Zemřel Miroslav Zikmund. Muž, kterému patřil svět

Post Image

Zemřel Miroslav Zikmund. Muž, kterému patřil svět

Play icon
11 minut
Blonďák Jiří Hanzelka zemřel 15. února 2003.

foto archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně

„Život = přesný součet náhod“ bylo heslo slavného cestovatele Miroslava Zikmunda. Muž, jenž vytvořil s Jiřím Hanzelkou legendární dvojici světoběžníků, zemřel ve věku 102 let. Za svůj život projel svět křížem krážem a dokázal o tom velmi poutavě vyprávět. Odemykáme text, který vyšel u příležitosti stých narozenin Miroslava Zikmunda.

I největší optimista, který znal onu věštbu, musel 14. února 2004 – kdy Miroslav Zikmund oslavoval pětaosmdesát – znejistět. „Potential Age 85“, stálo v částečném anglickém překladu obsáhlého horoskopu vyrytého v sinhálštině do palmového listu. Vypracoval ho slavný cejlonský astrolog v roce 1969; tehdy padesátiletému Miroslavu Zikmundovi připadalo, že má do roku 2004 ještě moře času, celých pětatřicet let.

Astrolog z ostrova, který Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka nazvali při své návštěvě „rájem bez andělů“, se prý v mnohém nemýlil. Avšak co se týče věku, v tom se spletl řádně. Ve chvíli, kdy vznikají tyto řádky, se už naplňuje století Miroslava Zikmunda, který, jak sám říká, byl počat ještě za rakousko-uherské monarchie, v jejích posledních měsících.

Miroslav Zikmund se totiž narodil 14. února 1919 v Plzni. Podle svých slov je sice křtěn Prazdrojem, ale volbou se stal Moravanem: od roku 1953 žije ve Zlíně.

Dá-li Bůh

Jeho heslem je „Život = přesný součet náhod“. Jedna velká náhoda ostatně stála i na samém počátku: to když se na schodech před zápisem na ekonomickou školu v roce 1938 setkali dva budoucí komerční inženýři – Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Slovo dalo slovo a brzy začali spřádat společné plány na cestu kolem světa. Skutečně se na ni vydali – 22. dubna 1947 dnes už legendární limuzínou Tatra 87 přes válkou rozbité Německo a Francii do Afriky.

H+Z se na první výpravu důkladně připravovali, byť fotografovat a zejména zacházet s profesionální filmovou technikou se učili teprve na cestě. Stali se reprezentanty československých firem, vezli s sebou i psací stroje a ve volných chvílích na nich vyťukávali svoje první reportáže. Posílali je do Československého rozhlasu, kde jim propůjčili hlas Karel Pech a Jaromír Spal.

Podpořte Reportér sdílením článku