Známe lék lesa. Oni ne

Post Image

Známe lék lesa. Oni ne

Play icon
3 minuty
Indiánka z kmene Huni Kuin na území svého kmene.

foto David Těšínský

Požáry, které zachvátily tropické lesy v Amazonii, měly brutální dopad i na místní obyvatele. Ohně – obvykle zakládané velkými farmáři za účelem rozšíření zemědělské půdy – ničí svět domorodých indiánů. „Neznají lék lesa,“ řekl fotoreportérům jeden z nich. „Když onemocní dítě, vím, kterou rostlinu použít, abych ho uzdravil. Je to naše živá lékárna. Pokud spálíme les, zničíme taky moudrost, kterou nám předali naši předkové.“

Příroda je naše matka, náš chrám, náš domov. Bez ní není nic… Tak nahlížejí na tropický deštný les v Amazonii příslušníci kmene Huni Kuin žijící v brazilském státě Acre, jenž leží na západě země u hranic s Peru. Jenže matka příroda – tedy prostředí, v němž indiáni žijí – nyní dostala ránu.

Požáry, které pravidelně ničí ohromný amazonský prales v Jižní Americe, začala také letos v létě; zprávy o rozsáhlém šíření ohně letěly světem, vyjadřovali se k němu světová média i politici. Má se za to, že požáry často zakládají velcí brazilští farmáři; chtějí tak získat pastviny pro chov dobytka a prostor pro pěstování monokultur. „Myslí si, že les je k ničemu, že jsou to jen peníze, ale to, co je uvnitř lesa, je velmi cenné,“ vysvětloval nám mladý Mapu, indiánský vůdce patřící ke kmeni Huni Kuin.

Vydali jsme se do Acre a Amazonas, dvou států federativní republiky Brazílie, abychom mapovali rozsah katastrofy. Během naší expedice jsme se setkali a hovořili s lidmi, kteří nedávno přišli i o to málo, co měli. Třeba náčelník Francisco Apurinã nám řekl, že v posledních několika letech ztratilo území jeho kmene stovky hektarů lesa. A také nám ukázal, jak taková zničená země vypadá.

Poté co nás večer s manželkou pohostili a my jsme přespali v džungli v houpacích sítích, vydali jsme se brzy ráno na čtyřhodinový pochod pralesem. Na jeho konci se nám otevřel apokalyptický obraz. Podle Francisca hrála v tomto případě svou roli nezákonná těžba juvie ztepilé, což je strom charakteristický kvalitním tvrdým dřevem a také plody s tvrdou skořápkou – para ořechy. Těžaři, řekl náčelník, stromy pokáceli a rostliny, které zbyly, zapálili.

Přece jen jsme však v pohromě našli i trochu naděje. Indiáni a místní obyvatelé chtějí za svůj les dále bojovat. Třeba Jesuína Alves Braga, svobodná matka a ekologická farmářka, která si říká Dona Jo, přišla při nedávném požáru o všechno – je však odhodlána svou půdu znovu osadit, nejprve zeleninou, poté dalšími plodinami a stromy. A není sama. Také indiánský vůdce Mapu je pevně rozhodnut, že zničené území opět zalesní.

Podpořte Reportér sdílením článku