2 by se daly označit za strategické, obě patří do kategorie MOBA (Multiplayer online battle arena) a v obou se hráč dívá na dění ve hře z ptačí perspektivy. V obou dvou spolu také soupeří pětičlenná družstva, jejichž cílem je proniknout do týlu soupeře a dobýt jeho „hlavní stan“.

Obě tyto hry mají také o něco snazší nalézání komerčních partnerů než Counter-Strike, protože ne všechny značky se chtějí spojovat se střílečkou.

O rozvoji her a jejich tržním postavení svědčí také peníze, o které se v soutěžích hraje. Celkový součet prize money činil podle statistiky Newzoo v loňském roce 121,5 milionu dolarů (tedy výrazně přes dvě a půl miliardy korun). A částky stoupají k novým rekordům. Zatím největší dotaci na výhry měl letošní podzimní turnaj The International ve hře Dota 2: čtyřicet milionů dolarů pro osmnáct týmů. Pro srovnání, na letošním tenisovém US Open se hrálo celkem o 57,5 milionu dolarů ve všech kategoriích dohromady (muži, ženy, čtyřhry, juniorské kategorie i odměny těm, kteří uspěli v kvalifikacích).

Nejlepším esportovým hráčem současnosti je Dán Johan Sundstein s přezdívkou No Tail, který si na prize money vydělal zhruba 7,5 milionu dolarů. I Česko má své esportové hvězdy, ve špičkovém španělském týmu Mad Lions hrají i dva Češi – Marek Brázda s přezdívkou Humanoid a Matyáš Orság s přezdívkou Carzzy. „Je to, jako když byli Vladimír Šmicer a Milan Baroš v Liverpoolu, když vyhrál Ligu mistrů,“ říká Tomáš Doležal.

Liga počítačových mistrů

Mastercard se v roce 2019 globálně spojil se soutěžemi ve hře League of Legends. A od konce roku se značka stala partnerem v této hře i na českém trhu. „Je to perspektivní odvětví, které přitahuje pozornost. Na většinu fotbalových ligových zápasů deset tisíc diváků nepřijde, utkání v LoL těch deset tisíc diváků má,“ říká Tomáš Doležal, marketingový šéf značky pro Česko a Slovensko.

„Snažíme se prostředí rozvíjet, podporujeme nejlepší tým, máme svého influencera,“ vypočítává Tomáš Doležal. V plánu je uspořádání velké akce v Česku, kdy se sjedou hráči na jedno místo a budou soupeřit před zraky diváků, jak už je to dnes běžné v cizině, kde chodí na esportové turnaje do hal desetitisíce diváků. Dlouhodobou ambicí je uspořádání velkého světového turnaje. „Chtěli bychom přivézt ty nejlepší hráče světa, aby je mohli lidé vidět na vlastní oči a třeba si s nimi i zahrát. Cílíme na pozitivní emoce a tohle by přece bylo ,priceless‘,“ říká Tomáš Doležal a přirovnává to k tomu, jako kdyby se na stadionu v Edenu hrálo finále Ligy mistrů.