Nevidomí toho spoustu zvládnou sami. Respektujme to

30. listopadu 2022

Češi se naučili, jak komunikovat s nevidomými. Už se nestydí jít a zeptat se, zda člověk s bílou holí něco nepotřebuje, říká Barbara Hucková, ředitelka Nadace Leontinka, která už sedmnáct let pomáhá především dětem a mladým lidem se zrakovým postižením. „Někteří nevidomí zvládají věci, které bych já jako zdravá absolutně nedala,“ dodává.

Shodneme se na tom, že zrak je pro člověka nejdůležitější ze všech smyslů?

Určitě. Osmdesát procent informací člověk získává právě zrakem. Myslím, že kdokoli si zkusí třeba jen přijít domů a poslepu si uvařit, okamžitě to pochopí. Člověk se zrakovým postižením musí mít určitý systém fungování, základ je třeba dávat si věci pořád na stejné místo, čehož já osobně vůbec nejsem schopná. Zrovna nedávno jsme měli moc hezkou akci s malými fotbalisty z pražské Slavie. Mají tam bezvadného trenéra, psychologa, který nás přizval k tomu, abychom klukům ukázali, že se dá hrát fotbal poslepu. Jsou k tomu zapotřebí zvonicí míče, je to speciální hra. A teď přišel s tím, že by zdraví kluci-fotbalisti mohli pro nevidomé živě komentovat derby mezi Slavií a Spartou.

Jaké to bylo?

Moc hezké. A zároveň bylo zajímavé sledovat, jak těžká je komunikace, když máte jako zdravý člověk zcela přirozený pocit, že ten druhý vnímá to samé, co vy. Což samozřejmě u nevidomých není možné. Čili zdraví kluci museli těm nevidomým popisovat nejen to, co se děje na hřišti, ale třeba i to, že se někdo rozcvičuje u lavičky nebo že už se setmělo a kdosi na tribuně hází petardy. Někdy se zdraví kluci úplně zapomněli a komentovat přestali.

Nadace Leontinka, v jejímž čele už řadu let stojíte, pomáhá primárně právě dětem a mladistvým se zrakovým postižením?

Ano, je to tak. Nadace vznikla v září 2005 a pomáhala hlavně lidem do pětadvaceti let. Dnes pomáháme i starším, například nevidomým rodičům, ale naším hlavním zájmem zůstávají děti a mladí lidé.

Založení nadace provázel osobní příběh, je to tak?

Je. Náš zakladatel, pan Lukavský, je majitelem firmy EXX, která se zabývá osvětlením budov a interiérů. Jeho dcera Leontinka se narodila se zrakovým postižením a rodina procházela celým procesem hledáním pomoci, dobrých lékařů a podobně. Na základě této zkušenosti se pan Lukavský rozhodl, že když se mu jako podnikateli daří, měl by i pomáhat. A komu jinému než právě dětem se zrakovým postižením.