Prověřte si, zda vám nehrozí nižší důchod

Kolik klientů má dnes aktivní bankovní identitu?

Růžička: Nyní jde asi o 3,6 milionu fyzických osob. Ve finále by to mělo být až pět milionů lidí s bankovními účty.

 

Kolik lidí už aktivně svou bankovní identitu využilo? A jak?

Růžička: Nejčastěji to jsou různé úřední úkony. Od spuštění už svou bankovní identitu aktivně použilo více než půl milionu lidí.

 

Posílila zájem lidí o používání vzdáleného přístupu na úřady a ke službám některých firem i covidová situace?

Blažek: Bezpochyby ano. Odhady říkají, že se provoz kvůli covidu zvýšil zhruba o dvacet procent. Hodně tomu také pomohlo, že si lidé mohli přes bankovní identitu zakládat své datové schránky a komunikovat s úřady, aniž by museli chodit na poštu nebo na CzechPoint. O vzdálený přístup na úřady byl v koronavirovém období velký zájem.

 

Platí v tomto případě ona pověst, že různé úkony si přes web vyřizují hlavně mladí lidé?

Blažek: U nás ani moc ne. Ti mladí totiž ještě nepotřebují tolik interakcí, ať už s úřady, nebo s komerčními subjekty. Nejvíce se to tak týká lidí mezi třiceti a padesáti lety.

 

Tečka, daně, důchody

Jaké úřední záležitosti si lidé tímto způsobem nejčastěji vyřizují?

Růžička: Už jsme zmínili zřizování datových schránek, o které byl enormní zájem a u nichž lidé velmi oceňovali, že nemusejí na poštu. Pak to byla registrace do aplikace Tečka, kterou se prokazuje absolvované očkování proti covidu, případně platný test. Patří tam určitě přihlašování do aplikace elektronických receptů, online kalkulačky správy sociálního zabezpečení, dotazy na stav bodového konta řidiče nebo získávání výpisů z rejstříku trestů.

 

Používáte bankovní identitu i vy osobně? Jak jste ji zatím využili?

Růžička: Používám ji celkem intenzivně, protože mám svou osobní datovou schránku, přes kterou vyřizuji řadu záležitostí a přes Bank ID se do ní hlásím. Kromě toho například v už zmíněných případech, jako jsou eRecepty nebo aplikace Tečka.

Blažek: Také využívám bankovní identitu v celé šíři. Začal jsem u sčítání lidu, pak jsem využil portál Moje daně k podání přiznání, používám zdravotnické a covidové aplikace. Až si pořídím dron, zaregistruji si touto cestou i dron. A určitě jste si byli, stejně jako já, vyzkoušet, jak velký budete mít důchod…

 

… já tedy ne, některé neveselé zprávy nemusím vědět předem.

Blažek: Rozhodně to udělejte, vy sám i všichni čtenáři. Můžete totiž například zjistit, že nemáte započítanou dobu, kdy jste studovali. Což má dopad na dobu, odkdy můžete jít do penze, i na výši důchodu. Řada lidí byla dost překvapena, co všechno na svých důchodových účtech nenašla, a přitom by to tam mělo být.

Růžička: Chybovost údajů v důchodovém systému je skutečně vysoká. A je to přitom vaše zodpovědnost – a nikoli státu –, mít všechny údaje správně doložené. Já jsem například zjistil, že mi chybí započtení studia na střední i vysoké škole a že tam jsou minimálně tři chyby za zhruba dvacet let, kdy jsem zaměstnán. Takže jsem požádal své školy o doložení studia a následně pak správu sociálního zabezpečení o nápravu. Rozhodně je dobré si tyto údaje zkontrolovat co nejdříve, protože třeba za dvacet let už nemusejí některé instituce či firmy a jejich archivy existovat a bylo by to celé komplikovanější. Lze použít online Informativní důchodovou aplikaci (IDA) a také přes portál požádat o zaslání Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Vyplatí se to.

 

Včasnou kontrolou lze tedy předejít nepříjemným překvapením zhruba v pětašedesáti, až mi stát vypočte nějaký důchod?

Blažek: V tom nejhorším případě vám ho ani nevypočte. Podmínkou pro přiznání penze je u nás dosažení určité věkové hranice – nyní je to pětašedesát let pro lidi narozené v roce 1971 a mladší – a také počet odpracovaných let, do kterých se určitým koeficientem započítávají i léta na studiích. Když budou mezery v evidenci na vašem osobním důchodovém účtu příliš velké, může mít stát dojem, že ještě nemáte odpracováno pětatřicet let, a tudíž vám sdělí, že na důchod nemáte ani v těch pětašedesáti nárok.

 

Které oblasti, jež na úrovni veřejných institucí zatím příliš digitalizovány nejsou, si o to podle vás nejvíce říkají?

Růžička: Třeba právě zmíněné zdravotnictví. Tam se nabízí spousta situací, které by se daly digitalizací s bezpečným přihlášením řešit. Druhou oblastí je pak obecně pracovní právo, tedy možnost podepisovat pracovní smlouvy a jejich dodatky, různé GDPR souhlasy a podobně. Zrovna oblast pracovního práva je docela komplikovaná, v mnoha případech stále vyžaduje fyzické podpisy.

Blažek: Dodal bych ještě třetí, a to je usnadnění agendy při podnikání. Vezměte si jen, že pro daňové úřady, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu vyplňuje živnostník třikrát prakticky to samé.

 

Opatrná naděje

Jak se obecně díváte na stav digitalizace české státní správy? V jakém je stavu?

Blažek: V zanedbaném. Ale máme, myslím, dobře nakročeno k posunu kupředu. Řada služeb státu byla digitalizována pomalu, protože nebylo dost lidí, kteří by je používali. Byli to především počítačoví nadšenci a pro ministerstva to nebyla dostatečná motivace, aby s převáděním agendy na internet nějak výrazně spěchali. Obrovský počet lidí, kteří se teď mohou přihlásit díky svému bankovnímu účtu, už je dost velkou motivací. A úřady to cítí.

 

Z toho pramení ten váš optimismus?

Blažek: Ano, všimněte si, kolik nových služeb státu v digitální podobě přiskočilo jen během letošního roku a bude jich určitě dál přibývat. Už dnes je 170 míst veřejné správy, kde se dá použít bankovní identita – v tom jsou i města a obce, kde si vytvořili „digitální přepážku“. S postupující digitalizací se nesmí zapomínat na podporu.

 

Jak to myslíte?

Blažek: Pokud budou komunikovat se státem přes internet statisíce či miliony občanů, řada z nich bude potřebovat pomoct a poradit, doplnit informace. K tomu jsou potřeba úřední call centra, aby se měli kam dovolat a kde se zeptat. Během covidu se ukázalo, že na tuto část komunikace nejsou úřady zrovna připravené. Takže stát nesmí vedle digitalizace podcenit ani tu obslužnou část.

Růžička: Řada lidí o digitálních službách úřadů zatím vůbec neví. Jestli bych měl státu něco vytknout, je to nízká míra propagace. Vždyť to všechno vzniká za peníze daňových poplatníků, tak by se také měli daňoví poplatníci dozvědět, že pro ně stát něco nového vybudoval nebo zpřístupnil.

 

Hesla o tom, že úřady mají obíhat dokumenty, a nikoli lidé, slýcháme už roky… Pohneme se tentokrát více kupředu?

Růžička: Možná se skutečně pohneme, protože zrovna v této oblasti jsou politické strany víceméně zajedno. Nicméně podstatné je, zda se při té příležitosti provede i revize samotných agend a procesů. Jedině pak to budou moderní a funkční služby. Mimochodem, není to jen věc státu, obdobnou situaci řeší i firmy v komerčním sektoru – jak nastavit celý proces, aby přinášel všem stranám nejlepší užitek.

 

Bez lovení hesel

Od června může být bankovní identita používána i na úrovni soukromého sektoru. Kolik komerčních subjektů ji nyní využívá?

Blažek: Plně zapojených je asi čtyřicet soukromých subjektů, další desítky si to zkoušejí nebo si právě nastavují své procesy tak, aby mohly ověřování identity co nejlépe využít.

 

Z jakých oborů se nejčastěji soukromé subjekty rekrutují?

Růžička: Nejrychleji naskakovaly ty firmy, které podléhají nějaké regulaci a ze zákona musejí identifikovat své klienty. Tam patří třeba sázkové firmy, životní pojištění, hypotéky, obchodníci s cennými papíry… Pro ty je Bank ID výrazně rychlejší a levnější cesta, jak splnit zákonem danou povinnost. Ve druhé řadě pak přicházejí na řadu ty firmy, které to nemají uložené zákonem, ale mohou v tom najít benefity pro svůj byznys – e-shopy, půjčovny, ale i dodavatelé energií, mobilní operátoři a spousta dalších.

 

V čem bude výhoda třeba pro e-shopy? A kde pro dodavatele energií?

Růžička: E-shopy si budou moci ověřit, že zákazník skutečně existuje, případně že splňuje omezení uložená zákonem – například věk u prodeje alkoholu. Ještě důležitější ale pro ně může být, že řada lidí dnes transakci nedokončí, když má vyplňovat formulář, registrovat se, případně obnovovat heslo, které od minulého nákupu zapomněli, a podobně. To může být s automatickým ztotožněním přes bankovní identitu mnohem jednodušší, pro internetové obchody se tak může významně zvednout míra dokončených nákupů.

Blažek: U služeb, jako jsou energetiky, operátoři a další, může hrát velkou roli rozšíření „úřední doby“. Spousta zákazníků si může v klidu vyřídit objednávku tehdy, kdy se jim to hodí. Je celkem logické, že přes den zákazníci pracují, případně se starají o rodinu a spoustu obchodních a smluvních úkonů by si rádi vyřídili večer nebo ráno přes web. A teď to půjde.

 

Růst pomůže všem

Bavili jsme se o bankovní identitě s malým b, pojďme nyní k vaší společnosti, tedy Bankovní identitě, a. s., s velkým B. Jaká je přesně vaše role na trase mezi jednotlivými bankami na straně jedné a úřady nebo firmami na straně druhé?

Růžička: Jsme společným rozhraním všech deseti bank poskytujících svým klientům bankovní identitu směrem k úřadům či firmám. Úřad nebo firma se tak nemusí napojovat na banky jednotlivě, ale připojí se k nám, kdy my fungujeme jako jakýsi agregátor.

 

Jaká informace se k vám dostane o klientovi od banky? A jakou informaci poskytujete vy konkrétnímu úřadu nebo firmě?

Blažek: My údaje o konkrétním klientovi neznáme, jen je přeneseme, aniž bychom je znali. Takže vaše banka bude vědět, že jste dal souhlas k poskytnutí těch a těch údajů například ČEZ. Ale už neví, jakou službu jste si u nich sjednal, to je stejné jako u platebního příkazu, také ví, komu jste peníze poslal, ale neví, co jste si za ně koupil. A ten ČEZ nebo úřad vědí, ano, tento člověk, který se k nám hlásí, je skutečně Robert Čásenský a dal souhlas k tomu, že nám předal své údaje. Jeho banka nám to garantuje.

 

Nicméně jste to vy, kdo pak dané soukromé firmě posílá fakturu podle počtu celkem ověřených klientů?

Růžička: Ano, firma nám zaplatí podle počtu skutečně provedených ověření a my po odečtení nějaké marže na náš provoz pošleme peníze zase bankám, také podle počtu poskytnutých ověření. Nicméně hlavním motivem pro banky nejsou poplatky za ověření klientů. Ještě více si slibují od toho, že díky pružnějšímu ověřování poroste objem transakcí v celé ekonomice. Na růstu ekonomiky pak mohou profitovat úplně všichni.