Nová vláda bude muset lidem říct, že takhle to dál nejde

11. ledna 2022

Profimedia.cz

Nová vláda v čele s premiérem Petrem Fialou zatím maže lidem med kolem pusy, ale časem bude muset předložit skutečný stav věcí a sáhnout k nepopulárním krokům, říká sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. „Kabinet nemá šanci udržet nízké daně a zároveň štědré sociální výdaje,“ soudí. Co čeká Česko v roce 2022? Jaké budou největší výzvy pro společnost a vládu?

Jaké největší výzvy čekají českou společnost v roce 2022?

Energetická krize, covid, inflace a vyrovnaný rozpočet. Problémy, které budeme muset řešit v roce 2022, nový premiér Petr Fiala ve svém novoročním projevu definoval dobře. Ale obávám se, že ne ve všech rozměrech si přiznáváme hloubku problému.

Můžete být konkrétnější?

Například nevyrovnaný rozpočet. To je systémový problém. Redukovali jsme daně tak, že máme jedny z nejmenších daňových příjmů v Evropské unii, jenže pořád chceme mít výdaje na úrovni sociálnědemokratického státu, který má veřejné všechny služby. A to je neslučitelné. Nedá se to vyřešit nějakým drobným šetřením a zmrazením platů státních zaměstnanců. Vláda bude muset přiznat, že buď zvýší daně, nebo se musí razantně škrtat ve věcech, které mají lidé rádi – jako je rodičovská, důchody, podpora spoření. Obojí je samozřejmě nepopulární.

Zvyšování daní ale premiér Fiala i jeho ministři odmítali už před volbami a odmítají je stále…

To je ono. My si to pořád nechceme přiznat. Současná vláda udělala líbivou kampaň. Nesouhlasím s tím, že projev Petra Fialy byl v tomhle upřímný. Podle mě vláda pořád ještě hodně maže lidem med kolem pusy a nechce jim říct, že takhle to dál nejde. Nemůžeme mít extrémně omezené příjmy a zároveň služby jako ve Skandinávii. To bude asi největší výzva v tomhle roce.

Kdy podle vás budou muset nepopulární řešení přijít?

Myslím si, že většinu tohohle roku to ještě vydrží. Hájit se mohou tím, že rozpočet udělala předchozí administrativa. Ale na podzim už budou muset odkrýt karty při sestavování dalšího rozpočtu a lidem jasně říct, že bez zvyšování daní to nepůjde, nebo že ty škrty budou obrovsky bolet. Zároveň ale musíme mít takový daňový systém, který nevezme příliš peněz chudším pracujícím, aby měli možnost vyrovnat se s nárůstem cen energií. Jinak se stane, že se veřejnost obrátí proti všem klimatickým politikám. To bude taky velká výzva.

Ztráta gramotnosti

Na koho tedy energetická krize a inflace dopadnou nejvíce?

Na chudší pracující, rodiny s nízkými příjmy, kde pracuje jen jeden z páru nebo mají oba nízké platy, a také na samostatně žijící důchodce. Za inflaci v Česku může hlavně růst cen potravin, bydlení a výdajů na zdraví. Za to dávají víc peněz chudší lidé, zdražování je tak postihuje víc. I když nám z výzkumů vychází, že bohaté i chudé domácnosti platí za energie přibližně stejně, pokud se ceny energií zvednou o 30–40 procent, pro ty s nižšími příjmy je to už velký problém.

Jak se to dá vyřešit?

Podpořte Reportér sdílením článku